Nejdřív jedno velice zajímavé video:


Narcista byl/je minimálně jeden z mých rodičů a většina (ne-li všichni) kluků, se kterými jsem chodila. I v době, kdy jsem si neuvědomovala tuto věc (že když jsem šťastná, narcista si uvědomuje rozdíl=svůj stav a snaží se mě shodit aby necítil ten rozdíl frekvencí a tedy to, jak na tom je), tak na mě nějaké urážky nebo shazování téměř nikdy neplatilo (a dokonce jsem se dočkala urážek, že je se mnou něco špatně, když na toto nereaguju = že asi nemám mozkovou kapacitu na to reagovat..) = no, já na nějaké věci nereaguju, protože mě nezajímají a nejsou v mém vibračním poli (samozřejmě si ale všechno uvědomuju, jenom mě to nezajímá, neovlivňuje mě to a neubližuje mi to..). Takže když někdo začne dělat "jemné" narážky, že mě asi kolegové v práci pomlouvají, tak já si ty narážky uvědomuju, ale neřeším, jestli je to pravda a nebo ne (jestli mě fakt někdo pomlouvá a nebo ne), protože do práce chodím z donucení, a pokud by mě někdo pomlouval, tak je to jeho problém, že se rozhodl někoho pomlouvat a kazit si den zaobíráním se tím, co dělá nebo nedělá (nebo by měl či neměl dělat) druhý člověk, není to můj problém = ať si klidně pomlouvá když ho to baví. I kdybych byla jakože "blbá", že někomu v práci důvěřuju a on se mi pak za zády směje, tak zaprvé já o sobě vím, jestli jsem nebo nejsem blbá a zadruhé kvůli tomu, o čem jsem se dobrovolně rozhodla, že to nebudu řešit, si nezačnu myslet, že jsem blbá proto, že to neřeším.. (to nedává žádnou logiku) Většinou splňuji podmínky "outsmart the narcissist" (i v době, kdy jsem narcistu ve svém okolí ještě neodhalila) a tito lidé mi většinou nejsou schopni nějak ublížit, naopak já v nich vzbuzuji narcistický "rage", protože na mě jejich taktiky a hry neplatí. Většinou to dopadne tak, že si narcista řekne, že asi nemám kapacitu na to, aby mi jeho "složitá taktika", kterou dle něj nejsem schopna ani odhalit (naopak vnímám to hned, akorát na to nereaguju, protože mi to neubližuje), ublížila, protože jsem až moc optimistická, naivní a blbá - a nechá mě napokoji, což byl můj cíl.

Přesto (co píšu v prvním odstavci) jsem se v životě zapletla s více narcisty než je průměr pro to, aby to byla náhoda, a většina z nich mi někdy nějak i ublížili. Ač to na první pohled nedává logiku, tak v článku bude vše vysvětleno. Podíváme se na další video:


Tady mě napadlo, jaký je rozdíl mezi narcistou a psychopatem - oba si uvědomují že jsou zlí či že nemají empatii, narcista se za to stydí a cítí vinu za to, že ubližuje druhým (nebo že je díky tomu, jak se chová, méněcenný oproti normálnímu člověku), zatímco psychopat ne. Ono je to tak, že narcista se snaží přehodit hanbu za to, že vám snížil vibrace a za svůj stav, na vás (jak to bylo vysvětleno v prvním videu), ale většinou se mu to nedaří. Psychopat je "silnější" narcista, který zašel fyzicky tak daleko (či se mu podařilo najít tak psychicky vhodnou oběť), že se mu podařilo přehodit i tuto vinu za své jednání na okolí, a proto žádnou vinu necítí. Jestli mají narcisti/psychopati svědomí - to si myslím, že nemají (protože kdyby měli výčitky svědomí, tak ubližovat přestanou). Svědomí = pocit viny/hanby za mé minulé konání v kombinaci s myšlenkami o tom, jak se konstruktivně zlepšit tak, abych nikomu neubližoval, a tento pocit tedy už nemusel zažívat. Narcisti mají pocit viny/hanby v kombinaci s nutkáním se tohoto pocitu co nejrychleji zbavit (tedy rozptýlení se, neoprávněné obviňování okolí, ubližování druhým aby tu svou bolest přehodili..). Ještě mě napadlo, že pokud je člověk donucený ubližovat druhým (ačkoli nechce: např. eskymáci musí jíst maso=zabíjet zvířata, a kdyby se kvůli tomu měli ještě neustále trápit, tak si něčím, za co nemohou=že je venku zima, takže tam nerostou rostliny, a jejich tělo potřebuje jíst, budou zbytečně kazit život), tak po čase taky může přestat cítit pocit viny, ale tomu tak je proto, že si uvědomuje, že on za to nemůže. Když se normální člověk netrápí něčím, za co nemůže, tak naopak pomáhá vracet pocit viny tam, kam patří = k psychopatům, kteří tento pocit necítí, protože se jim podařilo docílit toho, že tento svůj pocit předali někomu jinému (komu zmanipulovali rozum tak, aby si myslel, že může za něco, za co nemůže).

Narcisti cítí potlačené emocionální zranění oběti (nevím, jak dokážou takto vnímat, ale jeden bývalý mi zopakoval přesná zlá slova, které mi řekl jeden rodič v dětství když mi bylo cca 5 let, a tento kluk to udělal vědomě a myslel si, že je duchovní guru, když umí útočit na slabá místa proto, aby se vyléčila..útočit na slabá místa je jako strčit klacek do otevřené krvácející rány na těle a začít se v ní šťourat..ale narcisti neznají logiku, k tomu se ještě dostaneme). Další člověk mi zopakoval přesná slova, která mi řekl druhý z rodičů ve 13ti letech, a která mě tenkrát zranila (a nyní to u mě vyvolalo "flashback" takže jsem se cítila špatně), ale tento člověk to udělal asi nevědomě. Setkala jsem se s tím, že si narcisti údajně "nemohou pomoct" (=když cítí slabé místo, tak na něj "musí" zaútočit)..ale reálně jsem vyzkoušela zařídit si, že když na mě bude narcista útočit, tak ho nějaký jiný kluk např. zmlátí = a OKAMŽITĚ toho nechal (takže to, že si "nemůže pomoct" vůbec nebyla pravda). I když něco málo na tom pravdy bude: z mé zkušenosti si narcisti opravdu "nemůžou pomoct" a musí zaútočit na někoho, u koho vědí, že mu určitě svým útokem dokážou ublížit (=oběť je bezbranná) A ZÁROVEŇ z toho útoku pro ně neplynou žádné instantní (pro ně špatné) následky. Když pro ně plynou následky v nějaké vzdálenější budoucnosti, tak s tím si narcisti hlavu nelámou = a proto je vždy můžeme odhalit a eliminovat ze svého života.

