Tento článek bude asi dlouhý, protože jsem ho chtěla napsat před více než měsícem, ale chyběl mi jeden kamínek do skládačky a nemohla jsem na to přijít. Až nyní (když už jsem si myslela, že článek asi nikdy nenapíšu) jsem na to v podvědomí nějak přišla a ukázalo se mi to hotové/vyřešené.


Zamysleli jste se někdy nad tím, proč to tak je - že když něco potřebujete/chcete, tak to nemůžete získat a získáte to až když to nepotřebujete/nechcete či vám na tom moc nezáleží.. Je to kvůli zdejšímu systému (jinak to rozhodně není normální, protože to ničemu dobrému neslouží: když někdo něco potřebuje nebo chce, tak to má dostat = to je dobro..dávat někomu něco, co už moc nechce, k ničemu není..). Takže jelikož zde máme systém, který je založený na nedostatku, tak teprve až když vás systém nemůže "vysát" (= už jste přestali produkovat špatné pocity z nedostatku dané věci..), dá vám to, co jste chtěli (když už to nechcete = když už vám to k ničemu není). Jediná věc, k čemu vám je to, že dostanete něco, co už aktuálně nechcete, je machrování před okolím (před lidmi, kteří danou věc aktuálně chtějí, ale nedostanou ji do té doby, dokud ji budou chtít). Takto je chce systém co nejvíce trápit, proto dá to, co oni chtějí, někomu, kdo to kdysi chtěl a už to nechce. "Zabije tím dvě mouchy jednou ranou", protože v nich vyvolá destruktivní pocity (např. závist, neschopnost, nedostatek) a ve vás nevyvolá nic (resp. vám ukáže, že to, co jste chtěli, můžete nějakým způsobem získat, stačí jen propagovat určitý systém myšlení/tvoření či odebírat energii lidem, kteří toho mají méně než vy tím, že se před nimi budete ukazovat že vy to máte a oni ne a budete je učit, že aby to dostali, tak to musí přestat chtít). Což nikomu k ničemu není, když dostane něco, co aktuálně už nechce.. Protože když něco nechci/nepotřebuju, tak si to, že to mám, vlastně ani neužiju. Proto se zde říká, že se lidé za něčím ženou a když to získají, tak si toho neváží a ženou se za něčím jiným..to nemusí být nutně vždy jejich ego, nýbrž prostě někdy dostanou věc vždy až ve chvíli, kdy už jí nepotřebují/nechtějí, a tak z toho pak v tu chvíli už logicky nic nemají (ani nemají radost, protože už dávno touží po něčem jiném). Samozřejmě "zákon přitažlivosti" aneb "co vyzařuji, to dostávám", v sobě má logiku. Můžu tvořit tak, že něco chci, a tak si kreativně představuji, že už to mám a užívám si to (i když to ve skutečnosti zatím nemám/nikdy mít nebudu). Proč to funguje? Bohužel to není akt tvoření, jak si všichni myslí, ale je to obcházení zlého systému. Díky tomu, že mají lidé kreativitu a představivost, tak když mají tento přístup, systém v nich nedokáže vyvolat pocit nedostatku, a tak (pokud si za tímto přístupem dlouhodobě stojí) jim přestane nedostatek vytvářet a bude se snažit daného člověka manipulovat do destuktivních energií jiným způsobem (když tento způsob na daného člověka nefunguje..). Pokud se systému nedaří zmanipulovat daného člověka do nízkých energií ani jiným způsobem, tak někdy mu systém dá všechno (např. co chtějí druzí) zatímco druhým nedá nic, aby tohoto člověka alespoň "využil" jako zdroj závisti pro ostatní. S tím už si ale musí poradit ten, kdo příp. závidí, protože za to, že daný člověk dostal něco (co např. ani nepotřebuje) zadarmo zatímco druzí, kteří to potřebují, nemají nic, on nemůže. Může jim to dát (pokud to on nepotřebuje a ani nechce) a tím by přestal sloužit jako loutka systému. "Co vyzařuješ, to dostaneš" mi zní logicky, protože to je docela spravedlivé, ale přesto každé dítě vyzařuje dobrou energii a dostává každé dítě vždy jenom dobro? Pokud by dostávaly všechny děti jen dobro, z jakého důvodu by se v dospělosti přeorientovali na nespokojenost, stěžování si, nedostatek atd., když by vždy měly vše, po čem touží? Člověk není nevděčný a když žije v hojnosti, tak je spokojený a vyzařuje dál dobrou energii (nepřeorientuje se "jen tak bez důvodu" nebo "z nevděčnosti" na emoce nedostatku apod.). Jak vidíte, tak tento zákon přitažlivosti ve zdejším systému tedy NEFUNGUJE (možná trochu funguje "vyzařuj dobro i přes to, že se ti dějí zlé věci, a možná něco dobrého dostaneš", ale to funguje - jak jsem psala - pouze proto, že z mnoha lidí v reakci na zlo zvládne "udržet" dobré emoce jen pár jedinců, tak se systém se svým zlem více zaměří na ty, kteří mu hrubé emoce produkují s jeho menším vynaloženým úsilím = pokud by zde byli všichni tak "vyspělí", že by vždy produkovali jen dobré emoce ať už by se jim dělo cokoli, tak by tento svět skončil velmi zle - hned vysvětlím).
Jedna holka přijímala vše, co se jí děje, a žila trvale v euforickém stavu blaženosti. Jenže žila u illuminátů, kteří ji "využili" (to není nic tak hrozného, ale bude to horší) pro nějakou reklamu (nebo něco takového). Ale asi jí dávali drogy, proto byla tak mimo a zároveň happy - nevím, jestli je brala dobrovolně a nebo ne. Na tom, proč byla tak mimo a happy moc nezáleží, důležitý je výsledek, že prožívala pouze dobré emoce, ať už se jí dělo cokoli. Po čase jsem viděla na fotce podobnou holku, kterou aliance zachránila od illuminátů, ve stavu, kdy měla uřízlé nohy a ruce (udělali z ní sexuální "panenku"). Možná to byla jiná holka, ale byla také happy i za takovéto situace (to bylo vidět na fotkách podle výrazu tváře, že byla tak mimo nebo smířená s čímkoli, že vlastně stále prožívala dobré emoce). Pokud by to byla jedna a ta samá holka, tak byla šťastná na začátku i poté zmrzačená dejme tomu před smtí, takže můžeme říct, že uměla dovednost cítit se dobře za všech okolností (toho lze dosáhnout např. díky představivosti a nebo naopak na základě velkého traumatu má toto někdo jako obranný mechanismus). Pokud by se takto někdo rozhodl, že když bude za všech okolností spokojený/á, tak na ní/něj zlo "nemůže", tedy bude vždy cítit dobré pocity a upřímně mu/jí to půjde, tak co se stane? (Ano, je divné, že to někomu i v tak extrémní situaci jde..cítit se dobře..ale lidé jsou různí = na trauma reagují různě a někdo může mít zrovna takovýto "obranný mechanismus", takže to možné je.) Pomůže to tomu člověku, že by se díky tomu od illuminátů dostal (tzn. že by ho dobrovolně propustili)? Asi ne, že. Pomůže mu to ale v tom, že nebude před smrtí tolik trpět a emocionálně na něj illumináti "nemůžou". Vyhrála nad illumináty? Podle mě určitě ne. Narodí se znova a zbývá jí jedině se modlit, aby existovali lidé, kteří na zlo reagují jinak než ona - lidé, kteří u illuminátů trpí, a proto se proti nim rozhodli bojovat. Kdyby totiž měli všichni lidé tento stejný obranný mechanismus "cítit se stále dobře bez ohledu na cokoli", jak by to tu vypadalo? Illumináti by všechny lidi zotročili (protože by se nikdo nebránil, když by se všichni cítili za všech okolností dobře). Lidem by to zotročení ale asi nevadilo, když by se stále cítili dobře. Otrokáři by lidi fyzicky ničili a sexuálně zneužívali, lidi by to moc nevnímali a cítili by se tedy stále ještě dobře. Možná by to sadisty při tomto přístupu přestalo bavit a možná by z lidí vysávali energii dál, lidé by pak byli zabiti, narodili by se znovu, zase by byli zotročeni (nebránili by se), zase by je zneužívali, lidem by to nevadilo a měli by stále dobrý pocit, pak by je zase zabili a tak dokola.. Tzn. pokud by tento přístup měli všichni (že by měli vždy jen dobré pocity), tak by možná sadisti (kteří pro své uspokojení potřebují strach a odpor oběti) měli emocionální problém (tzn. asi by nebyli spokojení = "ublížilo by jim to"), ale illumináti, kteří chtějí MOC/nadvládu a sběr energie*, by mohli donekonečna vládnout zlem (těm by to jejich plány naopak usnadnilo). Takže ještě že tak = ještě, že nemají všichni lidé stejnou reakci na zlo = naštěstí existují lidé, kteří prožívají smutek, zlost a další "hustší" emoce, když jim někdo ubližuje!
* (Představte si kuřata, která fabrika zabije na maso. Jedno z kuřat si řekne "to jsem to těm lidem nandal, cítím se celý život pořád jenom skvěle i v tomhle pekle!". Pro jeho život asi dobré - pokud s tím nemůže nic udělat.. - pokud by se mohlo i fyzicky osvobodit, tak by naopak bylo lepší kuře, které má špatné pocity a na základě nich se vydá na cestu za osvobozením), ale bude to lidem vadit, jestli se kuře/některá/všechna kuřata rozhodla cítit se skvěle nebo se cítila ve svém životě ve fabrice špatně? Lidé si dají řízek a třeba by to těm kuřatům i přáli, aby si před smrtí užili život alespoň někde na biofarmě. Rozhodně ale neplatí, že to kuře, cítící se vždy dobře, to lidem "fakt nandalo", a tudíž neskončí (spolu s ostatními kuřaty cítícími se špatně) na talíři.. To je lidem, kteří jedí řízek, vcelku jedno, jestli se některé/á z kuřat ve velkochovu rozhodlo/a cítit se skvěle nebo ne.. A stejně tak je jedno reptiliánům, jestli se nějaký člověk/lidé v jejich koncentráku zvaném Země cítí dobře nebo ne. Reptiliáni ještě k tomu nemají vcítění, takže zatímco někteří lidé kupují bio kuřata, která alespoň mohla prožít hezčí život = přejí jim to, reptiliánům to je úplně fuk. Proto nechápu lidi, kteří si myslí, že když se rozhodnou cítit se nějak, např. dobře i za nepříznivých podmínek, reptiliánům to "nandají". Reptiliáni mají svoje cíle a kromě sběru adrenochromu je jim jedno, jak se nějaký, z jejich pohledu bezvýznamný, člověk cítí. Asi jste si spletli reptiliány, kteří nemají vcítění, se sadisty, kteří mají potěšení jen z utrpení druhých. Sadistům to v omezené míře prožíváním dobrých pocitů "nandat" můžete, ale pokud na vás sadista fyzicky útočí, tak když mu ukážete, že vám to nic moc nedělá a stále máte hezké pocity, většinou ho to vyprovokuje, protože si bude myslet že se mu vysmíváte, a přitvrdí.. Proto to dělejte jen pokud jste v bezpečí a nemůže na vás fyzicky zaútočit.
Někteří reptiliáni jsou sadističtí, takže mají své cíle A ZÁROVEŇ radost z lidského utrpení. Těm tedy můžete sadistické potěšení svými dobrými pocity odepřít, ale není to nějaká celková výhra nad nimi nebo že by na člověka s dobrými pocity "nemohli" - kdyby na vás nemohli, tak nežijete v tomto systému, ale žijete v systému konstruktivním/spolupracujícím.. Podle mě tvorba reality i pomocí pocitů do určité míry funguje, ale bohužel to není spása, která by zaručila, že se vám nemůže nikdy nic stát. Může vám to do určité míry pomoct, to ano, ale pokud ignorujete špatné pocity a snažíte se být jenom "pozitivní"/sluníčkoví, tak to vám naopak škodí.)

