Tato "technika" je ze všeho nejdůležitější. Soustředění / soustředěná pozornost / soustředit se / zaměřování pozornosti atd. Člověk to vlastně dělá neustále, a proto to asi ani není žádná technika. Přesto se v dnešní době dokáže člověk sousředit přibližně POUHÝCH 8 sekund.. Přitom soustředění (se na něco) vyřeší jakékoli problémy (daného člověka v jeho životě).

Můžete začít tím, že když něco děláte (například čtete článek na internetu či knihu), tak nedělejte nic jiného (když přijde nějaká tělesná potřeba, tak ji můžete uspokojit: např. jíst a pít, chodit na záchod, při únavě si odpočinout atd. - ale nedělejte nic jiného ve smyslu přeskakování na jiný článek, psaní SMS, telefonování, poslouchání hudby, dlouhé a zbytečné zamyšlení se mimo téma, konverzace s druhým člověkem v místnosti, hlazení domácích mazlíčků, koukání do akvária či z okna či na televizi atd.). V počítači si otevřete prázdný poznámkový blok, který tam můžete mít otevřený často (či u sebe vždy mějte nějaký notýsek na poznámky + propisku). Když Vás při čtení knihy/článku (či při jakékoliv činnosti, kterou právě děláte a soustředíte se jen na ni) napadne nějaká důležitá myšlenka (např. co je potřeba koupit, opravit v bytě, nebo nějaké duchovní prozření, cokoli, co považujete za důležité a nechcete to zapomenout), napište si ji do poznámkového bloku v pc (a IHNED dejte uložit) a nebo na papír. Jednou za čas, když se Vám v notesu nashromáždí cca 5 poznámek/úkolů, začněte dělat a soustředit se pouze na to, co jste si poznamenali. Tedy například jdete nakoupit, objednáte opraváře, duchovně se rozvíjíte či cokoli jiného. Pokud danou věc nemůžete vyřešit hned, tak si udělejte např. v e-mailu nějakou strukturu složek (např. domácnost, nákupy, zvířata, filozofie..), danou věc sami sobě emailem odešlete a zařaďte do příslušné složky. Jednou za čas (např. jednou za týden či měsíc) procházejte všechny složky v emailu a zkuste vyřešit vše, co v danou dobu vyřešit můžete (a smazat vše, co už nepotřebujete udělat/rozmysleli jste si to, že to vlastně nechcete). Doporučuji udělat i nějaký poznámkový blok v počítači na to, abyste si do něj psali úkoly, které se pravidelně opakují. Tedy máte 3 "poznámkové oblasti": okamžité nápady (5 položek), nelze udělat hned (různé složky/oblasti) a pravidelné úkoly.

Například do okamžitého myšlenkového poznámkového bloku jste si napsali:
- koupit určitou potravinu, kterou pravidelně potřebuji k vaření a jejíž zásoby v domácnosti mi brzy dojdou
- vyzkoušet novou domácí olejovou masku na vlasy (potřebný olej naštěstí doma mám)
- přečíst si web/knihu, na který/ou jsem četla/viděla odkaz/recenzi, a zaujal/a mě
- podívat se na film, na který jsem někde narazila, a zaujal mě
- naučit se určitou cizí řeč
(..vždy se snažte popsat myšlenku co nejkonkrétněji tak, abyste, až se k tomu za čas vrátíte, věděli, o co se jedná)