Narcisti a budoucnost: narcisti ví, že jednoho dne skončí (uvědomují si to), ale vybrali si "teď si budu užívat na úkor druhých a následky chci nést co nejpozději a ideálně jako svůj úplný konec = bezbolestnou neexistenci". Vlastní existence, jelikož je destruktivní, narcisty bolí (pokud se jim nepodaří najít vhodnou oběť/oběti, na které by mohli svou destrukci přehazovat = pak se cítí dobře). Proto tuto konstantní bolest přehazují na ostatní (potřebují být neustále ve vztahu s ostatními lidmi, nemohou být ani pár dnů sami bez lidí či telefonické/internetové komunikace či sledování fotek apod.) a málokdy cítí smutek nebo strach nebo něco takového; protože místo toho cítí narcistický "rage" (=vztek), kterým okamžitě při vzniku těchto pocitů útočí na ostatní a snaží se jim svoje špatné pocity předat (a takto se těch špatných pocitů zbavit). Je to něco jako smlouva s ďáblem, akorát ve smlouvě s ďáblem se člověk dostane do pekla, tedy do "nekonečného" utrpení (a ne do neexistence). Toto je tedy spíš jako smlouva s konstruktivní silou vesmíru o tom, že si nejenže vyzkouší svobodnou volbu mezi dobrem a zlem, ale ještě k tomu si vědomě vybrali zlo s tím, že tedy už teď počítají se svou věčnou budoucí neexistencí (proto je jim vždy jedno, co dělají, jak komu ublíží atd.), což je protiklad dobra (věčné konstruktivní existence). Určité frakce se snažily vytvořit peklo = věčnou existenci v utrpení jako protipól dobra (a obrátit svět i pomocí CERN do tohoto..protože chtěli tento vesmír spojit s vesmírem reptiliánů v době, kdy k sobě tyto vesmíry absolutně nepasují), naštěstí ale "věčné utrpení" vytvořit nejde. Podle mě má narcismus co do činění s nehmotnými reptiliány/archonty a tím, že některým lidem "nasadili" svoji mysl, které tito lidé věří. Jestli se dá takový člověk zachránit, to opravdu nevím (pokud si někdo opravdu svobodně vybral zlo, tak ne - pokud by v někom byl reptilián proti jeho vůli, tak ano).

Mysl narcistů: Narcisti neznají hodnoty jako je pravda, ale myslí si něco jako že "každý má svou pravdu" = pravdu si překrucují tak, aby jim to vyhovovalo pro jejich osobní cíl/aby měli dobré pocity. Narcisti dali na první místo sebe, což nemusí být nutně špatné, ale oni to udělali až takovým způsobem, že sebe (=svou konstuktivitu) zničili a pokřivila se jim díky tomu mysl. Narcisti vidí např. logiku ne jako nástroj, kterým se dostanou k pravdě, ale jako nástroj, který použijí pouze tehdy, pokud přinese jim osobně prospěch. To samé u nich platí o všem (o všech lidech, hodnotách, věcech..). Ani spojení příčiny a následku jejich mysli nic neříká, stejně jako láska jim nic neříká (pokud vnímají lásku, tak pouze jako energii druhých, se kterou se snaží pracovat ve svůj prospěch). Narcisti neumí vnímat, jestli je něco dobré nebo zlé, ale vnímají pouze, jestli je něco výhodné nebo nevýhodné pro ně. A nedělají nic, za co by nedostali žádnou odměnu (nemají např. radost z nějaké činnosti jen tak, že je to baví aniž by za to něco dostali - a tím něčím může být i uznání druhých, obdiv, ukázat, že jsou lepší..nemusí to být nutně peníze). Narcisti nepochopili, že si nemusí vybírat mezi "sebou" a "konstruktivitou", protože člověk=konstruktivita. Když zanikne tělo člověka, zanikne jeho tělesná konstruktivní energie, kterou vyzařoval A NAOPAK když zanikne konstruktivita v těle člověka, který stále žije, zanikne tím i on (tělo může chvíli pokračovat dál, ale už to není ten člověk = jeho duše se stáhla a tělo řídí reptilián).

Podíváme se na další video:


Ano, narcisti mají nevyvinutý mozek a nachází se někde v období mozku kojence (stejně jako antikonspirátoři). Pokoušela jsem se pochopit, co vede narcisty k nevěře - a ono je to opravdu tak, že když s nimi jejich holka není zrovna přítomná, tak pro ně jakoby neexistuje a cítí se sami (a jelikož mají nutkání vyvářet neustále s někým nějaký vztah, aby se zabavili a necítili ty špatné emoce, tak vytvoří, byť pouze jednorázový sexuální, vztah téměř s jakoukoli jinou holkou, která je zrovna nablízku). Když pak vidí svojí přítelkyni, tak říkají "to nic neznamenalo" (a opravdu to tak cítí, jelikož ta jednorázová sexuální holka zrovna není nablízku=pro ně neexistuje=nic neznamená). Když po čase (když jsou někde sami bez přítelkyně) náhodou někde narazí na tu "jednorázovou" holku, tak v nich vzplane ta vášeň a té "jednorázové" holce mohou říkat, že jejich přítelkyně pro ně nic moc neznamená, že ten vztah už vyprchal apod. (protože přítelkyně tentokrát není přítomná = neexistuje = nic moc, až na rozumovou myšlenku "mám přítelkyni", pro ně neznamená). Pokud někdy nastane situace, že před sebou vidí obě holky najednou, tak se ukáže trochu pravda - většinou se takovému klukovi líbí ty holky obě, ale někdy si rozumově vybere, která se mu hodí víc, a tu druhou zavrhne že to nic neznamenalo/pokud zavrhl přítelkyni tak že to už dlouho neklapalo, protože si uvědomuje, že kdyby řekl, že se mu líbí obě, tak se s ním mohou obě rozejít, zatímco když jednu zavrhne a druhé řekne jak je úžasná, tak má šanci, že s ním aspoň ta jedna holka zůstane (úplná pravda je ale taková, že někteří kluci nemají mozkovou kapacitu na to, aby byli věrní..normální člověk = je zamilovaný či cítí pouto či lásku k partnerovi/partnerce = jiní lidé ho nevzrušují a ani by nepomyslel na to, začít si něco s někým jiným, a to bez ohledu na to, jestli je partner/ka zrovna přítomný/á nebo jestli by se to provalilo atd.). Někteří kluci (nemusí to být pouze narcisti) s méně vyvinutým emocionálním mozkem v sobě ale tento pocit nemají a to, že s někým chodí, se nezakládá na pocitech, ale na rozumovém rozhodnutí "chci s někým chodit a tato holka se ke mně nejvíce hodí/chci splodit potomky, tak jsem s někým ve vztahu, abychom se po čase vzali a dítě se narodilo apod.", takže pokud jsou věrní, je to pouze zase jen rozumové rozhodnutí "nechci podvádět, protože by se partnerka se mnou rozešla" nebo "nechci podvádět, protože je to špatné" nebo "nechci podvádět, protože by jí to ublížilo" (není to ale tak, že by CÍTILI tak velkou náklonnost ke své partnerce, že by na ostatní ženy v sexuálním kontextu ani nepomysleli).

