Toto video se může někdy hodit (pro věci popsané ve videu). Jako ultimátní a nejlepší recept - jediný, co může být, to ale nedoporučuju. Spíš čas od času na zpestření (a jen, když se to někomu hodí). Zajímavý je totiž i opačný postup, a tedy jít za potěšením (tak, abychom nikomu neubližovali) - a pozorovat, kam to povede. Já jsem to zkoušela a vždycky to vedlo k tomu, že jsem nějaké téma pochopila komplexně a "pohnula se dál" = už jsem to dál nepotřebovala řešit nebo zažívat. Takže nějaké zákazy a omezování neřeším, protože pomíjivé věci samy vyšumí. Tento princip je vysvětlený ve videu níže.

Je zajímavé pozorovat, jak se mění naše přání v závislosti na systému odměn vs. vnitřní motivace (aneb potěšení vs. stěstí).
A když někdo hledá potěšení nebo štěstí od druhých lidí, tak nikdy nevíme, jestli je druhý člověk např. upřímný a nebo se snaží něčeho dosáhnout. Tedy někdy to jde poznat, ale nikdy si nemůžeme být jistí na 1000%. Jediné, co víme, je, že když VĚŘÍME, že to druhý myslí v souznění s námi / neboli dobře, tak se cítíme dobře = odměnu.





Dopamin je něco, co získáváme od druhých lidí (např. díky jejich práci). Jak ale fungují peníze - ten, kdo toho "hodně potřebuje" od druhých lidí nakonec bude mít nedostatek peněz = zemře. Zatímco Serotonin říká "tohle se mi líbí, ale víc už toho nepotřebuju = uzavírá věci" - tak, abychom toho moc od druhých nepotřebovali = abychom přežili. Proto dává "hlubší" pocit štěstí (z přežití). Nemůžeme ale říct, že něco je lepší nebo horší..ve skutečnosti totiž nepotřebujeme ani jedno - viz odstavec níže (a nebo potřebujeme do určité míry oba - při základním příjmu by totiž lidé stále něco dobrovolně vytvářeli pro druhé..).

Pokud by měl každý svůj replikátor a nikdo by už nemusel pracovat, myslíte si, že by Vám chutnalo Vaše oblíbené jídlo? Vše, co považujete za "potěšení", někomu druhému ubližuje, a váš mozek pouze KALKULUJE, aby "zisk byl větší než ztráta". Aneb např. něco děláte v práci a peníze, které za to dostanete, vám zaplatí přežití i potěšení (je to lepší, než kdybyste nepracovali a umírali hlady). Proto by základní příjem a replikátory všechno vyřešil (i když by někteří lidé, závislí na systému, strádali = protože by nemohli odebírat energii a museli by si vyřešit vlastní zranění namísto neustálého dotování nesprávného života). Byla by to naprostá spravedlnost pro všechny.

Jak se vyhnout špatným věcem ve špatném systému? Neustálým kultivováním svého já. Aneb "tohle chci být já a tohle nechci být já". Takže když vás cokoli/kdokoli prudí, vědomě si vybíráte svoje já (ne "svojí reakci"..). A to přesně v tom daném okamžiku. Takto na vás systém nemůže = budete v pohodě i bez základního příjmu = tím dřív může základní příjem nastat, jelikož odpojíte parazity od energie (kterou udržují při životě falešný systém) už teď.