Já si jsem téměř naprosto jistá, že lidi, kteří mají víru v to, že když budou myslet/cítit vždy jen "pozitivně", tak se budou mít dobře (a docela jim to z výše uvedených důvodů, že je systém využívá jako své loutky, funguje), nemají dostatečně rozvinutou inteligenci na to, aby tento odstavec pochopili, ale psala jsem to spíše pro inteligentnější lidi, kteří to dokážou pochopit (a ti v těchto vzorcích pravděpodobně ani "nejedou", takže toto poučení jakoby "nepotřebují", jenže podle mě se vždy hodí rozumět tomu, proč/jak/na jakém principu něco funguje, i když do toho nejsem zrovna já zapojená, protože čím více takových věcí o světě víme, tím přesněji můžeme zjistit "celkový obraz" a další věci). Z jednoho principu se většinou dají vyvodit i principy pro jiné situace, protože systém zla je jenom jeden = je u všech věcí podobný.

Všechny typy osobností, emocí a myšlenek jsou POUZE a jenom "coping mechanism" = mechanismem přežití. Když si někdo správně/nesprávně myslí, že mu pomůže daný myšlenkový vzorec/emoce/vstřícná osobnost/odtažitá osobnost, tak takový je. Ano, někdo si to myslí správně = funguje mu to, protože v jeho okolí jsou illumináti (a to i když se s nimi nikdy nesetkal, protože ovládají každou zemi, takže s jejich "vůlí"..tím myslím, co oni od člověka chtějí..se setká přes prostředníky/sluhy systému během života každý), kteří dané chování vyžadují/mají rádi/nebo alespoň tolerují. Někdo si to myslí nesprávně = pověra (pověra vzniká tak, že někdo si něco přeje a náhodou se např. rozhodne přeskočit přes potok místo aby to obešel a pak se mu přání splní..splnilo by se, i kdyby se rozhodl potok nepřeskočit a jít jinou cestou, ale on si..mylně..spojí přeskočení potoka se splněným přáním a pokud mu to vyjde i podruhé/potřetí, dělá to pak už celý život, i když mu to v dlouhodobé statistice funguje jen např. 50 na 50, tedy jeho pověra nemá na výsledek žádný vliv). Je jedno, jestli vám váš "coping mechanismus" funguje a nebo je to jen pověra, protože i když funguje, jedná se o vůli illuminátů (či nemusí to být přímo jejich vůle..ale může..nýbrž to může být pouze nějaké "zapadnutí do jejich pravidel" / podřízení se / a tak dále). Tzn. ani v jednom případě to nejste vy. Ano, to znamená, že nikdo není sám sebou a ať už má někdo láskyplnou/pomáhající/vstřícnou osobnost a nebo naopak osobnost příliš logickou/necitlivou/zaměřenou hlavně na svůj prospěch, ve všech případech (pokud není člověk vyloženě zlý), se jedná pouze o mechanismus přežití (=něco, o čem si podvědomě myslíte, že vám to pomůže přežít a nebo žít takový život, jaký chcete = je to pouze prostředek k cíli a nejste to vy = není to vaše autentické já). Protože osobnost = reakce na trauma (která se nám podvědomě jeví jako nejvýhodnější nebo správná), tak není "lepší" ten, kdo má osobnost pomáhající/vstřícnou (neměli bychom nějaké lidi upřednostňovat, i když se hodnocení a upřednostňování asi reálně nevyhneme, protože mysl stále něco vědomě nebo nevědomě porovnává a hodnotí..). Pokud je někdo zlý, tak je to špatně, ale pokud člověk není vyloženě zlý, tak není lepší ten, kdo má osobnost=reakci na trauma pro okolí přijatelnější/výhodnější než ten, kdo ji má nepřístupnější/odtažitější/přísnější a tak dále. I když i já mám samozřejmě raději lidi pomáhající než rozkazující, obojí může dělat člověk jen ze strachu (např. si ten pomáhající člověk podvědomě uvědomuje, že když bude na okolí co nejhodnější, tak ho budou mít lidé rádi a díky tomu má větší šanci na přežití = nemusí být vůbec "hodný" a může to být obyčejná..nevědomá..kalkulace). Proč by měl někdo "rozkazující" reakci na trauma, když se obecně víc vyplatí mít hodnou/pomáhající osobnost (to by mělo být přeci každému jasné, že milá osobnost má větší šanci na přežití)? Mohl vyrůstat v dravém prostředí, ve kterém hodní lidé daleko nedošli, a bylo mu dovoleno prosadit se např. pouze pomocí zastrašování, a tak si to postupem času osvojil jako trvalou součást svojí osobnosti a myslí si (jak on, tak i jeho okolí), že ON takovýto je (identifikoval se s tím a i jeho okolí ho má s danou vlastností za jedno). Lidé, kteří mají více osobností = DID, se museli přizpůsobit protichůdným podmínkám/požadavkům okolí, takže si vyvinuli různé osobnosti=reakce na trauma a na různé prostředí/požadavky. Díky této mnohočetné poruše osobnosti můžeme odvodit, že všechny typy osobností (tedy i běžní lidé, kteří mají jednu osobnost) jsou pouze reakcí na trauma/přizpůsobení se okolí. Přesto existuje autentické já, které je pomáhající a spolupracující, takže někdo může mít pomáhající osobnost a není to pouze strach/vypočítavost, nýbrž má zachované svoje pravé já. Takový člověk je dejme tomu "lepší"/odolnější (a nebo měl pouze štěstí na prostředí, do kterého se narodil; tzn. že zrovna on nebyl vůbec/skoro vůbec/nějak moc traumatizován). Cílem každého člověka by mělo být objevit své pravé já, být autentický atd. (ale musíme mít na paměti, že v illuminátském systému nám to nemusí nic, kromě našeho dobrého pocitu ze sebe sama..a ten je důležitý, přinést).