Díky tomu, že kdo není zrovna u nich, ten pro ně jakoby moc neexistuje - poznáte narcistu i tak, že chce s holkou co nejdříve bydlet (jednak předpokládá, že holka je stejná jako on a kdykoli nejsou spolu, tak ho někde podvádí; a také se nechce cítit sám, když spolu zrovna nejsou - když jde narcista do práce, tak tam má jiné lidi a musí se soustředit na práci, takže nemá čas na osamělé pocity, ale když přijde z práce domů, kde nikdo není, tak jelikož není schopný cítit pouto se svojí holkou na dálku, potřebuje s ní bydlet, jinak ten vztah ani převážně "nebere vážně"). Pozor ale na to, že někteří narcisti říkají, že nemají kam jít nebo že je nájem drahý (neřeknou "já s tebou chci bydlet"), a vymýšlí zástupné důvody pro to, aby s holkou mohli bydlet co nejdříve (a v některých případech aby to pokud možno navrhla ona či je dokonce ona "přemlouvala"). Čím je narcista "silnější" = má víc možností a moci, tím víc jedná napřímo; a čím je společensky/fyzicky atd. slabší, tím nenápadněji manipuluje do toho, co chce on (="covert narcisist") - ve skutečnosti jsou však všichni narcisti stejní a to oni jsou mezi sebou docela lehce zaměnitelní..

Narcisti si ale tuto svojí zaměnitelnost projektují do okolí tak, že "lidé jsou pro ně zaměnitelní". Oni nemají rádi toho konkrétního člověka, ale soustředí se na to, co jim ten druhý člověk může dát, takže když potkají někoho "lepšího", tak "milovaného člověka" vymění. Narcisti nechtějí být zraněni tím, že si vytvoří citové pouto k jednomu konkrétnímu člověku, který by je mohl opustit (to by pak cítili bolest), a tak si tvoří pro jistotu více simultánních vztahů a nemají rádi konkrétního člověka, nýbrž mají rádi to, co jim ten člověk přináší/poskytuje/dává. Pokud vám narcista řekne, že jste pro něj nikdy nic neznamenali/nikdy k vám nic necítil, tak mu můžete věřit. Pokud říká, že vás má rád, znamená to, že se mu hodíte a líbí se mu, jaké výhody má díky vztahu s vámi.
Takový člověk si myslí, že "vyhraje" tím, že bude mít rád méně (že ho to nebude bolet, kdyby se něco pokazilo), a tak pro jistotu už od začátku "vztahu" (=to pak není vztah ani když jsou oddáni v kostele) necítí pouto s druhým člověkem. Tzn. že tento člověk zkazil vztah hned na samém začátku (tím, že ho neumožnil, a to ať už holku nazývá svojí přítelkyní, manželkou, láskou, jakkoli..) a je mu jasné, že se to někdy provalí a vztah skončí. A tak se už jen různými způsoby snaží tento "pseudovztah" prodloužit na co nejdelší dobu (někteří narcisti si uvědomují, že i ubližováním a hraním "hot-cold" vztah prodlouží, protože to v holce vyvolá rozporuplné pocity, které jí zabrání v racionálním uvažování, a jelikož nebude mít jasno, tak jí bude trvat déle než si vše uvědomí a odejde).



Důvod, proč jsem byla ve vztazích s narcisty, je ten, že já sice dokážu cítit emocionální spojení s druhým člověkem i když máme odlišné názory nebo jsem naštvaná/zraněná a taky cítím emocionální spojení s partnerem i když je daleko, ale asi jsem měla taky nějakou poruchu na mozku a to, že jsem si neuměla představit, že by byl někdo zlý. Myslela jsem si, že lidi jsou jenom zranění, zažili nedostatek lásky nebo tak, ale že nejsou vyloženě zlí - díky tomu, když jsem potkala narcistu, tak jsem se ho snažila předělat na dobrého člověka (myslela jsem si, že to chce jenom čas a péči a že ho moje láska uzdraví..) - že když se ten člověk dostane do konstruktivního prostředí, začne být taky konstruktivní. Snažila jsem se je "zachránit" (a změnit) a neuměla jsem si připustit, že nějaký člověk by mohl chtít být/zůstat zlý, protože to je jeho svobodná volba, kterou už uskutečnil.
Dalším důvodem bylo to, že se narcisti chovají ve vztahu jednou hezky a pak zle a opět to můj mozek nedokázal pobrat a vyvolávalo to u mě DID. Chápu, že nikdo není dokonalý a každý má nějaké chyby, ale aby se jeden člověk choval krásně a snažil se vztah vybudovat proto, aby druhý den záměrně a vědomě ubližoval (aniž bych to já nějak zkazila), to mi hlava nebere. Když jsem zjistila, že ten, kdo je občas záměrně zlý, je zlý pořád (akorát se přetvařuje; resp. ten vztah pro něj od začátku nic neznamenal, tak se může chovat někdy hezky, někdy zle, je mu to jedno = nic to pro něj neznamená), tak už to tak nějak chápu.
Podvědomě jsem vyhledávala narcisty proto, že když má někdo DID, tak má asi nějaké trauma, které není vědomé - hranice DID se musí udržovat nejlépe tím, když člověk čas od času zažívá nějaké nepohodlí/zlé věci od okolí, protože když je všechno v pohodě, tak se to trauma vynořuje napovrch (do vědomí), a tak byl vztah s narcistou pro mě vhodný (abych nemusela řešit nějaké své případné trauma) a objektivně nyní nevím, jestli jsem víc využívala já narcistu a nebo on mě (narcista mi však vždy ublížil nad rámec toho, co jsem po něm "požadovala" + od té doby, co praktikuju "no kontakt" s jakýmkoli narcistou, se mi už trauma naopak nevynořuje a DID se téměř vyléčilo i bez uvědomění si traumat, takže nevím, jestli tento podvědomý strach z případného traumatu, které by mi mohlo přijít do vědomí, byl opodstatněný - nakonec jsem zjistila, že když mi narcista nějak ublíží, tak právě to způsobí, že si vzpomenu na nějaké trauma z minulosti, a když mi nikdo neubližuje, tak jsem v pohodě).
Jelikož jsem vědomě hledala kluka, který je hodný a neubližuje, tak jsem před každého kluka nejdříve postavila svojí bezbrannou a zranitelnou osobnost, které mohl ublížit (abych viděla, jestli ublíží když má tu možnost a nebo ne - podle mě "příležitost nedělá zloděje, nýbrž zloděje odhaluje"). Proto jsem byla pro narcisty snadný cíl a magnet - pokud jsem ale opakovaně zjistila, že narcista není hodný člověk a ubližuje, tak jsem si pak přehodila osobnost na tu, která je silná a nedá se jí moc ublížit, a s tím klukem jsem se pak rozešla. Bohužel jsem si podvědomě vždy našla dalšího narcistu..takže tato moje vědomá snaha byla celkem marná.