Máte tedy 5 poznámek a můžete je začít řešit. Zajdete do obchodu s potravinami, pak si dáte olejovou masku na vlasy a zjistíte, že to je dobré a chtěli byste ji používat pravidelně - napíšete si tedy do pravidelných úkolů např. "1x týdně o víkendu udělat s vlasy tuto proceduru: popis" a uložíte do poznámkového bloku s pravidelnými úkoly, do kterého se dle potřeby díváte. Pro jistotu ale i zde dělejte přesnější popis proto, že když se do tohoto bloku zapomenete na čas dívat, tak abyste si potom u všech úkolů byli schopni vzpomenout na přesný postup. Dále tedy přečtete web/knihu, chcete se podívat na film, ale zjistíte, že teprve bude vycházet v kinech - tak napíšete sami sobě email s názvem filmu, který zařadíte do kolonky "filmy" (až se tam za měsíc podíváte, možná, že už film bude k sehnání/dostupný, a pokud ne, tak to zkontrolujete zase za měsíc atd.). Nakonec se začnete učit cizí řeč, což není jednorázová záležitost, a proto si zase do bloku s pravidelnými úkoly napište např. pokaždé v pondělí, středu a pátek se budu hodinu věnovat učení se této cizí řeči podle této učebnice/předlohy/metody/postupu. Tak, 5 úkolů máte vyřešených, a pokud během soustředění se na řešení daného úkolu vznikly další úkoly/myšlenky, tak ty si zase zapisujete do dalšího prázdného poznámkového bloku a čekáte, až jich bude 5. Pokud Vám přibylo 5 a více úkolů jen při plnění minulých 5ti úkolů, tak se do jejich řešení můžete pustit hned. Takto plníte úkoly, dokud Vám jich v novém poznámkovém bloku/na nové straně papírového bloku nezbyde méně než 5.

PS. já to nedodržuji přesně - toto je pouze mustr, podle kterého se plus mínus řídím (např. někdy se mi nashromáždí myšlenek k vyřešení 10 a až v tomto počtu je řeším, někdy 3 a zrovna nemám nic jiného na práci a mám náladu se do toho pustit tak to udělám..). I když to vypadá složitě, tak je to nejlepší a nejúspornější metoda práce s časem (organizace času/práce). Samozřejmě se může stát, že má člověk vše hotovo a nemusí už nic řešit (=nové nápady nemá a vše má hotovo) - tak dělá, co ho baví, a na to se maximálně soustředí, a když ho napadne nějaká důležitá myšlenka/úkol, tak si ho napíše do prázdného poznámkového bloku.. No a taky je důležité rozlišovat, která myšlenka je důležitá a která ne (to se naučíte nejlépe asi praxí - ze začátku si psát raději všechno a postupně se naučíte rozlišit ihned, co je důležité a co není). A pokud jsme si napsali nějakou myšlenku/úkol, ale když jdeme úkoly plnit, tak už se nám nezdá důležitá/už to nepotřebujeme udělat, tak ten úkol prostě smažeme/škrtneme.
(a nedoporučuji k účelu zaznamenávání poznámek/myšlenek/úkolů používat diktafon ani mobilní telefon - v diktafonu totiž nemáte náhled na všechny úkoly najednou=co obsahují, a tím pádem který je nejdůležitější a který se Vám právě z nějakého důvodu hodí udělat jako první, a v mobilním telefonu se v kalendáři či uložených SMS zprávách poznámky často vizuálně ztratí)
(poznámka v kalendáři mobilního telefonu se hodí pro nastavení upomínky pro úkoly, které se pravidelně v daný čas/den opakují a také se kalendář hodí k zaznamenání a připomenutí narozenin blízkých a k připomenutí schůzek - ale to, že jste si napsali pravidelný úkol do kalendáře, neznamená, že byste ho měli vymazat z poznámkového bloku pravidelných úkolů ..naproti tomu když z 5ti poznámek okamžitých úkolů/myšlenek úkol buď dokončíme nebo ho nepotřebujeme udělat a nebo ho přesuneme do pravidelných úkolů či do úkolů na později do emailu, tak úkol smažeme/škrtneme)