Nesouhlasím s tím, že by se měl člověk zbavit svého já* nebo že by měl vše přijímat. Obě "techniky" umím v určitých případech použít, ale vždy jsem je brala jenom jako "techniku boje". Tzn. něco se vám nedaří a vy, aby vám systém nemohl odebírat energii, se zbavíte (na čas) svého já, takže nemáte touhy, které by se mohly nevyplnit = nepřijde zklamání. Když němáte já, systém nemá na co útočit, protože není kdo/co by mohl/o být ublíženo nebo uraženo. Není to ale nějaké "osvícení" nebo "nirvána", čeho by měli všichni dosáhout, je to pouze bojová taktika, protože při tomto přístupu půjde systém po někom, kdo to neumí (z koho získá energii snadněji = kdo je slabší cíl) a vám se zase začne dařit lépe. S přijímáním všeho tak, jak je (nestěžováním si) je to stejné. Možná si řeknete, proč v tom stavu (=v té bojové taktice) nezůstat trvale, když to očividně funguje, neměl/a bych se pak trvale už jenom dobře? Pokud přestanete mít já navždy (nebo navždy budete vše přijímat tak, že vám bude jedno, co se děje), tak pro vás ztratí život smysl. Bez já (nebo když vám bude všechno jedno) nebudete mít cíl, směr, svoje touhy.. Jednak nevyhrajete proti illuminátům, ale ještě k tomu se "propadnete" do stavu "jízdy na nejvýhodnější energii" (podle mne se jedná o ztrátu duše). Znám lidi, kteří se "nespojují" s druhým člověkem (=s jeho individualitou a s jeho duší), ale spojují se s energií, kterou aktuálně vyzařuje. To znamená, že chtějí např. vášnivý sex a jdou za člověkem, který jim ho je schopný a ochotný v daný okamžik poskytnout. Je jim jedno, jestli to bude Anička nebo Mařenka (stejně jako pedofilovi je jedno, o které dítě se konkrétně jedná - jde mu jenom o získání nevinné dětské energie). Když Anička řeší problém, tak jdou za Mařenkou (a naopak), protože nemají svoje já a nevidí "já" = konkrétní osobu ani v ostatních lidech (pouze roli, kterou daný člověk v jejich životě HRAJE, nebo pouze energii, kterou jim někdo aktuálně poskytuje). Proto rada "odstraňte svoje já, abyste se odpojili z matrixu" sice na nějaké úrovni funguje (protože to je taktika boje), ale kdo to udělá trvale, tomu sice matrix nebude moct ublížit (takže se z něj jakoby "dostane"), ale ztratí svojí duši. To stejné pokud vám přestane záležet na vašem životě natolik, že začnete všechno přijímat jako dobré = nebráníte se zlu ani nevyjadřujete svojí svobodnou vůli (že se vám něco nelíbí nebo že s něčím nesouhlasíte). Proto když jsem četla o "navrácení se ke svému pravému já", tak s tím naprosto souhlasím (většina kluků/mužů je nakažena tímto "virem", že místo toho, aby hledali twin flame, hledí na to, co jim žena nabízí a to ať vzhledově nebo sexuálně nebo energeticky či jestli je v určitém stavu mysli..např. mysterióznost, lehká nedostupnost aby musel dobývat nebo naopak kdykoli snadná sexuální dostupnost..který daného kluka přitahuje). Samozřejmě i ženy více hledí na to, jestli je muž např. dokáže zajistit (hledí více na to, co ze vztahu mohou získat než na to, jestli budou s Pepou nebo Pavlem - pokud jsou Pepa i Pavel v daném parametru na podobné úrovni), ale ženy neřeším, protože o ně nemám milostný zájem, tak se mě to netýká. Většina mužů (a asi i žen; u žen to nezkoumám, takže nevím, jaké procento z nich) je tedy nakažena "virem" objektizace (=že někoho vnímá pouze jako objekt a ne jako člověka) pro uspokojení svých potřeb a navrácení k jejich pravému já by velice prospělo. Když jsem ale četla o tom, že by člověk neměl mít žádné já, aby se vysvobodil z matrixu, tak s tím naopak vůbec nesouhlasím, protože tím se naopak dostane do stavu naprosté objektizace jak sebe (=zánik jeho duše), tak i v přístupu k ostatním lidem (naštěstí nikdo nemá takový vliv na duši druhého, aby tím způsobil zánik duše druhého..každý rozhoduje jen o své duši, ale emocionálně tento přístup druhému ublíží). Pokud nemáte svoje já jen na nějaký čas (např. jen když se vám daří špatně), tedy to používáte pouze jako taktiku boje, tak duši neztrácíte, ale pozor na to, ať to zbytečně nepřeháníte (pokud je někdo silně traumatizován, tzn. mu někdo opakovaně fyzicky ubližoval do doby, než začal vše přijímat a čím víc vše přijímal s dobrými pocity, tím méně ho násilník trápil = takto násilník oběť naučil, aby měla za všech okolností jen dobré pocity a nebránila se, tak tento násilím přinucený/naučený člověk=oběť samozřejmě duši neztrácí).
* (Zbavit se svého "já" - pod tímto pojmem může někdo myslet zbavit se ega nebo falešné masky, či že když nebude "já", které by se bálo nebo něco bránilo, tak bude energie duše volně proudit. Ale co jsem zažila u disociace, tak zbavení se pocitu já patří mezi její příznaky + to někdy znamená ztrátu vědomí nebo že vědomí sice dál existuje, ale neukládá se krátkodobá paměť. A bioroboti, kteří jedou na "nejvýhodnější energii" = tzn. kteří říkají a dělají cokoli se jim nyní nejvíce vyplatí, takoví jsou většinou proto, že nemají pocit vlastního já. Proto to mohlo být myšleno dobře, ale jazyk je zrádný a záleží, co si pod kterým pojmem kdo představuje. U zbavení se já jsou tři možné způsoby výkladu: 1.) zbavit se ega/masky/falešné persony 2.) disociace - to je velmi nepříjemné a vede to až ke ztrátě vědomí 3.) existovat pouze v přítomném okamžiku, ale jako biorobot, který krade co nejvíce energie.
DID je někdy=mimo jiné i o ztrátě pocitu vlastního já, takže jsem zažila bod 2 a nikomu ho nedoporučuju. Zároveň znám bioroboty, kteří existují..bez vlastního já..ve stavu 3 a to bych taktéž nikomu nedoporučila = v takovém stavu se jedná o ztrátu duše.)
Jak popisuji "různé bojové taktiky" (např. dočasnou ztrátu já, když na mě útočí systém/bioroboti, takže mi nikdo nemá co vzít; nebo být v pohodě i za nepříznivých podmínek, protože tím opět biorobotům a systému neodevzdávám tolik energie atd.), tak výhodou DID je specializace - člověk může mít jednu osobnost, která je specializovaná na to, že nemá pocit vlastního já, další, které je všechno jedno, jinou, která se bojí smrti a snaží se přežít, a další zase necítí strach ani pud sebezáchovy - a pokud se osobnosti "nahodí" ve správný moment (kdy jsou potřeba), tak to má mnohem větší efekt než když někdo DID nemá, protože altery jsou specializované = nic jiného neznají a prožívají svůj úkol naplno (zatímco běžný člověk může být buď beze strachu ze smrti a nebo se silným pudem sebezáchovy, ale ne obojí = většinou to nemůže střídat podle situace, jaká reakce je zrovna nejvýhodnější, protože pokud má do nějaké míry "obojí", tak v té situaci, kdy se nejvíce hodí nemít strach, se mu tam bude pud sebezáchovy plést atd.). Proto člověk bez DID nemůže být "lepší" v reakcích na vyhrocené situace než člověk s DID (kterému se správně přehodí osobnost na takovou, která je zrovna zapotřebí). Samozřejmě u DID ale existují problémy jako PTSD, disociace a podobné + není zaručeno, že vystoupí do popředí zrovna ta nejvhodnější osobnost, takže reálně má v průměru v dlouhodobém měřítku šanci na lepší reakce člověk bez DID. Chtěla jsem jenom popsat specializace u DID osobností, že to je něco výjimečného/nepřekonatelného (pro člověka bez DID), ale reálně DID většinou ideálně nefunguje, takže výhra to není. Zatím je výhodou pouze to, že si díky DID můžu uvědomit, co je pouze "bojovou taktikou" (která je vhodná k použití pouze v určitých situacích) a co je naopak trvalým řešením pro celý život. Zatímco běžní lidé bez DID zkusí (v zoufalství nebo při aktuální potřebě např. při nebezpečí) nějakou taktiku (např. vše přijímat) a ono jim to (v této situaci) pomohlo - a řeknou si, že to je řešením pro celý jejich život (=začnou to hlásat a propagovat). Já si můžu mnoho technik/taktik nasimulovat do různých osobností a díky tomu vím, že to je jen jedna taktika/technika z mnoha a není to odpovědí na celý život, protože v jiné situaci se víc osvědčila jiná osobnost (= s jinou technikou). Toto si samozřejmě může uvědomit i člověk bez DID, ale dle mých zkušeností se většina začala držet té jedné techniky a považovala ji za jedinou správnou cestu, po které chtějí jít po zbytek života (..než se jejich okolnosti změní na takové, při kterých daná technika nefunguje = než jim to přestane fungovat a zkusí další techniku, která je z té jiné situace zachrání, a pro změnu začnou hlásat..jako jedinou pravdu..zase tuto). Samozřejmě někdy narazím i na věc, která funguje obecně = je to na celý život (tzn. nemyslím si, že by úplně všechno byly jen "bojové taktiky", něco je i "obecná pravda"). Jenom zrovna tyto dvě věci (a pár dalších podobných věcí, které někdo považuje za obecnou pravdu) jsou hlavně především pomocníkem v boji (v určité situaci) a nehodí se úplně pro všechny situace..

