Dnes si popíšeme návod, jak se vyrovnat se zdejším světem (systémem). Tím vyrovnat samozřejmě myslím žít tak, abychom se cítili (pokud možno) i tak dobře. Buď tedy můžeme pracovat na životním poslání, které tento systém mění (to je asi nejlepší varinanta, protože se člověk zabaví a zároveň dělá to nejlepší, co může, pro změnu). A nebo žijeme tak, abychom se cítili dobře (což ve výsledku k vykonávání životního poslání povede..).
Když mám horší náladu nebo špatné myšlenky, tak:
- udělám sebereflexi, jestli někde/v něčem nedělám něco špatně/chybu; pokud ne, tak:
a) Představuji si, že mám to co chci nebo že jsem na jiném místě atd.
b) Pokud se mi to podaří, tak k sobě "nepustím" špatnou energii/myšlenku (tím myslím tu prvotní nespokojenost, ze které by pak vzešlo vše ostatní).
c) V každé chvíli dělám to nejlepší, co jde (z těch možností, které mám na výběr). Z toho může mít člověk dobrý pocit v jakékoli situaci/kdekoli.
d) Ve volném čase uvolňuju pocity v tvorbě (tedy dělám to, co mě baví; něco vytvářím).
Díky tomuto přístupu nemám na zlo čas.
Tato psychická porucha mi byla sympatická kvůli dobrým znakům (pak jsem ale viděla film, ve kterém byla ukázaná hlavně druhá stránka, a celkově se mi to nelíbilo).
Každopádně se snažím více si osvojit to, co se mi líbí (protože toto jsou podle mě důležité vlastnosti, které pomáhají "porazit systém"):
Ještě mě napadla další technika:
Začnu věřit, že každý ví (podvědomě) pravdu o všem, jenom se rozhodl ji nevidět/nevnímat. A uvidíme, co se stane.
Také si člověk může představovat, že aktuálně je ve vztahu se svým twin flame (když mu vztah chybí).
Nebo nejlepší taktika, jak si nenechat odebírat energii: Kdykoli ucítíte špatnou energii nebo myšlenku, tak si začněte myslet to, co chcete. Tedy vás např. napadne, že má někdo vůči vám averzi - začnete si myslet, to, co chcete = tedy např. že vás má rád. Musíte si VŽDY u této taktiky uvědomovat, že jste se takto rozhodli proto, abyste se cítili co nejlépe (uvědomujete si to proto, abyste nežili v iluzích). Tedy se máte rádi víc než abyste si nechali ovlivňovat pocity od názorů druhých lidí, ale zároveň si uvědomujete, kde je pravda (pokud tedy druhý člověk otevřeně vystoupil a sdělil uprímně svůj názor; pokud toto totiž neudělal, tak je to jeho smůla, že se nevyjádřil = v takovém případě si můžete "domýšlet" co chcete, aniž byste z toho měli nějaké zlé následky, protože je na zodpovědnosti každého sdělovat okolí své pravdivé názory).
V případě partnerského vztahu chcete např. věrného kluka, který se nebojí závazků. Představujete si, že to máte (díky tomu prožíváte hezké pocity), zároveň ale víte, že to nemusí být pravda (aby vás pak pravda "nepříjemně nepřekvapila"). Pokud kluk nesplňuje to, co chcete (např. vyznává polygamii nebo se bojí závazku), tak se v takovém vztahu bude cítit špatně, protože partnerce svým nesprávným přesvědčením nemůže odebrat energii = pro něj nemá význam v takovém vztahu být. Tím se zbavíte energetických upírů a zbyde jen kluk, který chce to samé, co vy.
Většinou to totiž bývá tak, že kluk má nějaké destruktivní přesvědčení/vzorec chování. Jeho holka je v ženské energii, tzn. vnímá vzájemné propojení, a je tedy smutná z toho, že on chce něco jiného než ona. Trápí se, odebírá se jí energie, dny ubíhají - a k čemu jí to je? Stejně se nakonec rozešli.. Kluk v takovém vztahu naopak nic neřeší a užívá si "správnost" svého přesvědčení, které mu přináší sílu / svobodu / dobrý pocit a JEŠTĚ VÍCE SE V DESTRUKTIVNÍM PŘESVĚDČENÍ UTVRDIL. Protože žena na sebe vzala destruktivní energii, která z přesvědčení plynula, muž ji necítil a myslel si, že je všechno v pořádku (když jemu se nic zlého neděje). Muži jsou hloupí (na to jsem přišla tak, že se zamýšlí jestli by něco neměli dělat jinak až ve chvíli, kdy jim destruktivní vzorce přestanou přinášet "zisk"), takže dokud z něčeho nemají zlé následky, myslí si, že to je správná věc. Kdyby byli muži chytří, tak by si totiž uvědomili, že ve světě, kde je někdo silnější a druhý slabší / někdo je "nad" a druhý "pod", nezažívá ten s větší silou/mocí následky destruktivního jednání ihned právě proto, že má větší sílu/moc. A až teprve když ti slabší zesílí natolik, aby mohli destruktivní energii odrazit, se mu to vrátí zpět. Proto se tu neustále umírá a rodí, zatímco kdyby člověk vnímal následky ihned (nebo se alespoň průběžně zamýšlel), tak by nikdo nenastřádal tak velké následky, které ho potom sejmou. Samozřejmě dokud existuje zlo, tak by mu toto až tak k ničemu nebylo, protože zlo může kohokoli kdykoli sejmout jen tak (bez příčiny). Je ale přeci lepší žít s dobrým pocitem z toho, že dělám to nejlepší, než se obávat nejen zlých bytostí, ale ještě k tomu i následků za vedení nesprávného života.