Časem se můžete dostat k tomu, že zjistíte, že nejlepší/nejefektivnější je udělat všechno hned. Tedy děláte činnost, na kterou se maximálně soustředíte, a napadne Vás důležitá myšlenka (např. koupit nějakou potravinu, kterou budete potřebovat k uvaření večeře). Jdete tedy do obchodu. To vypadá, že jste své soustředění přerušili, jenže předtím jste se měli maximálnímu soustředění naučit a proto Vás nesmělo nic přerušit/od činnosti odvést. Nyní už ale soustředění umíte a když odejdete od rozdělané činnosti, tak úroveň Vašeho soustředění je stejně vysoká (nemění se) a tedy se maximálně soustředíte na cestu do obchodu. Nakoupíte si a vrátíte se k předchozí činnosti. Pokud ale v obchodě např. potkáte dobrou kamarádku, která se právě rozešla s přítelem a potřebuje se vypovídat (=je to důležité), tak s ní můžete zajít na kafe, ale pokud jste šli dříve, než jste koupili vše potřebné, tak po kafi s ní se musíte vrátit do obchodu dokoupit to zboží (a pokud už mají zavřeno, tak jít zítra co nejdříve) a hned poté se vrátit k původní činnosti. Tedy při tomto postupu se maximálně soustředíme na poslední činnost, kterou právě děláme, a do poznámkového bloku si píšeme všechny aktuálně vykonávané činnosti tak, jak jdou za sebou - v daném pořadí (od konce) se k nim totiž budeme vracet.
V našem příkladě děláme první činnost (do poznámkového bloku jsme si napsali "činnost ta a ta", a pokud bychom ji dodělali bez přerušení, tak tuto poznámku po dokončení škrtneme, ale nás vyrušila potřeba nákupu, a tak pod to napíšeme druhou poznámku "nakoupit to a to"). Přerušil nás nákup a jdeme tedy nakoupit a potkáme kamarádku (rychle si nenápadně napíšeme "kamarádka vypovídat" - to pro případ, že by na kafi např. jedné z nás zazvonil mobil s nějakou urgencí např. že musím/ona musí rychle dojít něco vyřešit do práce, takže bychom musely hovor přerušit = poznámka, abychom se k tomu pak vrátili, pokud bude kamarádka ještě potřebovat - člověk si říká "na tohle nezapomenu", ale informace se valí ze všech stran a je lepší si při tomto přístupu k soustředění se napsat vše, čemu se právě věnuji = lepší je několik zbytečných škrtlých poznámek, než zapomenout na kamarádku - že by aktuálně ještě mohla potřebovat mou pomoc)

V poznámkovém bloku máme tedy napsané:
- (původní/první) činnost ta a ta
- nákup toho a toho
- kamarádka vypovídat

Jakmile skončím s kamarádkou (pokud to nebylo z mé strany, že musím něco urgentního vyřídit, přerušeno - to bych jinak napsala ještě další poznámku pod to), tak se vrátím do obchodu (pokud jsem nestihla nakoupit vše potřebné) a pak se vrátím k původní činnosti. Pokud mě při dělání aktuální činnosti, na kterou se soustředím, vyruší něco, co nemohu udělat hned, tak hned mohu udělat to, že otevřu e-mail a pošlu si ten nápad do příslušné složky (např. čtu článek na internetu a v tom článku někde uprostřed odkazují na zajímavý film, u kterého usoudím, že bych ho chtěla vidět - chci ho ale vidět s českými titulkami/dabingem a film se dá zatím sehnat jen v originálním jazyce a v kinech ho nedávají - tedy otevřu email a pošlu si mail "film ten a ten s cz titulky/dabingem", který zařadím do složky "filmy". Ihned se zase vrátím k původní činnosti = dočtu článek).

Úkoly tedy čtu/řeším odspodu, a pokud se objeví nějaká činnost, kterou nemůžu ihned vyřešit (např. poslat si upomínku na film do emailu, když právě nejsem doma a nemám přístup k internetu nebo vrátit se do obchodu a dokoupit potraviny, když už mají zavřeno), tak si tuto poznámku nechám napsanou na papíře a dělám tu nad ní s tím, že hned jak to bude možné, tato poznámka je poslední a tudíž je prioritní.