Když má někdo silné já, tak mu systém (přes bioroboty) říká, že má velké ego a snaží se jeho já zničit (nebo alespoň "zmenšit"). Ano, někdo je "egoista" a takový člověk by měl příliš nafouknuté a nabubřelé ego zmenšit, ale silné já nerovná se velké ego (v tom je ta manipulace). Silné já může být silné vědomí sebehodnoty, nezměnitelné konstruktivní názory (=odolnost proti manipulaci) apod. a to se systému samozřejmě nelíbí, protože tyto věci ničí utlačovatelský systém.
Kdyby se stal zázrak a všichni by nějakým kouzlem začali být svým pravým já, tak by si byli lidé velmi podobní (nebyli by stejní, jelikož individualita existuje, ale nebyly by mezi nimi tak velké názorové, energetické, morální, myšlenkové a jiné rozdíly). Když by se všichni svého já vzdali, také by si byli podobní (a také by byli bez naučených masek, ale i bez duše) - je v tom tedy nějaký rozdíl a pokud ano, jaký? Každý člověk se ke svému autentickému já musí dostat přemožením systému (hlavně ve své hlavě). Pak mu já (i duše) zůstanou zachovány, zatímco když zruší svoje já, tak je to sice zkratka, ale "já" (i duši) v takovém případě ztrácí. Tedy bude v jiném myšlenkovém+energetickém stavu, který je ze začátku trochu podobný tomu, jako by toho dosáhl správnou cestou, ale díky ztrátě duše bude časem stále více upadat. Prostě mít a nemít já je rozdíl. "Já" nerovná se "duše", ale když ztratíme já, které je obranou duše, tak následně ztratíme duši. Někde jsem četla, že duše je oddělenost (že není dobrá a měli bychom se jí zbavit)*, ale to jsou bláboly. Duše zajišťuje svobodnou vůli, o kterou její ztrátou přijdete. Někdo může mít duši a zároveň musí kvůli přežití otročit, tak to vypadá, že má duši, ale nemá svobodnou vůli - já ale mluvím o "vnitřní" svobodné vůli aneb možnosti vybrat si, co je pro mě nejlepší/co chci (tzn. říct si "tohle se mi líbí = to chci" či "tohle se mi nelíbí = to nechci" nebo "chtěl/a bych to a to" - divili byste se, ale někdo tuto možnost zamyslet se a rozhodnout se/učinit v duchu volbu, nemá..a tím myslím některé bioroboty). Někde jinde zase psali, že je lepší nemít svobodnou vůli a dělat vždy nejvyšší dobro pro všechny (to si ale můžete vybrat, že budete dělat nejvyšší dobro namísto toho, co je nejlepší pro vás, i svojí svobodnou vůlí!). Nepotřebujete se svobodné vůle vzdát a už ji nemít jen proto, abyste byli "osvícení" - to je další past. Ono je těch nesmyslů tolik, že kdybych je měla všechny vyvracet, tak nedělám nic jiného. Většina "duchovna" propaguje úchylky nebo nemoci/reakce na traumata autora a vyadává je za překvapující pravdu potlačenou systémem s tím, že takto (špatně) je to dobře.. Na základě duchovní autority=forma moci je manipulace/blábol protlačován a málokdo přemýšlí vždy jen a pouze sám za sebe (a nenechá sebou manipulovat). Samozřejmě manipulace neduchovních lidí bývá ještě silnější (např. se přehnaně propaguje pouze logika/myšlení bez pocitů a intuice) a v duchovnu se naopak zase někdy přehnaně propagovaly pocity/intuice oproti logice (člověk, který nemá logické myšlení, je vůči manipulacím asi nejzranitelnější!). Takže manipulace je všude - jak vnucování pouze myšlení/logiky, tak vnucování pouze pocitů/intuice není dobré. Nejsem zastáncem zlaté střední cesty, ale v tomto případě to je tak, že logické myšlení se velmi (jako nástroj např. proti manipulaci) hodí, ale není to všechno (člověk bez pocitů pouze s logickým myšlením je HODNĚ zaostalý). A naopak pocity mohou být snadno energetickým působením zmanipulovány (takže pokud člověk neumí vůbec používat logiku, je zranitelný). Intuice zase slouží jako varovný systém vyhnutí se nebezpečí, ale bez logiky člověk nepozná, jestli se jeho intuice mýlila, a tudíž ji nemůže trénovat/rozvíjet.
* (Někde zase psali, že duše je oddělenost, není dobrá a měli bychom se jí zbavit a žít pouze z Ducha. Díky DID opět vím, jak to je, protože disociace vyzkouší v těchto blábolech snad všechno.. Ne že bych to zkoušela záměrně, ale samovolně jsem to zažila díky disociaci: Kdo má duši, má astrální tělo, kterým může ve spánku cestovat. Samozřejmě mnohokrát zažívám sny i astrální cestování, ve kterých mám astrální tělo (=jemnohmotné tělo). Díky disociaci jsem ale zažila i stav "pouze z Ducha", při kterém se cestuje pouze jako vědomí bez jakéhokoli druhu těla (tuto schopnost by měly mít bytosti bez duše - při cestování pouze vědomím lze vstoupit do těla jiných bytostí..proto to reptiliáni umí..a na cestování vědomím neplatí astrální obrana, která brání astrálním tělům ve zjištění existence a prohlídnutí si např. DUMBS = na cestování vědomím není žádná obrana, proto mohou repitliáni zjistit hodně věcí..a jim je jedno, že do jejich DUMBS může cestovat někdo vědomím, když takovéto cestování umí převážně pouze oni..). Já vědomím cestovala pouze za nepříznivých podmínek = disociaci, takže když mám od illuminátů klid, tak to dělat nemůžu, protože automaticky cestuji v éterickém těle. A také jsem zažila disociaci, při které jsem byla v realitě ve stavu "pouze" Ducha (myslím jak je "Duch - Duše - Tělo"). Takže mám srovnání a vím, jaké to je a co je správně. Správně je mít Ducha a zároveň je správně mít i Duši i Tělo = správně je mít všechny tři složky zároveň. Není správně mít jen Ducha nebo jen Tělo (některé náboženství upřednostňuje Ducha+Duši a zatracuje Tělo = to je špatně; jiné upřednostňuje jen Ducha+Tělo a zatracuje Duši = opět špatně). Satanismus zase uctívá jen hmotu (= pouze Tělo, tzn. zatracuje jak Ducha tak i Duši; ale pak nevím, proč dělají rituály, při kterých tělo vraždí..) a to je samozřejmě taky špatně. Nebudu hodnotit, co je lepší nebo horší, protože pokud víme, že tělo a duše byl jeden celek, který se rozdělil disociací (o tom píšu někde v tomto článku), tak je jasné, že máme mít VŠECHNO (všechny tři složky) a že máme vše sjednotit tak, aby bylo vše stejně konstruktivní. Opravdu už mám dost manipulací různých "náboženství", které hlásají zbavit se ducha/duše/těla a mít jen jednu/dvě složku/y ze tří, protože při léčbě disociace je cílem být kompletní a sjednocený!! A ne se snažit nějakou/nějaké disociovanou/é část/i zničit. Všechno toto..kdo zničení nějaké části hlásá..je zlo.
Zlí mimozemšťané mají jen některé složky = nemají duši, takže co se týče predátorského lovu, mají jakoby "navrch". Duši ostatních bytostí trýzní a kradou tak energii. Proto by se někdo mohl domnívat, že zbavením se své duše ukončí svoje utrpení, což je sice pravda, ale tím se stane podobným jak oni, a pokud se mu přeruší spojení se Zdrojem = začne také krást energii, tak půjde do "pekla"=nižší astrál v době, kdy proběhne "poslední soud", tzn. v době vytřídění zlých bytostí před koncem času. A v tom nižším astrálu bude..již v bezčasí..jakoby "navždy", zatímco utrpení duše..v čase..je dočasné = jen do té doby, než čas skončí a než přijde Zlatý věk. Takže bych nikomu rozhodně nedoporučovala zbavovat se duše z důvodu utrpení/útoků zlých mimozemšťanů. No a zbavit se duše kvůli manipulaci..že mi zlý mimozemšťan, který sám duši nemá, říká, že bych se jí měla zbavit..tak o tom snad nemusíme ani uvažovat.)


Ještě se vrátím k systému "co dáváš, to dostaneš". Zní to poměrně spravedlivě, ale opět to není univerzální pravda, nýbrž pouze bojová taktika proti zlu. Pokud by totiž tento princip fungoval na 1000%, tak by zlo bylo zničeno (zlo ničí, takže by se mu to vrátilo). To by bylo dobré, jenže bohužel reálně právě tento princip pro zlé lidi neplatí. Zlý člověk už patří ďáblu, není pro něj možnost návratu, tedy nemá smysl "trestat" ho = není třeba ho motivovat, aby se polepšil. Navíc když by bylo zlo ihned spravedlivě trestáno, tak by se nikomu "nevyplatilo" dát se na zlo, a tudíž by byli někteří lidé dobří pouze z vypočítavosti. Samozřejmě oběti mají také právo na svojí svobodnou vůli nezažívat zlo, proto by mělo být zlo zakázáno, ale než se tak stane (vytřídění a zničení zlých lidí), musí se nejprve "odhalit" / svobodně si vybrat zlo všichni, kdo si to přejí. Tedy jim nikdo nemůže klást do cesty překážky, protože pak by se do budoucího pouze konstruktivního světa dostaly i zlé bytosti (které se ke zlu nepřidaly pouze z vypočítavosti), tedy by ten svět nebyl pouze konstruktivní.. A psala jsem, že tento princip na zlé lidi neplatí - nejen proto, že by ho na ně někdo z výše uvedeného důvodu nechtěl použít, ale nefunguje na ně proto, že zlé bytosti odebírají energii hodným bytostem, jejíž část používají na vyhnutí se následkům svých činů. Spravedlnosti se nelze vyhýbat donekonečna, a tak jednoho dne na ně dojde, ale většinu jejich života na ně tento princip neplatí. Jen když se někdo vnitřně (z duše) rozhodne, že se změní k dobrému (když dříve nějaké destruktivní skutky konal, ale nic extrémně hrozného), tak od odkamžiku toho rozhodnutí se mu začíná vracet "karma" (kdyby se pro dobro nerozhodl, tak by se mu zlé skutky zatím nevrátily). Takže volba dobra pro destruktivního člověka vypadá z jeho pohledu jako sebedestrukce (=přijmutí následků), proto je to pro ně tak těžké (vyměnit destruktivní zajetou kolej za konstruktivní). Kapitolou sama o sobě je léčení traumat, kdy nejvíce pomáhá přístup bezpodmínečné lásky (pomáhá mnohem více než přístup "co dáváš, to dostaneš", protože ten někdy viní oběť, že si za to vlastně mohla sama, protože když se jí to stalo, tak byla asi předtím zlá, že si to energeticky do života přitáhla..a s takovým přístupem se trauma léčí těžko - naopak pravdou, že za to člověk nemohl..pokud to je pravda a opravdu za to nemohl..se léčí trauma mnohem lépe). Tento princip "co dáváš, dostaneš" někdy/do určité míry funguje, ale asi tak z 1/3, a proto ho nepropaguju jako jedinou univerzální pravdu.

Co se týče ztráty duše, tak zajímavé by bylo u lidí s DID, kteří mají jednu osobnost sadistickou a jinou hodnou určit, jestli tedy mají ztratit duši a nebo nemají? Mě se to naštěstí netýká, protože nemám zlou osobnost. Asi bychom mohli říct, že pokud DID vzniká pouze kvůli velkému traumatu=zlu od okolí v dětství, tak každý, kdo má DID, za to nemůže, a tudíž by nikdo ztratit duši neměl. Jak je to ale reálně, to nevím, protože pokud by byla nějaká osobnost vyloženě zlá a dělala extrémní věci, tak by naopak duši ztratit měl. Každá osobnost má vlastní svobodnou vůli, a tak DID hodilo vidle do principu ztráty duše, protože všechny osobnosti jsou části jedné duše.. Nebo když někdo nemá DID, ale jednou se chová dobře a pak je zlý, pak zas dobrý..a takto to střídá..tak podle mě bych ho zařadila mezi zlé lidi.





Tento článek má být o twin flame, ale zatím jsem se k tématu nedostala, no něco z úvodu bylo důležité napsat, protože v tomto závěrečném dílu twin flame seriálu článků se budeme věnovat tomu, jestli existuje něco jako nenapodobitelná individualita (a tedy nezaměnitelný twin flame) a nebo stačí, aby se kdokoli vhodný hodně snažil vylepšit svoje dobré vlastnosti, a pokud by se všichni vrátili k pravému já, tak si jsou lidé podobní, a tedy by mohl být vaším partnerem téměř kdokoli? Jelikož při vrácení se k původnímu já, si sice jsou všichni podobní, ale zároveň individualita existuje, tak je twin flame nezaměnitelný/nenahraditelný. Zároveň ale díky principu (který jsem popisovala v nějakém minulém díle) svobodné volby zla (když si váš twin flame vybere zlo, tak se spárujete s novým/jiným twinflame, který také o svůj twin flame přišel/který se teprve vypracoval k tomu, že poprvé twin flame získá) tu existuje i princip "nahraditelnosti". Jenže twinflame je nenahraditelný do té doby, dokud si nevybere zlo, a poté (pokud by se to stalo) se na sebe vyladíte vzájemně oba s novým twin flame, takže se oba trochu změníte. Vyladit se "jen tak bez důvodu" či "ze svobodné vůle" s někým, kdo není vaším twin flame, pokud twinflame máte, nejde. Tedy ta nahraditelnost/vyladění se je pouze ve velmi malé (omezené) míře = pouze za výjimečných okolností.