Většina holek si myslí, že když si takový "alfasamec" vybral zrovna jí, tak že je nějak/v něčem dobrá - ale narcista si vybírá holku podle toho, jak je naivní, jak moc si nechá ubližovat a jak lehce se sebou nechá manipulovat - takže toto falešné sebevědomí není na místě. Existují ale i holky, které mají "pevné hranice", které klukovi ukážou (kde ty hranice mají), a pokud se tato holka narcistovi hodí, tak (minimálně zpočátku) její hranice dodržuje, a tudíž jí neubližuje - vyhrála to tato holka? Ne, pořád chodí s narcistou, který jí nemá doopravdy rád a je s ní pouze proto, že jí může nějakým způsobem využívat. Navíc, je smutné zjištění, že kdyby nebyly zákony, tak by existovalo určité množství lidí, kteří by např. vraždili a měli by z toho dobré pocity a nechovají se takto pouze proto, že nechtějí jít do vězení (na takového člověka můžeme narazit na ulici a mluvit s ním - určitě se v jeho společnosti nebudeme cítit příjemně a půjde z něj destruktivní energie - chtěli byste být s někým takovým ve vztahu? Cítili byste se v tom vztahu bezpečně a příjemně? - no a rady ženám typu "mějte pevné hranice, které všem odhalíte, takže ten, komu za to budete stát, je bude respektovat, a kdo je respektovat nebude, toho pošlete do.." vás mohou přivést právě do takového vztahu, kde vám sice nikdo neublíží, ale něco bude špatně a nebudete cítit emocionální spojení s "partnerem" psychopatem, kterému nějaké výhody, které vědomě či nevědomě poskytujete, stojí za to, aby vaše hranice nikdy nepřekročil..).

Ve vztazích s narcisty se mi stávalo, že jsem hodně mluvila (skoro jako bych byla narcista), ale bylo tomu tak proto, že jsem se snažila navázat emocionální spojení = takže jsem mluvila a mluvila, ale i když to vypadalo, že mě kluk poslouchá, tak k pochopení z jeho strany nedocházelo - a proto jsem zoufale mluvila dál.. Kdyby mě pochopil, tak nebudu mluvit tak dlouho. Narcista druhého člověka ale nikdy nepochopí, protože vše vidí pouze z pohledu svého "já" a nic jiného ho nezajímá. U lidí, kteří nejsou narcisti, jsem tolik nemluvila (i když se většinou vyjadřuju obsáhle - viz např. tento web, tak mluvím k věci když mám co říct - u narcistů jsem ale mluvila i poté, co jsem svou myšelnku dávno řekla, a v tom byl ten rozdíl). Toto asi umím posoudit pouze já, kdy už mluvím natolik, že nejsem sama sebou, a kdy mluvím obsáhle proto, že mě dané téma zajímá nebo toho hodně o daném tématu vím..
Taky se mi ale stalo, že někdo mluví o nějakém tématu, které mě nezajímá, a zrovna např. když si čtu knihu, tak za mnou přijde každou půl hodinu říct mi co zrovna zažil ve hře..a nějak ho netrápí, že jsem introvert a jsem ráda o samotě v klidu aniž by mě neustále někdo rušil (říct narcistovi jak se cítíte ohl. jeho chování a co byste si přáli, je jako mluvit do dubu, protože pokud z toho nebude mít nějaké výhody/nevýhody, tak svoje chování nezmění jenom proto, že vás to činí nešťastnými nebo že byste si to přáli). V takové chvíli se nepřetvařuju že ho poslouchám a nenavazuju mluvením emocionální spojení (ono to s narcistou ani nejde, i když vypráví něco on..protože zatímco vyprávění normálního člověka je přínosné a/nebo zajímavé, vyprávění narcisty většinou pouze odebírá energii - jeden kluk mi hodiny bez emocí vyprávěl o cívkách a elektrických obvodech a nějak ho netrápilo, že mě to téma vůbec nezajímá - a já tenkrát to jeho vyprávění ze slušnosti opakovaně vyslechla..), protože mě ten člověk akorát ruší a vytrhává z toho, co dělám..
Takže opravdu jsem se snažila konverzací navázat spojení s narcisty, ale je to jako dva odlišné světy - ať už mluvím já nebo on, toho druhého to nezajímá (narcisty nudí konverzace, která má smysl, a mají rádi konverzaci, která je bez hlubšího emocionálního spojení..). A mě zase vypíná mozek při bezduchém a prázdném mluvení a nedokážu se přimět u toho dávat pozor. Nemyslím si, že by to byl rozdíl mezi extravertem a introvertem, protože min 2 z mých bývalých kluků byli (stejně jako já) introverti.
- Dám příklad konverzace aby bylo vidět, proč si nelze porozumět:
Řeknu narcistovi svoje pocity ze vztahu s ním a následky, které z toho plynou (v mém případě většinou "už nebudeme v kontaktu") - od normálního člověka bych čekala odpověď typu "chápu, proč se tak cítíš + třeba nějaké vysvětlení proč se tak ten daný člověk choval a jak to v té době viděl on=jeho pohled" - odpověď narcistů byla (vše píšu v mužském rodě jako "ten narcista", i jejich odpovědi, ať už se jednalo o muže či ženy): "bez reakce=bez odpovědi, ačkoli to četl=to bylo psáno emailem", "nechápu, proč ti něco vadí, vždyť náš vztah byl vždy skvělý (narcista, který na mě téměř každý den ukrutně řval kvůli různým záminkám když jsem byla malé dítě = nemohla jsem se bránit ani odejít, a nedělala jsem nic špatně = uklízela jsem si a byla jsem klidné a tiché dítě - když už jsem v dospělosti mohla odejít, tak řekl, že prý vůbec nechápe, že něco dělal špatně a já jsem asi přecitlivělá = gaslighting)", "jediné, co mě zajímá, je, jestli je možnost, že budeme ještě někdy v kontaktu/ve vztahu, abych věděl, jestli má smysl se o něco snažit a nebo ne (= tvé pocity mě nezajímají = tu omáčku kolem přeskoč)", "vždy jsem tě měl u pr.., nevím, proč mi něco vysvětluješ a píšeš, tím se akorát ztrapňuješ (ten samý člověk z předchozího příkladu: reakce na to, že už nikdy v kontaktu nebudeme)".



Co se týče vnímání krásy, tak existují takové extrémy ve vnímání:
1.) narcista vidí osobu jako krásnou proto, že je snadným cílem a bude ji moci zneužívat
2.) narcista vidí osobu jako krásnou proto, že splňuje společenské normy, které jsou zrovna v módě, a tak bude in, když s ní/m bude chodit
3.) "codependent" nenarcista vidí narcistu jako krásného proto, že z jeho manipulací má dobrý pocit "spřízněnosti"
4.) když se s narcistou rozejdete (nebo neděláte to, co on chce), začne vás vidět jako ošklivého (+zlého, blbého, líného, cokoli..)
5.) když "codependent" nenarcista prokoukne narcistu, přestane ho vidět jako krásného
- jeden z rodičů mi kdysi řekl, že "když je nějaká věc v obchodě, např. mikina, levná, tak je krásná a když je drahá, tak je ošklivá" (a snažil se mě naučit tomuto vnímání světa), ale podle mě je něco buď hezké nebo ne bez ohledu na to, jestli to můžu/nemůžu získat nebo bez ohledu na to, jestli to je/není užitečné (např. viděla jsem krásný východ slunce a na poli dráty vysokého napětí - ty dráty nebyly hezké, ačkoli si uvědomuju, že bych bez nich neměla elektřinu) - v širším kontextu ale opravdu platí, že co je konstruktivní (pro nás i obecně pro celý svět) je krásné a naopak, takže vnímání krásy je zrovna do určité míry spojeno s tím, jestli je něco obecně "dobré" a nebo "špatné" - každopádně narcistům se toto vnímání hodně posouvá a mění jak se jim to hodí (takto je také můžete poznat - je to jeden z rozpoznávacích znaků).