V prvním cvičení soustředit se jen na daný úkol a na nic jiného, byste se měli naučit souvislému soustředění delšímu než 8 sekund (ideálně nekonečnému, pokud můžete neomezeně plnit své tělesné potřeby). Při tomto cvičení se děje to, že se "odpojíte" od různých egregorů a lidí, kteří vás vysávají. Proto se v začátcích často děje, že Vám začnou během této doby telefonovat např. i blízcí lidé, že o Vás mají strach a nevědí proč, když jste se nedávno viděli (=vysávací spojení se na chvíli přerušilo a to je zmátlo, chtějí ho obnovit). V krajním případě, pokud Vás nějaký člověk hodně vysával a byl na Vás závislý, se mu může něco stát (např. náhlá nemoc - kvůli přerušení dodávky energie od Vás - nebo něco jiného podobného). Proto ze začátku doporučuji dělat soustředění např. 5 minut, další den 10 minut, pak 30 minut a pak zkontrolovat mobil/email/sociální sítě, kdo Vás kontaktoval a proč - to proto, aby se lidé závislí na Vaší energii přeorientovali na někoho jiného či v ideálním případě přestali vysávat kohokoli a přeorientovali se na svůj Zdroj). Začne Vám volat např. někdo z práce, že mají něco urgentního k řešení či si s něčím najednou neví rady (bez Vaší energie), zazvoní neočekávaná návštěva, protože daný člověk dostal "intuici" Vás zrovna teď navštívit apod. - ne všichni, kteří Vás kontaktují/vyruší Vás osobně vysávají - někteří jsou napojeni na egregor či je vysává jiný člověk, který přes ně vysává Vás a někdy Vás ten člověk prostě potřeboval z nějakého důvodu kontaktovat a kontaktoval by Vás i tak (i když byste soustředění neprováděli) = nechtěl Vás vysávat. Vám to může být jedno, jestli a kdo Vás chce vysávat, hlavně je důležité si při soustředění (i ze začátku 5ti minutovém) vypnout mobil, zamknout se o samotě v pokoji a na dveře dát "nerušit", vypnout všechny sociální sítě a chaty, zavřít email. Potom to jediné, co Vás může vyrušit jste "Vy sami" (resp. "Vaše" myšlenky). Tedy chviličku se soustředíte a pak vás napadne "to je nuda, už mě to nebaví" nebo "ta holka na internetu, která psala tento postup, to možná myslela dobře, ale já jsem při omezujícím postupu nešťastná, vždyť plním jeden úkol za druhým jako robot" nebo "musím zapnout mobil a podívat se, jestli někdo něco nepotřebuje/podívat se na internet na zprávy, jestli během těchto 5ti minut nenastává konec světa" a podobně. Nejde o to, tyto myšlenky nějak potlačovat, ale spíš vypracovat si soustředění takové, že Vás podobné myšlenky a emoce nebudou mít šanci napadnout. Ano, NAPADNOUT. Tzn. že proti těm myšlenkám nebojujeme ani je nepotlačujeme. Pouze se soustředíme na danou činnost, ať se děje, co se děje. (Proto je také DŮLEŽITÉ, aby prvotní činnost byla něco, co Vás baví, děláte to dobrovolně a chcete to udělat. Pokud dělám činnost, která mě nebaví a udělat ji musím - např. v práci - tak u těchto činností soustředění většinou NETRÉNUJU a např. abych si práci zpříjemnila, tak poslouchám pomocí sluchátek hudbu = v takovém případě mohu dělat více věcí najednou, protože rozptýlení mysli od něčeho, co nemám ráda, je naopak žádoucí. Trénovat soustředění v práci je NUTNÉ pouze v tom případě, když mám přísného zaměstnavatele a mám zakázáno dělat cokoli jiného, kromě nechtěné či nepříjemné činnosti. To se potom maximálně soustředím na danou činnost a její nepříjemnost se tím postupně zmírní. V případě bolesti se u některé bolesti vyplatí se na ni maximálně soustředit = a to pouze v případě, pokud se tělo v danou chvíli léčí. Např. se říznu a nějaký čas poté, co přestane téci krev, se už mohu soustředit na bolest v daném místě, protože tam začal probíhat proces hojení. Ale např. u bolesti u zubaře při trhání/vrtání zubu, rozhodně není dobré se na bolest maximálně soustředit, protože v danou chvíli probíhá odstraňování něčeho a ne hojení. Také když je bolest příliš velká, tak je dobré se na ní soustředit jak-kdy, ač by se tělo mělo už léčit. A u menstruace mi někdy funguje soustředit se na bolest a někdy naopak odvést pozornost a soustředit se na něco jiného, jak-kdy. To samé se týká i např. svědění - pokud se tělo už léčí a např. jizva díky tomu svědí, můžeme se na to soustředit, pokud jsme v posteli a nemusíme dělat nic jiného. Pokud máme ale exém, který se rozrůstá = neléčí se a svědí to, tak se na svědění nesoustředíme. U bolesti a různých nepříjemných tělesných pocitů až díky nabytým zkušenostem poznáme, kdy se na co soustředit/nesoustředit. Ale platí základní pravidlo: pokud se tělo léčí, soustředit se. Někdy si ale myslíme, že už by se mělo tělo léčit, ale v těle probíhá např. zánět. Tak v tom případě (při zánětu) je vyloženě nevhodné soustředit se na nepříjemné pocity těla a naopak je nutné jít k lékaři - i když se můžeme soustředit na bolest=tělo se léčí, tak samozřejmě bychom neměli návštěvu lékaře zanedbat - u případu, kdy se tělo léčí, jsem brala za samozřejmost, že člověk už u doktora byl, když už se léčí. Chtěla jsem ale napsat, že časem svou vypracovanou citlivostí vnímání poznáte, jestli se Vaše tělo už léčí a nebo tam probíhá nějaká jiná energie např. zánět.)