Vezmeme si ale extrémní případ svobodné vůle: Člověk 1 se rozhodne, že chce mít úplně stejnou osobnost, jako člověk 2. Nějakým způsobem to vytrénuje a je v mysli a osobnosti stejný. Pak vleze dejme tomu do med bed (když pominu to, že by mu to asi nepovolili..) a změní si vzhled i s geny na úplně stejný, jako má člověk č. 2. Nyní už to jsou sice stále dva různí lidé, kteří jsou však vzhledově i povahově (dejme tomu, že by si povahu také změnil v med bed) naprosto stejní. Existuje něco (duše), co by bylo vnitřní a jedinečné, tedy by i přes tuto "svobodnou vůli" (toto by asi nikdo ze svobodné vůle nedělal..) a technické možnosti úpravy fyzických vlastností a vzhledu, bylo nezaměnitelné? A nebo to je tak, že si prostě člověk řekne "chci partnera, který je hezký, má dost peněz, sportuje..." (něco jsem si vymyslela, dosaďte jakékoli vlastnosti včetně "má dobré srdce", "vysokou inteligenci" jako něco, co lze tréningem zlepšit) a lidé opačného pohlaví mezi sebou začnou soutěžit a snažit se zlepšit se v daných parametrech, přičemž si dotyčný vybere toho, kdo je v daných věcech nejlepší (bez ohledu na individualitu lidí)? Prostě kdo vyhraje soutěž, ten "získá" partnera a muži/ženy mezi sebou v žádaných vlastnostech soupeří (kdo je bude mít nejlepší)..

Normální je nesoupeřit, což nahrává existenci twin flame (pokud by měl každý "svého" jednoho partnera, tak odpadá stres a honba za zlepšováním svých vlastností, odpadá strach ze ztráty partnera kvůli hloupostem atd.). Ale i když je jasné, že existuje twin flame a že není normální soupeřivý přístup (a to ani mezi muži), tak nejprve musíme vědět, co to je duše/jak vznikla a jak vznikl tento systém, abychom mohli dokázat, že to je pravda. Když máte svět s hodnými bytostmi, na který začne útočit/tlačit protichůdná energie = zlo, tak vznikne disociace. Disociace je rozdělení sebe sama či oddělení se od sebe sama (to vím ze svých zkušeností, definici jsem nestudovala). Tedy v tomto vesmíru vznikl díky disociaci 3D svět = matrix a zároveň u lidí vědomí vs. podvědomí a tělo vs. duše. Obojí (všechno) jste vy (jak tělo, tak duše, jak vědomí, tak podvědomí). Můžeme sice manipulovat se hmotou a změnit svoje vlastnosti, osobnost nebo fyzický vzhled, ale nemůžeme změnit duši = takže lidé mezi sebou nejsou zaměnitelní.
Disociace probíhá tak, že se v jednom celku např. uprostřed "utáhne smyčka" (=stáhne energie), takže z O máme 8 (měly by to být spíš přesýpací hodiny, protože vždy zůstává malý kanálek na výměnu energie mezi "dvěma oddělenými částmi"). Pořád je to jeden celek, ale nyní jsou v něm zřetelné dvě části (namísto jednoho celku=kola máme dvě menší kolečka nad sebou spojené úzkým kanálkem). Zároveň se při disociaci snaží jedna část "utéct" pryč od té druhé (ne proto, že by tu druhou část neměla ráda, ale protože nechce být v kontaktu s vnějším útočícím zlem - je pro ni důležitější za každou cenu odejít, i za cenu "oddělit se", než aby musela vydržet takovou míru bolesti). Jedna část zůstává a "čelí" zlu, přičemž ji působení zla změní, zatímco druhá část "uteče" a zůstává nezměněná.Tímto způsobem zůstala nějaká energie (která se díky stlačení přeměnila na hmotu) v 3D matrixovém světě, zatímco jiná část je oddělená (tak, aby na ní zlo nemohlo) ukrytá v bezpečí (jemnohmotné dimenze). Mezi jemnohmotnými dimenzemi (vnitřním zdrojem) a 3D matrixem je "užší" průchod energie (energie proudí samozřejmě směrem od zdroje do matrixu, ne naopak) a tento průtok bych nazvala tím, co bylo v jedné knize popsáno jako "svatý grál". Ono to i vypadá jako kalich či jako židovský svícen, takže asi všichni dávno vědí, jakým způsobem (rozdělení na dvě části s menším hrdlem pro průtok energie) matrix vznikl. Málokdo ale ví, jak funguje duše vs. tělo, astrální cestování.. Člověk byl původně také jedním celkem, ale zaškrcením se rozdělil na duši (žijící v jemnohmotných dimenzích) a tělo (žijící v 3D matrix světě). Spojnicí mezi nimi je stříbrná šňůra, která při smrti zanikne (tedy dojde k úplnému rozdělení = tělo zaniká a duše pokračuje sama dál..vytvoří si/vytvoří se pro ní nové tělo, se kterým se zase propojí). Duše je tedy to hlavní (opět proudí energie z duše do těla, ne naopak), ale tělo není úplně nevýznamné. Cílem neinkarnované bytosti je inkarnovat se a cílem inkarnované bytosti je spojit duši a tělo opětovně v jeden celek + se propojit se svým twin flame (který ale předtím také musí spojit duši a svoje tělo v jeden celek). Cílem je tedy změnit tělo (včetně genů - geny se dají měnit vědomím, záměrem a energií duše) tak, aby odpovídalo duši. Pak mezi nimi nebude rozdíl a bude existovat homogenní celek, který bych pojmenovala "pravé já". Proto je nesmysl soutěžit s ostatními lidmi nebo přehnaně vylepšovat všechny žádoucí partnerské vlastnosti, nýbrž je důležité vyvíjet tělo co neblíže (nejpodobnější) s duší. Duše se většinou vyvíjet nemusí a tělo je vnějšími zásahy/okolnostmi zmanipulované (jinak by také nemělo problém).

Obrázek berte s rezervou, protože jsem ho vytvořila narychlo (např. vnější zdroj jsou rovnoměrně rozložené zlatobílé tečky a ne čáry a shluky, které se vytvořily malováním). Ale tuto vizi obrázku, jak vypadá matrix vs. vnitřní a vnější zdroj, jsem měla v mysli už delší čas (ještě předtím, než jsem četla o svatém grálu; to mi došlo až po čase, že to bude asi název pro tu spojnici energie, která proudí z vnitřního zdroje do matrixu):
ilustrační obrázek, který jsem nakreslila v malování
(Země samozřejmě není jediný "matrix v matrixu"..ještě pár planet bylo, např. M51 která byla zas jinak specifická a možná i nějaké..asi jen pár..další. Do obrázku jsem ale zaznamenala matrix v matrixu pouze na Zemi, protože jiné neznám. Takovýchto "prohlubní" bylo ale asi víc a ne jen jedna.. I když jistá si úplně nejsem, protože jsem matrixy v matrixu nějak nezkoumala, o té planetě M51 jsem pouze četla, takže o tom nemám tolik info, a protože se tomu nevěnuji, tak jsem pouze jako jeden příklad "matrixu v matrixu" uvedla vnitřek Země.)

Proč je tomu podobnější "kalich" či "židovský svícen"? Protože ve skutečnosti to vypadá spíše nějak takto (do tohoto obrázku by se mi nevešlo psaní poznámek..). Ale ten matrix v matrixu (šedá) je mnohem menší než na obrázku níže (=nezabírá tolik místa z celkového světa..to se mi moc nepovedlo nakreslit, ale už se mi to nechce předělávat). Židovský svícen předpokládá dokonce tři úrovně (1. 3D matrix v matrixu, 2. 3D matrix a 3. nehmotný astrál=peklo pro uvěznění a potrestání destruktivních bytostí) a astrál na obrázku výše ani níže znázorněný není (ten jsem vynechala):
ilustrační obrázek, který jsem nakreslila v malování
(Astrál se dělí na nižší = ten je blízko matrixu = peklo; a vyšší = ten je blíž k jemnohmotným dimenzím a není to tam zlé. Po smrti jdou bytosti do astrálu, který je buď navždy uvězní v pekelném světě = pokud jsou zlé a ani po smrti se v nich díky peklu nic nezmění.. a nebo projdou přes vyšší astrál do jemnohmotných dimenzí. Bytosti z tohoto vesmíru mohou být zmanipulované zlem a v takovém případě je uvězní pekelný astrál, který je poté co se změní, pustí. Bytosti z opačného vesmíru zachytí nižší astrál a pravděpodobně je nikdy nepustí, pokud se nebudou schopny změnit. Podle mě byl astrál vytvořen jako "síto" k tomuto třídění, aby po smrti nevpouštěl inkarnované bytosti z opačného vesmíru do jemnohmotných dimenzí.
Jakmile se mimozemšťan z opačného světa inkarnuje, tak ho po smrti "vtáhne" a navždy uvězní nižší astrál, což jim zabrání v reinkarnaci. Mají možnost buď neinkarnovat se a nezažít pozemská smyslová potěšení nebo odejít zpátky do svého vesmíru nebo se inkarnovat a žít co nejdéle přičemž vědí, že po smrti půjdou na nekonečně dlouhou dobu do pekla. Proto ty povídačky mezi bioroboty o tom, že žijeme jen jednou či náboženská učení o pekle po smrti, kam půjdou hříšníci. Inkarnovaní mimozemšťané většinou volí co nejdelší svůj život, a proto neporušují zákony/nějak moc fyzicky neubližují, i když nemají soucit atd. - pouze pokud si myslí, že se na to nepřijde a nebo ví, že útokem získají hodně energie, tak neodolají.)


Normální (konstruktivní) svět (ve kterém není zlo), vypadá nějak takhle:
ilustrační obrázek, který jsem nakreslila v malování
(Všimněte si, že bariéra mezi světem a vnějším zdrojem je jen tenká/jemná, takže ji vyvinutá bytost může překonat a navštívit vnější zdroj či cestovat do cizích konstruktivních vesmírů. 144 000 bytostí podle mě přišlo z jiných konstruktivních světů a museli jim to povolit = museli jim průchod nějak otevřít, protože na obrázcích po okupaci mimozemšťany z obráceného vesmíru už je ta bariéra neprostupnější..)