Uvědomila jsem si, že existují dva druhy lidí (dobří a zlí či spíše ti, kteří jsou normální, a ti, kteří přemýšlejí jinak=narcisti - oni vidí svět pouze omezeně a ze života nic moc nemají..). Jakmile si člověk tohle uvědomí a smíří se s tím, tak se osvobodil. Může narcistu zablokovat navždy, protože narcisti jsou ztracení už od počátku jakéhokoli vztahu; nejde jim pomoci, jelikož o pomoc nestojí (stojí pouze o to, aby mohli vysávat druhé; a dokud jim to druhý člověk umožňuje, tak předstírají jakékoli pocity, myšlenkové pochody..dokonce to někdy myslí i dobře, ale výsledek jejich jednání je vždy destruktivní).
Zjistila jsem také, že narcisti, psychopati a zlí lidé můžou mít emoce a i dobrou energii, např. dětskou zranitelnost poté, co získali energii z dětí nebo nějakých svých obětí (ať už je týrají fyzicky a/nebo psychicky). Dokonce vás i díky této získané energii můžou mít i nachvíli upřímně rádi a cítit s vámi lítost/soucit (a např. vám radit, jak se sebou nenechat zametat). Také mohou někdy cítit silnější emoce (ať už hněv či např. spalující vášeň) než vy. Trvalo mi dlouho, než jsem si tohle uvědomila, a toto uvědomění mi chybělo k tomu, proč jsem si neuměla vysvětlit někoho, kdo vás má chvíli (vypadá to, že upřímně) rád, a pak vám ubližuje - možná je celou dobu zlý a jeho konstruktivní energie může být vaše (jím odebraná) a nebo z jeho jiné oběti. Pokud je to energie vaše, tak cítíte velkou spřízněnost (něco jako "spřízněné duše").

Tady chci napsat varování, že pokud s narcistou přerušíte konakt, je dobré ho nikdy neobnovit (ani kdyby se narcista změnil a přestal být narcistou - tedy pokud by se doopravdy změnil, tak si každý řekne, že by to teoreticky šlo, protože už by nebyl problém - ale narcista je schopný předstírat několik až mnoho let slušný a spořádaný život nebo změnu, pokud "vycítí", že ho na základě toho přijmete v budoucnosti zpátky do svého života a bude vám moci ublížit - a věřte mi, že za ty roky si promyslí způsob a může to být i fyzicky nebezpečné). Jediná možnost, při které narcista nevycítí, že na vás ještě někdy bude moct, je ten, když si ho zablokujete navždy a už nikdy s ním kontakt neobnovíte (ani kdyby se změnil). V takovém případě už před vámi nebude muset nic předstírat (ale vy dva už nebudete v kontaktu, takže toho o něm bez masky stejně moc nezjistíte). Je to sice smutné, že i kdyby se daný člověk doopravdy změnil, tak s vámi už se vztah neobnoví, ale můžete mu přát hodně štěstí do života (pokud se někdy změní) ve vztazích, které bude mít s jinými lidmi. A je to špatná náhoda/načasování, že vás potkal v době, kdy byl zlý, a jiného člověka potká v době, kdy bude hodný (pokud se tedy někdy změní..), a budou spolu mít hezký vztah, zatímco s vámi už nikdy ne, ale můžete jim to upřímně přát (protože se alespoň dokázal změnit na hodného člověka a to je úspěch sám o sobě).
Já narcistu, který mi ublížil, zpátky přijmout nemohu i kdyby se doopravdy změnil proto, že opravdu nechtějte vědět, jak se narcisti umí mstít, když si je poměrně trvale zablokujete, ale necháte otevřenou možnost, že kdyby se změnili, tak by se vám mohli vrátit do života.. Oni to vidí ze svého pohledu tak, že vy jste ti zlí, kteří jim odepírají energii, na kterou mají ve své domnělé nadřazenosti právo (a vy jim nemáte právo odporovat), takže za přerušení kontaktu chtějí člověka někdy "potrestat". Já si ale nejsem jistá, jestli se narcista vůbec může (a dokáže) někdy doopravdy změnit, takže je možné, že "bývalý doopravdy změněný narcista" = neexistuje (a nemusíme to v tomto článku vůbec řešit).

Tady v tom videu lehce mluví i o energetickém duchovním pozadí dobra a zla (destruktivních bytostí=reptiliánů?) ve vztahu k narcismu (taky si myslím, že to má celkem dost společného):


Ještě přikládám část videa, které mluví o tom, jestli a jak odhalovat narcisty ostatním lidem. "Pokud jste si jistí, že je někdo narcista, tak ho nemusíte odhalovat, časem se všem odhalí sám (stačí se nezapojovat do jeho dramatu). Dříve nebo později pravda vyhraje (nemusíme se nervovat nebo si dělat starosti, že by zlo "vyhrálo"). Dle toho, jak je navržen tento vesmír, je výsledek jistý. I když narcista manipuluje (nové/další lidi v okolí), pravda se všem jednou ukáže - to je absolutně jisté. Protože manipulace, gaslighting, projekce atd. fungují vždy pouze po omezený čas, zatímco pravda je trvalá. Nechte dělat narcisty to, co umí nejlépe (podvádět, lhát, manipulovat..) a nevměšujte se nepříteli do jeho konání, když sám sebe zrovna odhaluje. Čím více lhostejný/objektivní/nezapojený zůstaneš, zatímco oni dělají svoje věci, a čím více ty mezitím děláš svoje věci (což znamená starat se o svoje fyzické a duševní zdraví), tak dříve nebo později každý, na kom záleží a kdo je hodný toho, aby o nich prozřel, uvidí pravdu. Je to nevyhnutelné, takže je nechte dělat to, co dělají nejlépe. Pokud máte tu možnost, tak ze scény/ze vztahu s nimi odejděte. Pokud tu možnost nemáte, tak svůj život pohybujte tím směrem, abyste tuto možnost nakonec měli."
- Pro mě nejlépe funguje to, že si řeknu "chci být ještě někdy ve vztahu s tímto člověkem po tom, jak mi ublížil?" a pokud je moje odpověď ne, tak odejdu a je mi jedno, jestli o něm někdo jiný zjistí nebo nezjistí pravdu, jestli se ten člověk změní.. apod. Protože kdybych měla pozorovat a čekat, jestli se někdo odhalí nebo ne (a až na základě toho mít radost), tak by můj život byl závislý na tom, co udělá nebo neudělá někdo druhý či jak to dopadne a nebyla bych z toho "venku". Pokud se na mě obrátí nějaká budoucí oběť narcisty, která už prozřela, pokusím se jí samozřejmě pomoct (lidi by si měli vzájemně pomáhat, ale mezi sebou pouze ti, kteří už ví pravdu). Pomáhat někomu, kdo věří narcistovi, je zbytečné (a naopak to oddaluje jeho prozření).