A časem si zase vypracujete schopnost, že ve stejném pokoji mohou být všichni členové domácnosti, mohou na Vás mluvit, může hrát hudba a můžete mít zapnutý telefon apod. a Vám to soustředění nepřeruší. Ale to až časem poté, co zvládnete základ.


Jestli si myslíte, že to, co jsem psala výše, je už ona soustředící technika, tak to je pouze životní základ (jednoduchý a poté složitější), který potřebujete spolu s vyčištěním těla k tomu, abyste mohli provádět a skvěle zvládnout tu soustředící techniku. Tedy výše jste se naučili time-management a zároveň jste se naučili soustředit se. Bez schopnosti/umění soustředit se totiž logicky nemůžete dělat "soustředící techniku". Ještě Vám zbývá vyčistit si (alespoň trochu) tělo - tomu se věnuje rubrika Očista. Tělo potřebujete mít (aspoň trochu) čisté proto, že když děláte techniku soustředění se, tak pokud máte tělo zanesené či máte nějakou nemoc, tak začnete cítit nepříjemné pocity v těle a pravděpodobně nebudete moci v technice pokračovat.

Technika soustředění se: Najezte se tak akorát, napijte se, pokud potřebujete, jděte na záchod a pak se pohodlně usaďte/lehněte si. Ze začátku doporučuji si u jakékoli techniky lehnout (a přikrýt se, aby Vám nebyla zima), teprve až ji umíte dostatečně, tak ji můžete dělat vsedě nebo kdekoli za pochodu. Nejprve si tedy lehneme na bok (jedno na který, jak je to pohodlnější) a dáme obě ruce kolmo před sebe a dlaně spojíme jako dvě placky k sobě (vznikne jakoby "trojúhelník" směrem od našeho těla, ve kterém tělo je "základna" a ruce "ramena trojúhelníku", dlaně jsou vrchol/špička). Ležíme pohodlně se zavřenýma očima a soustředíme se na bod mezi dlaněmi. Jako bychom tam drželi kuličku (vlastně na začátku do dlaní můžeme malý oválný/kulatý předmět dát). Všechny myšlenky, které by nás napadly, pošleme z těla rukama do té kuličky. Pokud máme přebytek dobré energie, samovolně může také do kuličky "proudit". Prostě se soustředíme jen na tu kuličku a na nic jiného. Nastavíme si budík např. na 15 minut a zkoušíme se soustředit, co nejdéle dokážeme.