Takže zatímco symbolem rozdělenosti duše vs. tělo je 8, symbolem rozdělenosti jedné částice zdroje na dvě duše = twin flame je ležatá osmička (čili symbol nekonečna). Nejprve se musí sjednotit duše s tělem (aby z 8 vznikl zase O kruh), a pak se dva kruhy v ležaté osmičce spojí opět do jednoho celku=kruhu (to ale až když chtějí ze světa odejít do vnějšího zdroje či do jiného vesmíru/světa, tzn. do jiné bubliny ve vnějším zdroji, ale při vsupu do ní by se museli zase rozdělit..).
Když přirovnáme rozdělení duše a těla k DID, tak je to podobné jako když jedna osobnost odejde do podvědomí (tzn. nic zlého nezažila a zůstala nezměněná=neovlivněná zlem), zatímco jiná osobnost tomu musí čelit = je např. smutná a má jinou povahu než je "pravé já" (=než má ta osobnost, která odešla do podvědomí, protože ta může mít povahu stále stejnou tzn. autentické já). Tedy duše se stáhla do jemnohmotných dimenzí zatímco tělo je v 3D světě/matrixu, což znamená, že tělo by se sice mělo (vzhledově i psychicky) shodovat s duší (s jemnohmotným/astrálním tělem), ale zlé zážitky ho více či méně změnily. Duše je tu od toho, aby se podle ní tělo vyladilo (odešla od zla čímž si zachovala nevinnost = stal se z ní "předobraz"/vyšší já ke kterému směřovat) a tělo zase čelilo zlu, čímž udělalo bariréu, aby se zlo nemohlo dostat do nehmotných dimenzí (hmotný svět = jemnohmotná energie čelí zlu a tím se zhustila = bariéra). Proto je obojí (jak tělo tak duše) důležité, jelikož se původně jednalo o jeden celek. Když se duše vtělí do hmoty, tak hmotný svět je jakoby jeden homogenní celek/kus zhuštěné energie (což znamená, že hmota byla zmanipulována tím, že zanikla jednotlivá "já"..a namísto toho se vytvořily velké shluky energie = egregory). Duše se vtěluje do konkrétního těla a na psychické úrovni je "já" vymezení duše ve hmotě (co z hmoty jsem já a co už nejsem). (do hmoty patří i např. psychologické vlastnosti a myšlenky)
Jelikož tělo a duše byly původně jeden celek, tak duše se MUSÍ vtělovat a usilovat o sjednocení = zrušení matrixu. Sice existují bytosti, které se vtělují do jakéhokoli těla vhodného pro určitý záměr (tedy i nepodobného "duši"), jenže tyto bytosti právě už duši nemají (původně ji měly, ale přidaly se ke zlu, a tak jí postupně ztratily - jelikož se nejedná přímo o mimozemšťany z obráceného světa, tak než se energie jejich duše úplně vyčerpá, mohou se reinkarnovat = neuvíznou v pekelném astrálu..jelikož ale budou čím dál tím více tíhnout ke zlu, tak v něm nakonec uváznou a přestanou se reinkarnovat). Takové bytosti se vtělují do černochů vedoucích gangy (i když jejich duše původně nebyla černošská = tedy tento typ těla jim neodpovídá) nebo se vtělují do dětí evropských mafiánských zbohatlíků (tělo si vybírají podle typu zážitků, které jim může poskytnout, a ne podle toho, aby se co nejvíce podobalo jejich duši). Takové bytosti berou hmotný svět/matrix jako počítačovou hru a tělo podobně jako oblečení (např. kabát), který když se opotřebuje, jednoduše vymění (třeba za úplně jiný model).. Dokonce některé "ezo směry" toto propagovaly (že duše potřebuje sbírat rozličné zážitky, jinak by se asi nudila, a tak má jít jednou do ženského a jindy do mužského těla, jednou si vyzkouší černocha, pak asiata, pak bělocha, někdy bude žít homosexuální život a má si vyzkoušet dokonce i reptiliánské tělo..) - nuda je znamením, že nejdete po konstruktivní cestě, takže asi tak..
Když někdo přejde ke zlu, tak jeho duše postupně ztrácí energii = vyčerpá se, tzn. ji má jakoby slabší a slabší (a on je postupem času stále více zlý). Tedy to trvá několik životů, než se jeho duše vyčerpá = než ji ztratí. Energie jeho duše je posílána zlé straně (posiluje ji); zatímco když je někdo dobrý, tak se jeho duše obnovuje=nevyčerpá (ale zlo mu svými útoky může také energii odčerpávat - konstruktivní člověk ale časem hledá způsoby, jak energii neztrácet/jak se tomu stále lépe bránit).
Samozřejmě když se zlo rozmáhá a někdo konstruktivní si vybere důležité poslání (které hodně pomůže světu), tak se také může (výjimečně) vtělit podle druhu úkolu, který potřebuje vykonat v rámci boje se zlem. Tedy si může vybrat tělo, které se pro daný úkol nejvíce hodí (a nehledět na to, jak moc se podobá jeho duši..). Takový člověk pak přirozeně tíhne ke svému pravému já (poté, co splní svůj úkol - např. je homosexuální a touží po změně pohlaví, nebo touží po změně barvy kůže, či se chce přestěhovat úplně do jiného státu na druhém konci světa apod.). Neinkarnuje se takto (=špatně oproti pravému já) často (pokud to není nutné..) a neudělal to kvůli tomu, aby se hnal za smyslovými zážitky (tzn. neudělal to z touhy po moci, penězích atd., nýbrž z touhy změnit něco ve světě k lepšímu). Takový člověk tedy duši neztratil a buď boj se zlem v daném životě prohraje a příště si může vybrat tělo, které je podobnější jeho pravému já; nebo celý svět boj se zlem za jeho života vyhraje a on si pak bude moci výrazně upravit vzhled v medbed (+ díky základnímu příjmu bude moci bydlet kde bude chtít) = vše si pak upraví/změní podle své duše.
Stejně tak většina duší jde po smrti do vnitřního zdroje, kde si naplánují svůj další život. Ti, kteří se přidali ke zlu a postupně duši ztrácí, se do zdroje nedostanou a vtělí se přímo z astrálu. I někdo konstruktivní však nemusí přejít do zdroje (i když by mohl) - v takovém případě pokud vznikne tělo, které bude hodně kompatibilní=podobné s jeho duší, toto tělo si ho "přitáhne" a on se pod nějakou záminkou, která mu dává smysl, inkarnuje (bez naplánovaného života). Pokud si někdo plánuje život ve zdroji, tak si ho stejně může naplánovat jen do určité meze (a jakmile by se v životě dostal za tuto hranici, tak dál už nemá plán). To se moc často nestává, že by se dostal do tohoto bodu (většinou vždy dříve zemřel, protože při plánování ze zdroje jde jakoby rovně proti zlu a různými rozhodnutími určuje svojí cestu = zlo jeho cestu pozoruje z druhé strany a u všech lidí díky tomu dokáže jejich osud předjímat, tzn. má výhodu). Když se někdo konstruktivní neodebere do vnitřního zdroje, ale cestuje (rychle = létáním po celé planetě) v astrálu, tak se sice nevtělí do žádného "horšího těla" než je jeho duše (které má např. nižší inteligenci nebo jiný hendikep, který by byl na nižší úrovni než jeho duše), ale i kdyby se (ještě) nechtěl inkarnovat, pokud bude k dispozici souladné tělo, tak se do něho inkarnuje. Tzn. že třeba rodička dětí pro podzemní tunely porodí dostatečně geneticky "dobré" tělo a taková duše k němu bude "přitahována" (proto se říká běžte honem rychle do světla, protože illumináti vyrábějí dobrá těla do jejich mk-ultra programů..zatímco běžnou populaci stále více geneticky oslabují a ohlupují..takže kdo jde do vnitřního zdroje, má na výběr stále horší těla=stále méně schopné výhry nad zlem a kdo nejde do zdroje, ten má sice k dispozici dobré tělo, ale může být od dětství obklopený zlem a získat DID, což mu ještě více znemožní bojovat se zlem či se z toho vůbec vymanit). Ze zdroje si nikdo život v tunelu asi dobrovolně nevybere, ale tady máte vysvětlení, proč a jak se to někdy stane, že se do takového těla (které bude žít krátký život plný utrpení) inkarnuje duše = jelikož tělo a duše bylo původně jedním celkem, tak neinkarnované duše jsou už jen ze svého principu existence přitahovány k reinkarnaci. Illumináti to vědí, a proto vyrábějí geneticky kvalitní těla, která se ale narodí pod jejich kontrolou (např. do tunelu nebo do mk-ultra programu), zatímco běžnou populaci (která se množí mimo jejich kontrolu) co nejvíce ohlupují (např. pomocí televize, povinné školní docházky = povinného vymývání mozků), tráví lidi jídlem plným éček (nevhodné jídlo způsobuje i stále méně kvalitní geny..a obezitu..), míchají rasy do neurčitého polohnědého otroka migrací, sypou ze vzduchu těžké kovy v chemtrails a podobné..


Pokud někdo dítěti fyzicky ubližuje a duše opustí tělo, nastává smrt. Když duše od těla úplně neodejde, tak vzniká DID (DID ale může vzniknout i třeba opakovanými zážitky blízkosti smrti nebo pedofilním znásilněním, tzn. když tělo zemřít nemůže = není natolik fyzicky zraněno, aby zemřelo). Na jednu stranu mají lidé s DID větší pud přežití (takže se někdy více podvolí než aby zemřeli); na druhou stranu když duše čelí zlu a snaží se zůstat u těla/v těle, tak na energetické úrovni mění plošně svět k lepšímu. Je tomu tak proto, že útoky a trauma způsobují, že sníží nebo minimalizují tok energie z duše do hmoty (takže duše netvoří svoji realitu, ale její realitu tvoří oni). Ale když je člověk spojený s energií zdroje i za nepříznivých podmínek, tak je jeho tvorba silnější než proti němu působící zlo.
Pokud by měl člověk kvalitní jídlo, harmonii a lásku, tak může žít dejme tomu dlouho - což znamená, že každá nemoc a smrt člověka (včetně pouhé smrti na stáří) je vlastně vražda. Někteří lidé se rozhodli, že je pro ně důležitější zkušenost mít dítě = svého nástupce a sami zemřít, i když jim to velmi výrazně zkrátí život. Jiní lidé mají zmanipulované ego a dělají něco velmi špatně, proto zemřou (jelikož se reinkarnují do jiných podmínek, které jsou bližší jejich duši). No a zbytek lidí je zavražděn (tak, aby se na to nepřišlo = že to vypadá jako normální smrt, za kterou nikdo nemůže).
Možná si řeknete, že byste (v tomto světě) stejně nechtěli žít nějak hodně dlouho, ale ničení/zničení těla normální není. Co tím získáte? Vymaže se vám paměť, takže se musíte vše učit znovu. Žijete neustále dokola život, ve kterém se učíte ve škole a od okolí (o čem ten život má být), pak máte děti a zemřete - a takto to jde neustále dokola. To způsobuje, že potomci jsou stále slabší a zmanipulovanější (pokud tu je predátor, který manipuluje školství a další věci = má při reinkarnaci s vymazáváním paměti výhodu). To, že se maže při reinkarnaci paměť tedy slouží matrixu a zájmům destruktivních mimozemšťanů, nikoli lidem (i když možná je to dobré pro motivaci, jelikož pokud by si člověk uvědomoval, že žije podobný život stále dokola, asi by neměl tolik motivace cokoli dělat). V konstruktivním světě je normální mít tělo v souladu s duší, což znamená, že ho nepotřebujeme měnit (a už vůbec si nikdo nepotřebuje mazat paměť..).

