Mám celkem 4 zážitky, při kterých jsem se setkala se "Zdrojem". (Zdroj = zářivá zlatá energie, která se skládá z nekonečně mnoha "částeček", přičemž každá částečka se skládá ze dvou komponent = pravdy/vědomí a lásky/hmoty. Zdroj je nekonečně velký a je to zdroj života - ve 3D dimenzi je daleko za vším, i když ho povětšinou nemůžeme vidět ani vnímat. Tento svět vznikl tak, že se jedna částečka Zdroje rozdělila na dvě poloviny = vědomí a hmotu, a jakoby "uvnitř" té jedné částečky je tento svět = ta částečka pozoruje sama sebe, přičemž ona sama je ve zdroji/obklopená zdrojem. Až se tento svět více vyvine, tak se bude moci "promísit" se zdrojem mimo tu jednu částečku a třeba se bytosti v tomto světě budou moci navštěvovat s bytostmi z jiného světa (=který vytvořila sama v sobě zase jiná částečka a který je na to již dostatečně vyspělý). Světů může být nekonečně mnoho, jelikož zdroj má nekonečně mnoho částic - ne každá částice se však rozdělí, aby vznikl svět, většina částic naopak zůstává býti zdrojem). Celé si to představuji jako pole zářivě zlaté energie, ve které plavou čas od času "ostrůvky" = jeden ostrůvek je jeden svět. (i když ty ostrůvky nejsou tak úplně vidět, to jsem napsala jen pro abstraktní představu, kolik je světů vs. zářivé energie ve Zdroji = těch částeček energie je nezměrně více než částic světů)

Všechny částice ve Zdroji jsou "promíšené" = tzn. že jedna částice se může stát jak individualitou, tak se může vnímat jako celý zdroj či skupina částic.. Když se dvě částice ve Zdroji nechtějí potkat, tak se prostě nevnímají, vzájemně pro sebe neexistují. Když se někdo vnímá jako celý Zdroj, tak neví, z jakých konkrétních malých částic se skládá (jelikož je jich nekonečně mnoho), vnímá se prostě jako jedno velké společné vědomí plus jedna velká společná energie. Tedy ač se vše ve Zdroji může různě "mísit" (na základě svobodné vůle částic - např. někdo si je vzájemně sympatický nebo podobný, tak jsou chvíli u sebe, jak kdo chce), tak když vznikne nový svět, na začátku tento svět funguje pouze na polaritě dvou protikladů (vědomí vs. hmota, mužská vs. ženská energie) a takový svět je v izolaci = s ničím jiným ze Zdroje se nemísí. Jakmile svět dosáhne 5D, tak začne být sám o sobě více "jemnohmotný" a v 6D už do takového světa proniká energie ze Zdroje = ochranná karanténa už není, svět se začíná mísit s energií Zdroje. 7D vznikne, když do tohoto světa přijdou bytosti "odjinud" = z úplně jiného světa vzniklého v jiném "ostrůvku" Zdroje. O tomto jsem psala v úvaze Vznik světa (jak tam popisuji ty různé dimenze a bytosti "odjinud", tak v tomto článku vysvětluji, co to znamená "odjinud" = z úplně jiného ostrůvku/světa ve Zdroji).

Zdroj vzniknul tak, že se spojilo vědomí se hmotou do jednoho celku - a naopak svět, ve kterém může existovat vědomí oddělené od hmoty musel vzniknout ze Zroje! To je na tom to zvláštní, že počátek (zdoje) je vlastně konec (světa) a konec (zdroje) je počátkem (světa). Nedá se určit, co bylo jako první.. Hmotný svět by nemohl vzniknout bez předchozí existence Zdroje a Zdroj by zase nemohl vzniknout bez předchozí existence světa..



1.) Párkrát jsem si v představě vzpomněla, že když jsem "skočila" do tohoto již existujícího světa, tak jsem byla původně koule, která se rozdělila na dvě části/poloviny (mužskou část a ženskou část). Pak se ta moje ženská polovina (což jsem já v těle) na nějaké vyšší úrovni zeptala každého člověka, se kterým jsem přišla v životě do kontaktu, jestli mu nevadí, že zde budu žít, když nebudu nikomu ubližovat (a všichni řekli, že v pohodě). Tato vzpomínka se netýká přímo Zdroje, jelikož v ní nevidím "odkud" jsem skočila, ale v kombinaci s tím, že jsem se jako malá uměla při usínání spojit se svojí druhou polovinou a vytvořit tak "svůj svět" = samostatný vesmír, to dává smysl z hlediska těch ostrůvků/světů ve Zdroji, kde může mít každá "částečka" svůj vlastní svět/vesmír a že jsem si jako malá myslela, že jsem sem přišla zkoumat zvířata, abych se naučila, jak vytvořit v tom svém vesmíru samostatné vědomí=zvíře. Tedy by ten můj svět byl méně vyvinutý, než je tento svět, když v něm nebyly žádné samostatné bytosti (to jsem popisovala v článku Životní příběh hned na začátku v odstavci začínajícím na "V tomto období (do cca 5-ti let), když jsem šla večer spát, tak jsem zavřela oči a svým vědomím jsem odešla do "svého světa"." a pak jsem popsala něco, co se trošku podobá Zdroji, v odstavci začínajícím na "Mezi 3-5 lety jsem začala hledat bytosti z "jiného světa".". Tedy toto byly mé nejrannější zážitky, které se týkaly Zdroje.