Jakmile zvládáte soustředění cca 10-15 minut s malým předmětem, tak si lehněte na bok do postele, zavřete oči, a zkuste to bez předmětu (soustředit se na pouze vizualizovanou kuličku/bod mezi dlaněmi). Až toto zvládnete na 10-15 minut, tak si můžete sednout s otevřenýma očima a dívat se např. na skleničku před sebou (či jakýkoli jiný předmět/bod, např. skvrna na zdi apod. - jediná podmínka je, aby se předmět nehýbal ..a také by se nemělo hýbat nic v okolí předmětu=ve Vašem zorném poli. Tedy žádná zapnutá televize, chodící osoby v domácnosti atd.). Po čase to můžete zkusit kdekoli, ale asi by to nemělo být na místě, kde budete vypadat divně. Například můžete civět do počítače a když se Vás někdo bude na něco ptát, tak se neotočíte a v krátkosti mu odpovíte, přičemž se budete stále soustředit na daný nepohyblivý bod na obrazovce, ale neměli byste se zastavit uprostřed frekventované ulice a hodinu koukat do země a nereagovat na otázky, zda-li Vám něco není, a podobně:)

Když budete tuto techniku dělat dostatečně dlouho, tak zjistíte, že:
(raději Vám k tomu dám ilustrační obrázek)



Zjistíte, že Vy (já/duše/vědomí atd. - jak tomu kdo říká) jste uvnitř těla/za tělem, přičemž hmotný svět je jen 2D "slupka" (=prostor a čas neexistuje). To, že vidíte prostor je způsobeno optickým klamem v mozku, mozek propočítává vzdálenost - já si samozřejmě myslím, že prostor existuje, ale z tohoto úhlu pohledu soustředění neexistuje/nemá význam. Tedy hmota je nekonečně tenká "slupka" optického klamu/iluze. A před touto hmotou je mysl, která je prostorově objemnější než hmota a ve které se odehrávají emoce a přenos energií. To mysl stojící před iluzí (která je něco jako film) říká toto je dobré a to je špatné a podobně. Za myslí je tělo, což je také hmota a za tělem je tedy další vrstva mysli, za kterou jste Vy - z tohoto úhlu pohledu jste uprostřed všeho / v centru.

Vlastně to je dokonce tak, že jste Vy, pak je mysl a až pak je tělo a zároveň i všechna ostatní hmota (ale jelikož jste v těle a zároveň vidíte i hmotu mimo tělo, tak to vytváří klam, že je tělo, pak je energetické tělo=mysl a pak je ostatní hmota). Podle mě různá astrální a mentální těla existují, ale je to všechno hmota a mysl je "za tím" a tedy blíže k Vám než jsou různé druhy těl (hmotné tělo, energetické tělo, astrální, mentální, duševní, duchovní..). Když se tedy soustředíme na mysl z Vašeho pohledu před tělem (=blíže k Vám), tak zjistíte, že mysl je jakýsi pás prostoru, ve kterém se vznášejí/přesouvají/pohybují různé emoce, a že tento pás prostoru je společný pro všechnu hmotu a tedy pro všechny bytosti mající (hmotné či jemnější) tělo. Například tedy pozorujete mysl a pocítíte, že do oblasti kolem žaludku "přiletěl" chomáč energie, která se Vás snaží přesvědčit, že máte hlad. Když ale nijak nereagujete a víte, že jste právě nasycení, tak ta energie odletí např. k někomu, kdo stojí vedle Vás a když se ten člověk chytne, tak řekne, že najednou dostal hlad. Někdy zjistíte, že si třeba potřebujete zívnout, ale když to nepotlačujete ani nebojujete, chcete si zívnout, ale zároveň se u toho stále soustředíte na vybraný bod, tak ta energie zmizí/odejde a další člověk v místnosti si zívne atd..