Nevýhodou twin flame (proč se tomu lidé brání) je strach ze ztráty - pokud máte jednoho partnera a ztratíte ho ať už díky zlu (že ho někdo zabije) nebo díky manipulaci systému (že se s vámi kvůli své zmanipulovanosti rozejde), nemůžete si najít partnera jiného. Tedy můžete, ale nebude to twin flame (nebude to s ním tak dobré). Jak jsem však psala v minulých článcích, tak pokud je váš twin flame zmanipulovaný nebo ho systém odstranil (=ani jedno není vaše vina), můžete twin flame spojení/energii prožívat přes prostředníka. Já bych v určitých případech upřednostnila jiného kluka před twin flame, např. když by měl můj twin flame "avoidant attachment style" nebo byl zmanipulovaný, a to proto, že v opačném případě bych ho musela přesvědčovat, že bychom měli být spolu (i když on by to takto neocenil) = musela bych mu brát jeho svobodnou vůli. Lepší je "hrát šachy" = dělat moje svobodné tahy (na které mám, stejně jako on, ze svobodné vůle právo), které ho donutí rozhodnout se/vybrat si dobro nebo zlo (pokud si vybere dobro, tak na sobě zapracuje a manipulaci nebo nevhodný attachment style odstraní). Pokud bych nedělala nic, tak by mohl být "v limbu" nerozhodnosti klidně tisíce let (=mnoho životů), a takové čekání by nikoho nebavilo. Jakmile je zakázáno zlo a fyzické násilí, tak se dá pomocí oboustranné svobodné volby vždy vyhrát (zmanipulovaný člověk má právo svobodně si vybírat věci podporující jeho manipulaci/na základě manipulace a jeho twin flame si zase může svobodně vybírat věci, které jsou v jednotě s jeho pravým já - tím se to "rozsekne", protože možných tahů není zase tak moc). Proč předpovědi termínů nefungují - je to jednoduché - čas neexistuje a můžeme na určitý tah=výběr čekat den nebo několik let..čas není relevantní/důležitý, nýbrž jednotlivá rozhodnutí/tahy ano. Všechno se odvíjí od tahů: tedy nejprve se stane tohle, potom tamto, pak dle protitahu zlé strany se z několika možností zvolí další tah. Určitá příčina vždy vede k určitému následku bez ohledu na to, jestli to trvá chvíli nebo dlouho - bez ohledu na čas (čas je jen manipulace pro ovce, aby nevěděly pravdu).

Věc se má tak, že kluk si vybírá jednu holku ze všech holek (inkarnovaných i neinkarnovaných) v tomto vesmíru (máme tuto planetu či jiné planety, život v nehmotných dimezích..). Holka si vybírá pouze z kluků, kteří o ni projevili zájem. Holky mají výhody a toto je jedna z nich (nemusí zažívat tak často odmítnutí..ale když si vezmeme, že každý kluk, který neprojevil zájem vás vlastně odmítl, tak holky zažily odmítnutí za život mnohonásobněkrát více, než kluci, čímž se váhy zase vyrovnaly). Ve výběru partnera je dobré řídit se pocity a zamilovaností + se nestresovat s tím, že máte vybírat z mnoha miliard duší jen jednu, tak jestli jste vybrali správně. Záleží na záměru, tedy můžete s někým být a když to nevyjde, tak se nic neděje (rozejít se můžete vždycky, když to nefunguje). Jak jsem psala jinde, děti jsou závazkem jenom vůči nim samým, hypotéka není závazek ani svatba.. Jenom aktuální pocity a láska určují, jestli jste s někým (a nebo nejste) ve vztahu. Dva lidé do sebe můžou být zamilovaní, přičemž mají oba jiného partnera, takže spolu oficiálně nechodí ani spolu nic nemají. Přesto se svým partnerem doopravdy ve vztahu nejsou (jenom na oko pro okolí) a doopravdy jsou ve vztahu s tím, do koho jsou aktuálně zamilovaní. Pak se můžou oba s původními partnery rozejít, dát se konečně spolu dohromady, ale pokud jim do té doby zamilovanost vyprchá, tak v té době, co spolu oficiálně začali chodit, spolu už doopravdy možná nechodí.. Takto fungují vztahy a to, co tu lidi předvádí, je fraška, která slouží k posílení ega či k manipulaci = odebírání energie.
Pro holky - jak se vyrovnat s odmítnutím: Odmítli vás všichni kluci, kteří vás nepozvali na rande (počet je v řádu milionů), takže jedno odmítnutí navíc vám nic neudělá..
Tajemství vztahů: Někdo je zamilovaný a to ani nejsou s daným člověkem ve vztahu a má rád jenom toho jednoho člověka, nepodvádí ho = jsou tam city. Zatímco naproti tomu může být manželství, ve kterém se "neškodně" kouká po jiných, a to je z hlediska vnitřního prožívání/citu méně než ten zamilovaný, kdo ani není ve vztahu! Manželský "vztah" může být menší či až téměř neexistuje - jsou to buď dva single lidé žijící vedle sebe a nebo je každý z nich ve vztahu s někým jiným (nebo jeden je single a druhý ve vztahu s někým jiným). Pro vztah musí být dva, takže pokud k vám někdo necítí to, co vy k němu, nejste spolu ve vnitřním vztahu. Většinou platí takové "pravidlo", že to, co k někomu cítím já, cítí něco podobného i on ke mně, ale nemusí tomu tak být vždy (někdy bývá rozdíl v čase).

Muži si většinou hledají ženu tak, že nejprve dělají kariéru / chtějí být stabilní ve svém životě, aby měli co nabídnout, a pak, když jsou připraveni, si vyberou z žen, které jsou v té době kolem nich poblíž a zároveň jsou svobodné. Tedy je to spíš taková náhoda než hledání konkrétního člověka. Je to o výběru vhodného herce do role (v mém životě) v době, kdy já sám jsem na roli (manžela) připraven. Muž tak dělá pouhý objekt sám ze sebe a zároveň pak i z ženy. Ženy občas musí upřednostnit vhodnou psychiku/vyspělost/dobrou vlastnost muže před výběrem twin flame a to kvůli tahům (jen v případě, že její twin flame je zmanipulovaný a není to její vina). Muži toto dělat ale nemůžou, protože oni jsou v aktivní roli hledání (tedy nebudou pasivně agresivně měnit vzájemné energie, když jim stačí zvednout zadek a jít hledat/oslovit vybranou ženu). Muži by totiž v ideálním případě měli hledat ženu následovně: Muž se do někoho zamiluje/někdo se mu líbí. Danou holku osloví, např. jí pozve na rande. Ona to buď přijme nebo odmítne. Když odmítne, tak jí vyřadí navždy ze svého výběru, protože se ukázalo, že tato žena není jeho twin flame. Až se mu zase bude někdo líbit/zamiluje se, osloví další a tak dále do té doby, než s nějakou začne chodit. Když spolu chodí, tak pokud by ve vztahu nebyl spokojený/zamilovaný, tak se rozdejde a zase hledá dál. Muž tedy nemá na výběr být s nějakou prostřednicí, pouze pokud by potkal svůj twin flame (byl si tím naprosto jistý) a tato žena by ho odmítla či byla s jiným, tak v takovém případě může udělat protitah. Pokud protitah nepomůže, měl by ji ale ze svého výběru vyřadit (že sice možná byli twin flame, ale ona se ze svobodné vůle rozhodla jinak a tak svůj twin flame ztratila). No a ženy postupují obdobně: Pokud je kluk neosloví, tak ho jako muže nemusí vnímat a vybírají si jen z nabídek, které od někoho dostaly. Když s někým chodí ale zamilovanost není, tak se rozejdou. Pokud si myslí, že našly svůj twin flame, který je ale neoslovil nebo je s jinou ženou, můžou udělat protitah, který pokud nezabere, tak tohoto muže vyřadí. Je to tedy zjednodušené a vypadá to nudně, ale vybírat si podle traumat, svojí připravenosti, okolností nebo myšlenek/předsudků, je mnohem horší (než vybírat konkrétního člověka, tedy i s ohledem na jeho činy = jeho svobodné rozhodování).

Jedna ze špatných vlastností kluků je ta, že někteří lidé říkají, že když se illumináti snaží někoho zotročit, tak on by se neměl poddat a měl by pořád (i přes mučení) odolávat. Teoreticky to možné je a bylo by to tak nejlepší. Ale co pak takový kluk udělá? Vybírá si partnerku a chce tu nejlepší (která umí např. nejlépe vařit nebo je dobrá v posteli) a traumatizovanou holku (která je traumatizovaná kvůli tomu, že zlu odolávala - kdyby se poddala, tak by jí někdo ublížil méně) si nevybere. Takovýmto výběrem tedy kluk podporuje zlo, protože sice tvrdí, že chce, aby lidi vzdorovali illuminátům, ale když to někdo dělá, tak z toho má větší následky (než kdyby to nedělal), kvůli kterým si ji pak nevybere - no dává vám to smysl? Jednak holky na soupeření moc nejsou, takže vybírat si holku podle toho, jestli je v nějakých věcech "nejlepší" ubližuje všem holkám (protože jsou nuceny mezi sebou soutěžit). Ale hlavně pokud tedy chci, aby lidi vzdorovali illuminátům, musím si vybírat partnera bez ohledu na (jeho) trauma. Samozřejmě když je někdo traumatizovaný tak, že se to zrovna u něj projeví tím způsobem, že se stane např. homosexuálem, tak si ho heterosexuál vybrat nemůže. Ale pokud není traumatizovaný do té míry, že by nemohl mít vztah, měli by si ho lidi, kteří poporují boj proti zlu, normálně vybírat. Zase ale rozhodně nedoporučuju vybírat si co nejvíce traumatizované jedince, protože to by pak indikovalo, že "čím větší trauma máš, tím lepší kluk si tě vybere" = holkám by to říkalo, že by měly mít trauma, aby měly při výběru partnera "výhodu", což není dobré po nikom chtít (aby "měl chtít být traumatizovaný" = tedy upřednostňovat někoho např. ze solidarity na základě traumatu také není dobrý přístup). Jediné řešení je tedy hledat twin flame bez ohledu na to, jak dobrý je v nějakých vlastnostech nebo jak velké/malé má trauma.
Možná to vypadá, že píšu o sobě (že jsem naštvaná, pokud by si mě někdo kvůli traumatu nevybral), ale zrovna teď mi je jedno, jestli mám vztah (bylo by to dobré, ale když nemám, tak si můžu léčit trauma o samotě). Pokud by ale můj twin flame upřednostnil jinou holku která se mu zdá lepší proto, že nemá trauma, tak bych udělala protitah a buď by se probral nebo by se přidal ke zlu, takže by se to vyřešilo (nepotřebuju být naštvaná, když to má jednoduché řešení). Toto jsem myslela opravdu obecně, že nechápu, jak někdo může tvrdit, že máme vzdorovat zlu a ve svém soukromém životě si vybírat v nějakých vlastnostech "nejlepšího" partnera (který zlu vzdorovat nikdy nemusel a nebo se podřídil, zatímco ti, kteří zlu vzdorovali, nemají vypracované některé věci tak dobře právě proto, že zlu vzdorovali..).