2.) Jeden z kluků (kluk A) mě přitahoval proto, že měl blízko k energii Zdroje. Tento kluk mi mimo jiné říkal, že nemá rád lidi, kteří jsou závislí na hře (hra=hmotný svět). Že mezi takové lidi patřím a tito lidé chtějí pořád jenom hrát (žít v tomto světě). Jak jsem v životním příběhu psala, že na mě mluvil a nějak mě "programoval" (jakoby to byl kluk Z), tak někdy to bylo i v dobrém (že mi naopak odprogramoval mozek od tohoto světa nachvíli - to ale nezněl jako kluk Z). Takže díky tomu "odprogramování" mozku od kluka A jsem se jednou ve snu dostala do Zdroje (do zářivé zlaté energie, která byla "za" tímto světem). Jak jsem se tam ale dostala, tak mě ten Zdroj nějak nezajímal a namísto toho jsem se těšila, až "skočím" do hmotného světa: vzala jsem energii Zdroje a vytvořila jsem (asi v ČR) nějaké kopce, lesy louky.. Takový pás nové přírody "navíc", který předtím neexistoval. Bylo to v mžiku hotové, jelikož ta energie Zdroje je mnohem silnější než jakákoli, kterou může člověk na tomto světě získat/vyprodukovat.

3.) Po tomto zážitku 2 mě vědomě začal Zdroj zajímat a chtěla jsem se do něj opětovně dostat. Povedlo se mi to až za pár let, když jsem si to několik dní za sebou přála, tak jsem pak začala být bez jakékoli příčiny neustále unavená a tělo chtělo spát. Tak jsem nakonec povolila a spala jsem více, než jsem byla zvyklá. Po pár dnech většího spánku jsem se ve snu dostala do Zdroje. Byla jsem sama jako vědomí ve zlaté energii a obklopující lásce. Místo, abych se z toho radovala nebo to brala jako výjimečný zážitek, tak jsem to brala jako samozřejmost! Nejprve jsem začala přemýšlet, jak je to možné, že jsem se tam ZASE ocitla. Říkala jsem si "jak to, proč jsem zase tady?", "to musel vypuknout požár, když jsem spala, jaktože jsem neucítila kouř a nevzbudila jsem se?", "to si budu muset zase vytvořit nové tělo a všechny věci okolo.." - když v tom na mé myšlenky ten Zdroj odpověděl: "Neboj se, to není sm..". Nestačil to doříct, protože jak mi vířily myšlenky, tak jsem panikařila (co se stalo, jakto, že jsem tak náhle bez příčiny zemřela) a tím jsem se sama z toho Zdroje vyhodila pryč (=vzbudila jsem se). Ten Zdroj s největší pravděpodobností říkal: "Neboj se, to není smrt." a po probuzení mi došlo, že ta únava v předchozích dnech, která přišla opravdu "bez příčiny", příčinu měla pouze v tom mém přání dostat se do Zdroje. Po tomto zážitku únava jako mávnutím kouzelného proutku zmizela. Po zážitcích 2 a 3 jsem se už do Zdroje nesnažila dostat, jelikož jsem věděla, že o to ve skutečnosti nestojím.

4.) Pak se mi zdál po nějaké době z ničeho nic sen, ve kterém jsem byla společně s nějakou holkou=kamarádkou ve Zdroji. Jak mě kluci v životě spíše zklamali, tak jsem zažívala alespoň nádherné přátelství s holkou, která byla stejná, jako já (podobný vzhled a energie). Zatím jsem v životě žádné tak skvělé přátelství nezažila (a myslím si, že bych takového přátelství ani nebyla za běžného vědomí schopná, i kdyby nějaká taková holka existovala a chtěla by se mnou takto kamarádit). Bylo to jiné než vztah muž-žena, nebyla tam mužsko ženská polarita, a přesto se to vyrovnalo (láskou) i tomu nejlepšímu mileneckému vztahu (jen tam nebylo sexuální napětí, pouze přátelství). Do té doby jsem si myslela, že největší lásku může člověk zažít jen prostřednictvím mužsko-ženské polarity či zamilovanosti, a proto jsem ve svém životě dávala důraz spíše na nalezení vhodného kluka, a přátelství pro mě tolik neznamenalo (přátelství z mého pohledu bylo hezké, ale nijak jsem to neřešila). Dodnes nevím, kdo ta holka je (určitě jsem se s ní v tomto životě zatím osobně nesetkala - to bych ji ve snu poznala, kdo to je).