A tady dám příklady ze života, které vám možná pomohou odhalit narcisty v okolí:
- Jeden kluk potkal novou holku se kterou si povídal (počáteční nezávazná konverzace/flirt), ale té holce zavolal její kamarád, kterého zná už dlouho, takže se omluvila, že tu čekala na kamaráda, který už dorazil, takže musí jít. Tento kluk byl velice smutný, že si tato holka jakože "vybrala jiného" (možná mu to připomnělo nějaké zranění od jiné holky z jeho minulosti, se kterou třeba chodil, protože v této situaci tak velký smutek nebyl namístě). Poté, co tedy zažíval velký smutek ze ztráty této holky/z odloučení/prohra že si vybrala někoho jiného, tak jakmile ta holka zmizela z jeho okolí (už ji fyzicky neviděl), tak na ni naprosto zapomněl a byl veselý. Toto vám pomůže odhalit narcistu díky tomu, že pro ně ten, kdo zmizí z jejich zorného pole, téměř neexistuje a jejich emoce se mohou až takto rychle změnit do protipólu jen na základě toho, že druhého člověka fyzicky nevidí..a jako by ani nikdy neexistoval. Chápu, že člověk nebude truchlit ohledně nezdařeného flirtu s cizí osobou dlouho (pokud by vůbec měl nějak silně emocionálně truchlit..), ale pokud se emoce někoho změní lusknutím prstu na základě toho, že druhého člověka ve svém okolí přestali vidět, byla bych na pozoru, protože to je jeden ze znaků nevyvinutého mozku narcistů.
- Mně se něco takového taky jednou stalo a bylo tomu tak proto, že jsem si hledala kluka na základě vzhledu a ne duše (potkala jsem hezkého kluka, který se mi líbil povrchními atributy, a když jsem ho pak delší čas už nepotkala, tak to bylo "sejde z očí, sejde z mysli" = protože jsem s ním neměla vytvořené duševní spojení, ale pouze povrchní 3D fyzické. Takže něco takového se může stát i nenarcistům, rozdíl je v tom, že těm se nezmění emoce ohl. nového člověka hned poté, co ho přestanou vidět, ale až po delším čase bez kontaktu.. Takže pokud si někdo vybírá partnery/nové lidi povrchně, mohou mu "sejít z mysli" také, ale až po delší době než je tomu u narcistů, u kterých je to téměř okamžitě jakmile toho člověka přestanou vidět (pozor - někteří narcisti si schovávají fotky, na které se koukají, když mají např. partnera/partnerku, s kým chtějí do budoucna být ale nyní spolu teprve v začátcích chodí a ještě nejsou sestěhovaní, protože vědí, že by jinak byli nevěrní/cítili se sami, a tak se záměrně pravidelně na tyto fotky koukají - to někoho může zmást, že i když měl s narcistou např. "vztah na dálku", tak narcista ho v začátcích vztahu nepodváděl, čekal na něj, nestěžoval si, že se cítí sám atd. - a začal ho buzerovat až když byli sestěhovaní/oddaní a měl partnera "jistého").
- Jiný kluk mi řekl, že nadává (narcistický "rage") někomu z jeho okolí vždy, když se cítí špatně, proto, že z jeho pohledu vnímání, on za to (že se cítí špatně) nemůže a nic než okolí, které vidí, pro něj v tu chvíli neexistuje (tím to, že by za to mohl někdo, kdo je od něj daleko, vyloučil - a možnost že by za to mohl on sám nebo nikdo, taky vyloučil), a proto si myslí, že za to vždy může někdo z okolí (koho vidí)..
- Tento kluk byl chladný, když jsem se rozbrečela kvůli něčemu, co mi udělal, protože ho prý citově vydírám (když brečím).
- Tento kluk říká cokoli (jakékoli názory, postoje, pocity - někdy i promyšlené či zdánlivě "dávající smysl" či logiku), co mu přináší v dané chvíli nějaký užitek. Jeho názory se rychle mění a nelze se na jakékoli jeho slova, sliby atd. spoléhat nebo je brát vážně. Když mu ale dáte najevo, že nic z toho, co říká, už neberete vážně (tedy vás to nijak neovlivňuje, ani nepřemýšlíte nad tím, co řekl..), tak mu to vadí (a začne se snažit být "hodný"/konzistentní, aby získal důvěru, aby zase mohl na vás pomocí slov působit).
- Jiný kluk zase když se bavil s holkou, která měla nějaký názor, tak řekl, že má stejný (nebo alespoň podobný) názor. Když se bavil s další holkou s jiným názorem, tak zase to samé. Plynula mu z toho dobrá energie a obdiv od té holky a zdánlivá "spřízněnost názorů" - každý se s různými lidmi chová trochu jinak, ale tohle byl extrém. Narcista to dělá proto, aby pak mohl tuto zdánlivou spřízněnost "rozbít", načež je oběť zmatená (co se stalo, proč se to stalo, co jsem udělala špatně, to mi snad celou dobu lhal..).
- Jinému klukovi jsem vyprávěla, že jsem byla včera na diskotéce, kde mě balil barman (a pár podrobností + že jsem ho odmítla) - nebylo to aby žárlil, ale vyprávěla jsem svému klukovi, co jsem zažila, když jsme nebyli spolu. Po pár dnech mi přišla SMS z cizího čísla s tím, že mi píše ten barman (a bylo tam těch pár podrobností, přesně těch, které jsem vyprávěla svému klukovi). Tak jsem mu odepsala, kde získal mé číslo (protože jsem tomu barmanovi číslo nedávala). A on že od mé kamarádky. Tak se ptám kamarádek a žádná mu prý číslo nedala. Jedné kamarádce jsem tedy řekla, ať na to cizí číslo zavolá ze svého tel. že to byl třeba omyl s tím, ať vyláká jméno toho kluka, což se jí podařilo. Pak jsem se podívala do telefonu svého kluka a hledala telefonní čísla jeho kamarádů, kteří se jmenují ... No a jeden z jeho kamarádů s tímto jménem měl přesně to tel. číslo, které mi psalo jako údajný barman. Tak jsem ukázala údaj z SMS v mém telefonu zároveň s kontaktem uloženým v jeho telefonu s tím, že je hezké, že chtěl prověřit mou věrnost, ale že jsem to odhalila. Píšu to sem proto, že překvapující na tom je to, že on zapíral, že by mi psal on či jeho kamarád jako údajný "barman", i když jsem před ním držela v ruce všechny důkazy (a nešlo to popřít). Čekala jsem, že se mi svěří se svou nedůvěrou (kterou bych tenkrát pochopila, protože k tomu měl i důvod), a že mi řekne to, co je jasné (že chtěl prověřit mojí věrnost), ale on ne - stále opakoval "Nikdy jsem já ani můj kamarád žádnou takovou SMS neposlal", ačkoli před ním byly nezpochybnitelné důkazy, že lže.