Další špatnou vlastností kluků je, že si myslí, že se musí chovat ke všem holkám stejně (takže když se zachoval..kvůli svému traumatu..v nějakém ohledu špatně ke všem bývalkám, připadá mu nespravedlivé, aby se k jiné nové holce choval výrazně lépe = asi by měl špatné svědomí). Jenže pokud to bere tak, že předtím žádná nebyla jeho twin flame, tak se může s čistým štítem začít chovat k "potenciální" twin flame lépe. Nebo např. odmítl nějakou holku, která nebyla jeho twin flame s vysvětlením, že má silnější postavu, tak proto ji nechce. Pak potká svůj twin flame (tu chce), která má ale také silnější postavu. Kluk si pak myslí, že by ji měl z toho stejného důvodu také odmítnout, protože jinak by si musel přiznat, že jeho rozumové odůvodnění bylo u té předchozí holky lživé. Někomu to problém nedělá, ale někteří kluci mají s myšlenkami a svojí nevědomostí problém (to by bylo asi na dlouho popsat všechny případy, takže se přesuneme k dalšímu bodu). Pokud chce kluk čistou holku kvůli telegonii a jeho twin flame není panna, tak jí tim sděluje, že by byl raději, kdyby zemřela a narodila se znovu, než aby byli nyní spolu (to by twin flame podle mě nechtěl, takže telegonii upřednostňují spíše kluci, kteří twin flame nemají). Navíc proč je lepší být s twin flame nepannou než s netwinflame pannou (i z hlediska genetiky dětí) jsem popsala v tomto článku (na konci 4. odstavce).

V některém předchozím článku jsem psala, že když někdo chodí s prostředníkem, tak mu DS může posílat energii od jeho twin flame (násilně sebranou) s tím, že si strhnou energetický "úrok". Proč úrok? Protože to je půjčka. Oni energii sice pošlou, ale pouze jí půjčují. V okamžiku rozpadu nepravého vztahu zažívá člověk smutek, ztrátu, cítí se špatně = všechnu energii, kterou v nepravém vztahu cítil (např. zamilovanost) VRACÍ ds.. Takže i když je vzájemná energie mezi twin flame "jejich", ds ji za určitých okolností (=přes "prostředníky" = falešné/nepravé vztahy) pouze "půjčuje". Proto nepravé vztahy nedoporučuju, ale pokud chodí někdo s někým nepravým s dobrým záměrem (že hledá twin flame a myslí si, že by to mohl být on), tak by ty následky neměly být tak hrozné (jako když twin flame nehledá a vybírá si v rámci kapitalistické konkurenční soutěže ne člověka, ale nejlepší vlastnosti/výhody pro sebe, které od vztahu očekává).
Chtít pouze twin flame pomáhá po rozchodu, protože když se s tebou někdo rozejde (nebo přestaneš být zamilovaný/á a rozejdeš se ty), tak v tu chvíli víš, že toto nebyl tvůj twin flame. Nikdo v takovém případě nemusí být smutný a energie (díky dobrému záměru, že upřímně hledám twin flame) se k DS nevrací!!

Když někdo není ve vašem životě, tak je to proto, že se vzájemně svým vyzařováním odpuzujete - pokud by ve vašem životě byl, vzniklo by z toho velké zklamání, a proto v něm není (není toho tedy třeba litovat). Pokud někdo nekomunikuje, tak je to podobné jako v předchozí větě s tím rozdílem, že on o sobě ví, že má špatné vlastnosti, a tak se raději komunikaci vyhýbá. Buď si chce lhát (ví to jen podvědomě, ale nechce své špatné vlastnosti vidět) a nebo volí jednodušší cestu či chce krást energii (krást energii může člověk při kontaktu s vámi, ale naopak i člověk, který se kontaktu vyhýbá: je to tak, že pokud by ve vašem vzájemném vztahu byla komunikace vhodná, ale druhá strana se jí vyhýbá, tak to může být tím, že chce..nevědomě..destruktivním chováním krást energii). Pokud ale někdo krade energii při kontaktu, tak je lepší s ním být bez kontaktu. Takže se to nedá říct s jistotou (jak to je), pouze můžete vycítit, co je u těchto dvou lidí vzájemně nejlepší řešení, a ten, kdo ho nedělá, krade energii (ať už chce být v kontaktu = otravuje nebo se naopak kontaktu vyhýbá). Při nekontaktu se dá energie krást ale jenom krátce, protože ten druhý na něj rychle zapomene a pak už ho nekontakt netrápí = energie se mu nebere. Proto většina lidí krade energii kontaktem/při kontaktu, protože tam při opakovaném kontaktu můžou krást donekonečna (..dokud existuje kontakt).
Pokud je někdo jakoby hloupý a naskakují mu chybné myšlenky a předsudky (např. "tato holka by mě nechtěla, a proto ji neoslovím" nebo "tato holka je ráda single a žádného kluka nechce, a proto ji neoslovím"), tak je to proto, že kluk chce udělat destruktivní rozhodnutí a zároveň za něj nechce nést následky = projektuje si důvod svého rozhodnutí do holky s mylnou nadějí, že takto se mu špatná energie nevrátí.. Nebo si takový kluk podvědomě raději vybral odebírat energii než mít vztah (jakékoli nesprávné jednání = odebírání energie). Nesprávné jednání je ignorování pocitů / nejednání podle pocitů, ignorování logických chyb (např. vám někdo vyloženě lže, takže víte o logických nejasnostech v tom, co vám říká, ale ignorujete to), vybírat si nesprávné myšlenky (např. že holka, která chce kluka, je díky tomu, že chce kluka, na klukovi příliš závislá, a asi by nikoho chtít neměla, aby mohla mít vztah, který by jí asi moc nebavil, když by nikoho nechtěla..). Dále nejednání podle toho, co chci (např. chci někomu napsat, ale stydím se a nenapíšu, nebo naopak nechci odepisovat, ale ze slušnosti odepíšu).

Dokud jsou lidi traumatizovaní, musí počítat s tím, ze vztah nemusí trvat navždy, ze to je léčivá cesta. Až když se uzdraví, tak teprve pak možná mohou očekávat, že nějaký vztah vydrží dlouho. Nebylo by lepší počkat, až se vyléčím, a teprve pak hledat vztah? Záleží na vážnosti traumatu, ale pokud není až tak vážné, tak ve vztahu se člověk lépe léčí (velké trauma vyžaduje hodně času, a proto by vztah nadměrně zatěžovalo = vznikaly by problémy navíc, takže by se neléčilo ani trauma a nebyl by dobrý ani vztah, proto s větším traumatem je lepší léčit se i odděleně, ale vždy záleží na konkrétních dvou lidech).
Já si moc nezjišťuji, kdo je můj twin flame, proto, že bych pak od toho člověka měla očekávání, že bychom měli být spolu (a pokud by tomu tak nebylo, tak bych byla zklamaná), takže proto to spíš ani nechci vědět a raději hledám metodou "pokus-omyl". Pouze pokud by ten kluk byl dobrý/vyspělý, takže by se mu dalo věřit, že dělá to nejlepší, co může, tak by mi nevadilo to vědět. Když to nevím, tak si můžu užít vztah s prostředníkem, zatímco kdybych věděla, kdo to je, tak bych od vztahu s prostředníkem neměla naději, že by to mohlo vyjít, a moc bych se do vztahu s ním nehrnula.. (pokud by ale zároveň můj twin flame neměl např. o vztah zájem, tak bych měla dilema, jestli jít do vztahu s prostředníkem o kterém vím, že to není ten pravý, nebo čekat jestli si to twin flame někdy rozmyslí, což by se ani nemuselo stát = to by bylo peklo). Proto radím, dokud nemáte jistotu, že je váš twin flame OK (že je normální = že hledá twin flame a nemá v hlavě nesmysly), tak nezjišťujte, kdo to je. Ideálně poznáte, že je někdo twin flame, po několika letech vztahu s ním tím, že vám nevyprchala zamilovanost, a to zjistíte ve chvíli, kdy už budete mít mezi sebou důvěru a jistotu, že je normální, takže nebude váš vztah sabotovat.
Ve vztahu však můžete otestovat, jestli je někdo váš twin flame jednoduše: Když s někým chodíte, tak si představujte, že to je váš twin flame. Pokud to pravda není, tak se ten kluk začne chovat odtažitě či se s vámi rozejde, protože mu to bude nepříjemné (že "od něj očekáváte něco, co nemůže splnit" a podobné). Toto je nejrychlejší cesta, jak to zjistit. Funguje to na jakékoli vztahy, např. kolegyně v práci vám řekne něco okatě milého a vy nevíte, jestli to říká s nějakým záměrem manipulace (že od vás bude brzy něco potřebovat), nebo to myslí upřímně a nebo vás naopak nemá ráda, a tak to řekla s cílem dostat se k vám blíž, aby mohla zjistit vaše slabá místa. Takže řekla něco hezkého, tak to tak berte! Upřímně poděkujte, rozzářete se a myslete si, že to myslí upřímně. Pokud to upřímně myšlené nebylo, tak jí vaše (upřímná) radost bude velice nepříjemná.