A ještě na závěr poznámka k tomu soustředění - když se na něco soustředíte, tak po chvíli ucítíte energii směřující "proti Vám" (může to být z jakékoli strany/směru), ale musíte se soustředit i tak a nevytvářet proti této energii odpor, nebojovat proti ní. Když sami sebe pozorujete, tak zjistíte, že Váš odpor vytváří různé emoce/myšlenky, které Vás odvádí od soustředění se (ale někdy jsou zase emoce již zakomponovány v té útočící energii jako doručovaný "balíček", takže takové emoce budou chtít být u Vás prožity, ačkoli vůbec nejsou Vaše - někdo např. chce věc, kterou máte, a tak Vám pošle balíček, že je tato věc k ničemu, Vy si budete myslet, že je to Váš názor, danou věc vyhodíte a ten člověk si jí vezme ..to se moc často nestává, protože každý chce věci nové a ne je po někom vytahovat z popelnice, to byl pouze příklad obecného fungování záměru ostatních lidí, při kterém jsou posílány balíčky emocí). Pokud máte vyčištěné tělo, tak to vůbec není tak, že by tělo něco bolelo/mělo emoci/cítilo se nepříjemně, ale v prostoru mysli "létají" odpadní produkty od člověka k člověku a ten, který je na daný problém "citlivý" a "chytne se", ho prožije. Dále také někdy je posílaná energie stejná, ale u každého člověka se projeví jinak dle toho, kde má on konkrétně slabé místo (například špatná energie doletí k někomu, kdo je náchylný na zánět močového měchýře a tak se to u něj projeví takto, ale kdyby přiletěla ta samá energie k někomu jinému, který je náchylný na rýmu, tak dostane rýmu atd.).
Samozřejmě pokud máte nějaké (potlačené) vlastní emoce, které se při provádění cvičení objeví, tak byste si je měli prožít Vy (a ne je posílat dál) a měli byste si daný problém zpracovat, abyste další špatné emoce už nevytvářeli.

PS. většinou, když se (doma) hodně soustředím, tak začne velmi praskat nábytek (to asi, jak se něco odpojuje). A důvod, proč si úkoly zapisuji, je ten, že když si okamžitý důležitý nápad/myšlenku zapíšu, tak na to mohu (do doby, než začnu na úkolu pracovat) zapomenout, a tento nápad/myšlenka mě tedy neruší v sousředění se na aktuální činnost. A nakonec - když si vizualizujete kouli/bod před sebou, na který se soustředíte, tak pokud už vše v článku napsané umíte, můžete si představovat, že ta kulička je zmenšená planeta Země/Vesmír a vše, co ve svém životě nechcete a co nejste Vy, svým soustředěním posíláte na tento malý model Země/Vesmíru, kde se tato energie/myšlenková forma vrací tomu, kdo ji vyslal (ať už to je kdokoli a je kdekoli). Takto to dělám kdykoli se mi cokoli nelíbí běžně za pochodu, i když např. mluvím s druhým člověkem (při mluvení s druhým člověkem ale dávejte pozor na to, abyste si ten bod vizualizovali někde blízko u něj - aby to vypadalo, že se na něj díváte, ale nesmí to být přímo na něm nebo v něm a abyste se tedy nekoukali přímo na daného člověka ani jemu do očí v momentě, kdy vizualizaci/soustředění děláte, jelikož Vy nechcete posílat něco špatného tomu, s kým právě mluvíte ..i když pokud se při konverzaci s někým cítíte špatně, tak s největší pravděpodobností s tím ten člověk má něco společného, stejně to ale musíte posílat univerzálně tomu, kdo to vyslal či komu to patří či prostě pryč od sebe, protože Příroda/Vesmír už si s tím nějak spravedlivě poradí atd., ale rozhodně to neposílejte na nějakého konkrétního člověka). Zvládnutí všeho v tomto článku vedlo k jednoduché technice použitelné kdekoli na zbavení se nechtěných věcí v mém životě, která funguje okamžitě, vždy a všude.