(tento bývalý praktikoval gasligting poměrně často, protože ke konci vztahu jsem měla pocit, že si budu muset naše rozhovory tajně nahrávat a až bude trvdit, že řekl/neřekl něco, co není pravda-já mám v tomhle dobrou paměť, tak mu to budu muset asi pouštět..)
- Další kluk mi řekl něco ošklivého a byl přitom nahrán na kameru (věděl o tom). Poté opakovaně tvrdil, že řekl něco jiného (což nebyla pravda a dalo se to dokázat prostým přehráním videa, které samozřejmě jako důkaz svého tvrzení nezapnul, zatímco já bych video klidně přehrála a i jsem to o samotě udělala a bylo to tam, ale on nechtěl - protože prý "všichni ví, jak to bylo" a pokud chci přehrávat nějaké video, tak to dokazuje pouze to, že to moc řeším a chci vyvolávat drama - takže někdo uráží a tím vyvolá drama, a když to pak chce poškozený řešit, tak on je prý ten, kdo vyvolává drama tím, že řeší nějakou nedávnou minulost namísto aby to přešel jakože se nic nestalo a nechal si dál kakat na hlavu..nebo protože jsem ho k tomu útoku asi vyprovokovala tím, že jsem si dovolila říct svůj názor, který byl odlišný od jeho názoru).
- Tento kluk mi také jindy řekl něco jako "jsi taková a taková" - já se nad tím (stejně jako nad téměř každou kritikou, dokud o někom nezjistím, že to je narcista - to pak nic vážně od takového člověka neberu) zamyslela, tedy když by mi někdo řekl např. "jsi líná", tak nejprve přemýšlím nad tím, co to znamená být líná (definice lenosti) a pak se porovnám s tím, jestli to je nebo není pravda (jestli jsem nebo nejsem líná). Na to stačí krátké zamyšlení = nemusím to, co mi někdo řekne jako konstruktivní kritiku nebo z čeho mě obviní, řešit hodiny.. Zjistila jsem, že to, co řekl, není pravda (že se definice toho, co si o mně myslel, neshoduje s tím, jaká jsem). Co jsem ale zjistila navíc je to, že jemu je úplně jedno, jaká je definice toho či onoho a kde je pravda = jestli taková doopravdy jsem a nebo nejsem (on prostě něco řekne = nějaký předpoklad, který si prostě jen tak vymyslí, a jeho jediným cílem je, aby nad tím druhý člověk přemýšlel a řešil to = aby v druhém vyvolal emocionální reakci, stud nebo alespoň zmatek). U tohoto kluka jsem měla pocit, že se musím neustále obhajovat (jaká jsem nebo nejsem), ale on ani o moje vysvětlení nebo obhajobu nestál (on pouze chtěl, abych cítila nějaké špatné emoce v době, kdy to řeším nebo tak).
- Jednou mi připadalo, že je v nějakém vztahu nejasná komunikace. I mně dělalo potíž vyjádřit své pocity/potřeby jasně, jakoby tomu něco bránilo (cítila jsem špatné emoce, když jsem se chtěla projevit, a druhá strana moc nekomunikovala). Než jsem přišla na to, že to byl záměr toho člověka, protože jasná komunikace nevyvolává chaos, zmatené pocity, zranění.. Při jasné komunikaci všichni vědí, na čem jsou. Od té doby si blokuju lidi, s kterými je komunikace nejasná (namísto abych je omlouvala, že určitě neměli na nějaké jejich hlubší vyjádření čas, mají toho hodně a jsou ve stresu a proto se vyjadřují nejasně, jsou stydliví, komunikace jako taková jim dělá potíže..).
- Chodila jsem s klukem a balil mě jiný kluk, který mi říkal "tvůj kluk není moc dobrý (jak se k tobě chová), zasloužila by sis někoho lepšího" - takže jsem si z toho vydedukovala, že tento nový kluk je hodný = jak sám říká "lepší" než ten, se kterým chodím. Kluk, se kterým jsem chodila, se se mnou po čase rozešel, a po delším čase jsem začala chodit s tím novým klukem, ale poměrně brzy jsem byla z nového vztahu rozčarovaná, protože ten nový kluk se mi zdál ještě víc zlý. Tak mu říkám "ty jsi říkal, že jsi lepší než bývalý, že bývalý se ke mně moc dobře nechoval, ale připadá mi, že jsi ještě horší" a on odpověděl "já říkal, že si zasloužíš lepšího kluka, než je tvůj bývalý, ale neříkal jsem, že jsem to já". Opět komunikace = i když vám to připadá blbé nebo trapné se takto doptávat, tak když vás balí jiný kluk, který řekne, že by sis zasloužila někoho lepšího, je dobré se zeptat "takže ty by ses ke mně choval líp než tento kluk, se kterým aktuálně chodím? / takže z toho, co jsi řekl, vyplývá, že ty jsi hodnější než můj aktuální kluk nebo jak jsi to myslel?" - i když narcisti lžou, takže ani toto asi nepomůže..
- Cca dva kluci mi o sobě ve svěřovací chvíli řekli "já nejsem dobrý člověk" / "myslím si, že nejsem dobrý člověk" - já měla tendenci na takovouto větu reagovat tak, že jsem se v nich snažila vidět to dobré, vyvracet jim to, podpořit je, zvednout jim náladu, myslela jsem si, že to je jenom deprese nebo nízké sebevědomí (proč se takto někdo může vidět).. Což takový kluk ví, že tuto reakci vyvolá, a proto to říká.. (aby se jeho oběť snažila ještě víc vidět to dobré v něm a přehlížela "red flags", které by jí mohly zabránit v tom, aby s ním vstoupila do partnerského vztahu) Je tedy možné, že se ten kluk v tu chvíli doopravdy snažil něco upřímně sdílet, a jelikož může sdílet pouze to, co má uvnitř, tak se snažil odhalit/sdílet své zlé nitro. Že za tím skrytý manipulační záměr nebyl (nechci někomu zase křivdit - ale to, jaký byl jeho záměr, není důležité). Píšu to sem proto, že pokud vám o sobě někdo řekne, že není dobrý člověk (nebo že si to o sobě myslí), tak, ve většině případů, to je pravda. To, že vám někdo řekl pravdu a vy jste mu nevěřili, je pak "váš problém" = následky ponesete vy. Komunikace umí dost věcí odhalit.

