Poté, co se mi přestaly zdát sny o invazi mimozemšťanů, začaly se mi zdát sny o něčem mnohem horším.. Tyto sny měly něco společného s uvolněním antihmoty či "energie chaosu".

(Sny o invazi mimozemšťanů jsem dala na rok 2012, tak tyto sny zařadím pod rok 2013, ale spíš je možné, že o invazi mimoz. se mi zdálo od cca roku 2008-2010 v průběhu několika let, takže ty roky nemusí být uvedeny přesně, už si to nepamatuju, kdy to bylo.)

Byla jsem vědomí, které poletovalo nad světem, ve kterém vládl chaos. Jak je na youtube populární "prank", tak když by to zašlo do extrémů, vzniklo by možná něco vzdáleně podobného tomu, co jsem v tom snu viděla. Lidi pobíhali po ulici, občas se vzájemně zastřelili nebo pobodali nožem. Mezi lidmi řádila podivná energie, která je ovládala, byla chaotická a díky ní se chovali násilně (chaoticky násilně). Viděla jsem dva kluky - "kamarády". Jeden polil toho druhého ze srandy benzínem a zapálil ho, smál se tomu. Už si to moc nepamatuju, ale všude byl chaos a lidi se navzájem nekontrolovatelně napadali. Někdy někdo někoho nechal projít jen tak bez povšimnutí a jindy ho napadl, nemělo to žádnou logiku ani řád ani smysl, proč se to dělo. Lidé byli ovládnuti jakousi temnou energií, nevím, jestli v sobě měli ještě duši.

Jiný sen se mi v té době zdál o tom, že jsem byla jako vědomí nad USA, kde se díky této energii konaly masové nepokoje (dav lidí chodil a raboval obchody, zabíjeli téměř všechny, které náhodně potkali po cestě). Byla tam jedna žena, která měla 12 letou dceru, a obě byly duchovně vyspělejší, než zbytek lidí. Ta energie je zatím téměř vůbec neovládla. Zároveň ale nebyly připravené zažít takovou hrůzu (vidět, co se stalo s ostatníma lidma a přitom zachovat chladnou hlavu a utéct). Ta dcera na tom byla lépe, než matka (co se týče vibrací), ale matka musela zajistit jejich fyzické přežití, protože by to dcera sama nezvládla. Když by matka začala panikařit a neuměla by si poradit, tak jsem vstoupila v těch momentech do jejího těla, a z té špatné situace jsem jí vyvedla pryč (tzn. začala jsem s jejím tělem například utíkat - ona by to nezvládla protože by např. zatuhla strachem a hrůzou z toho, co se děje - já bych to možná taky na jejím místě nezvládla, ale když jsem někde jako vědomí a vím to, že jsem pouze vstoupila do cizího těla, není to moje tělo, tak to je jiné a lehčí něco udělat). Takže jsem vzala dceru, nasedly jsme do auta a řídila jsem auto směrem pryč od toho rozzuřeného davu. Vstoupila jsem do jejího těla jen tak tak, kdyby to bylo později, tak by nepřežily, ale nějaká dobrá vyšší síla chtěla, aby toto přežily, protože si to svými vibracemi zasloužily, a tak jsem byla navedená k tomu, abych jim pomohla. Jely tím autem pryč, ale měly problém s tím, že těch skupin tam bylo víc. Bohužel jsem ten sen už zapomněla, a to jsem si myslela, že na to nikdy nezapomenu. Vím jen, že se nakonec zachránily, já jsem vystoupila z jejího těla a jako vědomí jsem se přenesla do Kanady, kde bylo už po všem, a lidi, kteří přežili, hluboce litovali ze své duše všeho (koukali do prázdna a prožívali velký smutek - to byli ti, kteří nebyli plně ovládnuti tou energií a zároveň to přežili).

Možná se mi takovýchto snů zdálo víc, toto byly dva, které jsem si nejvíce zapamatovala. Společného měly ty sny to, že byla nějaká energie, která ovládla lidi. Jak je vesmír konstruktivní a funguje na konstruktivní energii, tak se realita nějak "přepolarizovala nebo přepla" a vše fungovalo na destruktivním způsobu. Štěstí bylo, že jsem se nikdy do takovéto reality nedostala s tělem (možná jsem zemřela mezi prvními, ale v tomto případě byla realita doopravdy taková, že "živí záviděli mrtvým", pokud tedy ti živí vůbec ještě o něčem přemýšleli). Asi jsem to nepopsala úplně tak drsně, jaké to bylo, protože se mi to zdálo dávno a snažila jsem se na to zapomenout. Bylo to to nejhorší, co jsem zažila.

Pak jsem se o mnoho let později dozvěděla o CERN a o tom, že se (možná-to je teorie) snaží přeprogramovat konstruktivní vesmír na destruktivní či něco takového. V tu chvíli mi docvaklo, o čem se mi celou dobu zdály ty sny, že to bylo o této hrozbě. Byly to sny o tom, jak by to vypadalo, když by se to povedlo (a zjistila jsem, že to doopravdy hrozilo). Taky jsem se setkala s člověkem, který mi řekl, že ty sny co se mi zdají (a jak toto řekl, tak mi před očima probíhal živý film těch snů bez ohledu na mojí vůli, jako by mi to vytáhl z podvědomí), nejsou jenom sny, že to je skutečnost, a že vidím věci hodně dopředu (v rámci let dopředu-a opravdu o existenci a účelu CERN jsem se dozvěděla několik let poté, co se mi tyto sny zdály). Taky mi řekl, že těmto budoucnostem mám zabránit (to jsem tedy nevěděla, jak bych tomu mohla zabránit) a že si s tím hravě poradím-HAHA. Naštěstí se to nestalo, ale nemyslím si, že je to moje zásluha.