Někteří narcisti mi vyčítali, že se je snažím změnit, ale když se někdo rozhodne být zlý, tak okolí může zareagovat takto:
1.) snaží se tomu člověku domluvit, vyléčit ho, pomoct mu vidět pravdu = je podle narcisty zlý, protože se snaží měnit druhého člověka a bere mu tak svobodnou volbu
2.) odvrátí se od tohoto člověka = je podle narcisty zlý, protože opustil bližního ve složité situaci..
3.) zůstane s tímto člověkem a přijme ho takového, jaký je (tedy ho podporuje emocionálně, láskou, finančně..) = zlý člověk je sice spokojený, ale ten člověk, který ho podporuje, podporuje zlo
4.) zůstane s tímto člověkem a přijme ho takového, jaký je, ale nereaguje na jeho shit (a nijak ho nepodporuje) = zlý člověk začne mít sebedestruktivní sklony či se sám s tímto nereagujícím člověkem rozejde, že už si nerozumí..
5.) další možnosti reagování mě nenapadají - v každém případě jsem došla k závěru, že někdo se rozhodl být zlý = to on dal příčinu tomu, že neexistuje "taková možnost řešení, která by se líbila všem.."

Nedávno jsem mluvila s jedním cizím člověkem (toto s největší pravděpodobností nebyl narcista) a ten se právě "probouzel" = a jeho mozek to nepobíral, nechápal, co a proč se ve světě děje (doteď věřil všemu, co mu systém řekl, ale nyní to systém už přehnal, a tak začal pochybovat a možná i poprvé v životě zkoušel přemýšlet..) byl zmatený ohledně historie na této planetě, proč to tu funguje tak, jak to funguje, ale moje odpovědi nebyl vůbec schopný pobrat.. Díky tomuto rozhovoru jsem se alespoň rozhodla sepsat svůj názor na fungování tohoto "narcistického systému":
V systému kapitalismus si člověk na život vydělává tím, že pracuje = pomáhá druhým s jejich problémy, přáními atd. Dnes existuje ve světě mnoho problémů, takže je práce potřebná. Jenže !! sám systém, je "problém" a to proto, že vám systém říká, že abyste mohli žít, musíte něco dělat pro druhé. Jenže co když jsou druzí v pohodě a nepotřebují vás? Tak musíte asi jejich pohodu rozhodit, aby vaši "pomoc" pak už potřebovali? Abyste pro ně mohli tedy něco dělat a vydělat si tak na živobytí.. Toto je NARCISTICKÝ způsob bytí a systém lidi nutí, aby byli/aby se změnili na narcisty. Samozřejmě, že když někdo potřebuje pomoc, tak mu pomůžu (pokud mohu). Ale aby má existence/neexistence byla založená na tom, jestli někdo druhý POTŘEBUJE moji pomoc (a když ji nepotřebuje, tak pro mě není uplatnění/práce a mám tedy zaniknout..? Nebo se mám začít chovat jako narcista a rozhodit jeho pohodu tak, aby začal něco potřebovat, abych tedy měla co dělat/napravovat/pomáhat..? No to snad ne?!). I díky tomu existují "zlé" společnosti, které různými triky (jako jsou reklamy) narušují pohodu lidí tak, aby si mysleli, že je potřebují (tím ale neříkám, že všechny zlé/manipulující korporace/firmy jsou neviňátka, která za nic nemůžou). Jen že všechno začíná tím, jak je nastavený systém, který tu máme. I to, že lidi s nevyléčeným traumatem (narcisti či "codependenti") mají děti, kterým trauma (narcismus či spoluzávislost na destruktivních vztazích) předávají, je podle mě záměr.




Aktualizace: V době, kdy jsem sepisovala tento článek o narcistech, v MSM probíhala kauza "Feri" (to jsem zjistila až pár dnů po napsání tohoto článku, takže to byla synchronicita a ne můj úmyslný záměr). Tohoto poslance neznám (vím, že existuje, ale nikdy jsem ho naživo neviděla a stranu TOP09 rozhodně nemám ráda, takže se o její jednotlivé poslance ani nezajímám..). Přesto bych věřila výpovědím znásilněných a obtěžovaných dívek, a to proto, že dle toho, co všechny nezávisle na sobě vypověděly, se jedná o ukázkového narcistu. Jak jsem psala, že narcisti jsou si (povahově) podobní (připadá mi, jako by všemi procházelo to stejné zlé vědomí: o tom obrazně pojednává tento seriál), tak dle výpovědí (kdybych nevěděla, o kom se mluví), bych Feriho mohla zaměnit za někoho, s kým jsem se v životě setkala (tím myslím ponižovací kecy, promiskuita a další "povahové vlastnosti"..). Ostatní psychické nemoci fungují tak, že člověk má nějaké stavy, ale pořád má svojí individuální osobnost a i ty stavy si jsou sice podobné (takže se to dá shrnout pod jednu poruchu), ale také bývají i konkrétní projevy nemoci u každého individuální. Např. úzkostná/panická porucha - každý, kdo jí trpí, má záchvaty úzkosti/strachu, přičemž všichni lidi trpící touto nemocí mají stále svojí osobnost (jeden může být cholerik, druhý melancholik, mají různé záliby a osobnostní rysy). Projevy panické poruchy bývají u všech podobné, to ano. Ale např. symptomy nemoci schizofrenie jsou u každého nemocného různé (individuální) a zároveň má každý nemocný jinou (svojí) osobnost. Jen narcisti a psychopati jsou všichni stejní. Každý zná podle mě min 1-2 narcisty (že se s někým takovým někdy v životě setkal, nemusí si je udržovat ve svém životě) a většinou "symptomy nemoci" (jako ponižování druhých, zlé jednání, promiskuita, lhaní) považují za osobnost daného člověka (protože daný člověk "svojí individuální osobnost" už nemá..). Pokud byste se ale setkali např. s 10ti narcisty, tak zjistíte, že si jsou všichni "povahově" velice podobní, skoro jako by to byl jeden a ten samý člověk (můžou používat i stejné fráze v určitých situacích - tady je zajímavé, že narcista 1, narcista 2 a narcista 3 atd. bude používat tu samou frázi, která mě zraní, když se setká se mnou - ale když se setká narcista 1, 2 a 3 s jiným člověkem, pojmenujeme ho pracovně "oběť 2", kterého zraní jiná věc a kdyby mu někdo řekl to, co mě, tak této "oběti 2" to nijak neublíží, tak všichni tito narcisti použijí stejnou frázi (jinou než řekli mně) u této "oběti 2".. Takže, pokud pozorujete různé narcisty ve vztahu s různými jinými lidmi (z pohledu 3. osoby, tzn. narcista 1 s člověkem 2, narcista 3 s člověkem 4, narcista 5 s člověkem 6 atd.), tak vám povahově tolik stejní nepřijdou - ale pokud je budete pozorovat všechny jak se chovají ve vzahu k vám a nebo k jedné jiné osobě (např. narcista 1 s člověkem 2, narcista 3 s člověkem 2, narcista 5 s člověkem 2..), tak si budou velice podobní. To je taková zajímavost na závěr.

...