Díky zkušenostem s různými "závislostmi" (např. cigarety, alkohol, přejídání) jsem zjistila, že všechny tyto věci mají něco společného - když si člověk dopřeje bez omezování se "závislost", tak ho to přejde (nedoporučuju u tvrdých drog, tam to možná takto fungovat nebude). Někdy jsem se přejídala hranolkama, někdy jsem přes míru pila či kouřila, ale když jsem myšlenky typu "že se to nemá" nebo "že nesmím", "že je to nezdravé" pustila, a dopřála si hranolek/alkoholu/cigaret co hrdlo ráčí, a to klidně opakovaně "donekonečna", tak mi to přestalo chutnat / přešlo to (samo). Naopak když jsem se bála, že po hranolkách ztloustnu, po alkoholu a cigaretách nebudu zdravá, a buď jsem to udělala a pak si to vyčítala a nebo jsem se snažila "na sílu" to nedělat (ve smyslu omezování se), tak jsem byla v "začarovaném kruhu závislosti", která nade mnou jakoby "měla moc".

Takže jsem se sice neomezovala, ale samozřejmě jsem zároveň dělala i změny ve všech oblastech svého života k lepšímu (podle mě) - to totiž patří k "neomezování se". Tedy např. když jsem se přecpala hranolkami, tak jsem si druhý den neřekla "včera jsem jedla nezdravě, tak to dnes nemá cenu vařit si zdravé jídlo (=složitější recept) a koupit si dražší biopotraviny, když se zítra stejně zase přecpu hranolkama", ale naopak jsem si druhý den řekla "dnes mám chuť na něco zdravého, což je super (tak toho využiju a dám si, na co mám chuť = zdravé jídlo) a budu jíst co nezdravěji do té doby, než mě popadne chuť na hranolky a pak si jich dám tolik, na kolik budu mít chuť". Přeci se neomezuji v tom "špatném", proč bych se měla omezovat v tom dobrém? A jedla jsem zdravě jen pokud jsem na to měla chuť a pak když jsem po čase porovnala (pouze chuťově) zdravé a nezdravé jídlo, tak jsem si vybrala to zdravé ne kvůli tomu, že musím nebo že je zdravé, ale protože mi prostě doopravdy více chutnalo (protože nezdravá jídla jsou ve skutečnosti hnusná - např. když je v nějakém jídle moc přepáleného tuku/oleje, tak to není chuťově dobré, i když mnozí lidé se po tom mohou "utlouct", tak je to proto, že mají např. nějakých látek v těle málo a kdyby v mezičase, kdy nemají nutkavé chutě na nezdravé věci, zvyšovali podíl těch zdravých potravin, tak tělo si pomalu vybuduje zásobu vitamínů a minerálů, a ty chutě na nezdravé věci budou postupně slábnout, namísto aby sílily). Mnoho lidí se mě opakovaně ptalo, proč jím tak zdravě, když pak jdu večer do hospody a piju alkohol nebo kouřím, jestli to má cenu se o sebe tak starat, když to pak stejně něčím nezdravým "pokazím" a jestli moje snaha není zbytečná. Dle nich jsem se na vše měla rovnou "vykašlat" a smířit se s tím, že jsem na cestě do hrobu, a "užít si, co se dá" předtím, než bude konec. Jenže když bych se v mezičase (mezi nezdravými věcmi) na všechno vykašlala (nejedla bych zdravě atd.), tak by se mi podíl vitamínů a minerálů v těle pomalu postupně nezvyšoval, ale naopak snižoval, a tendence "zaplácnout" ten nedostatek potřebných látek tím, že se přejím, by narůstala, nikoli ubývala. A doopravdy bych byla na cestě do hrobu.

Podle mě totiž přejídání/chuť na nezdravé jídlo, je způsobeno pouze tím, že je tělo podvyživené (ač má třeba člověk nadváhu). Má něčeho nedostatek (mohou to být vitamíny, minerály, esenciální aminokyseliny, málo bílkovin/sacharidů/tuků ve stravě či nedostatečný pitný režim čisté vody) - a může to být pouze např. jeden minerál a jinak může mít člověk všeho dostatek, ale nedostatek v jednom způsobí "lačnění" či "touhu" nedostatek zaplnit. Tělo cítí nedostatek / hlad a tak se snaží co nejvíce najíst něčeho, co je k dispozici. Jakmile se nají, tak se člověku uleví, protože tělo zpracovává jídlo a ještě "neví", jestli v něm ta potřebná látka bude, ale prozatím je spokojené, protože má co zpracovávat a tak naděje tam je. Jenže jakmile tělo alespoň trochu zpracuje jídlo bez živin, tak zjistí, že potřebnou látku nedostalo, a začíná znovu hlad, možná ještě větší, než předtím.

Zajímavé je, proč tělo touží např. po hranolkách, namísto aby toužilo po něčem, co obsahuje např. vitamín A, který mu chybí. Pokud mu chybí vitamín, který je rozpustný v tucích, tak je moje teorie taková (je to pouze moje teorie), že vitamíny A,D,E a K se vyskytují v tucích/vnitřnostech zvířat přirozeně, a tělo si myslí, že když přijme tuk, tak automaticky s ním přijme i tyto vitamíny (tělo neví, že dnes máme rafinované tuky oddělené od zbytku plodiny/potraviny a tedy oddělené od vitamínů ..tedy ne úplně oddělené od vitamínů, pár bych jich např. ve slunečnicovém oleji mělo být, ale je otázka, kolik vitamínu po smažení hranolek ve friťáku, na potravině skutečně zůstane, když se to smaží při vysoké teplotě ..to nevím-možná tam nějaké vitamíny zůstanou a možná ne, nemám čas to hledat, koho to zajímá, ať si to najde - já pouze objasňuji obecný princip fungování/"myšlení" těla). Dále pokud je nedostatek A,D,E a K, tak tělo musí toužit po tuku, jelikož tyto vitamíny jsou rozpustné v tucích a bez tuku se nevstřebají (pokud by toužilo pouze po něčem, co obsahuje tento vitamín, ale netoužilo by po tuku, tak by mu to k ničemu nebylo, že vitamín snědlo, když by se bez tuku nevstřebal). Podobně to je podle mě i s jinými druhy vitamínů/minerálů atd., to bych musela zjistit individuálně, proč tělo při nedostatku toho či onoho, touží po tom či onom (a tomu se nebudu věnovat, protože pro mě je důležité znát obecný princip a umět se podle něj správně zachovat, ale koho to zajímá, může provést svůj vlastní výzkum). Např. když je tělo hodně podvyživené, tak člověk touží po sacharidech/cukrech proto, že dodají rychlou energii (a tuto energii podviživené tělo potřebuje k tomu, aby mohlo začít hledat potravu obsahující ty vitamíny atd., co mu chybí). Takže tělo "to myslí" tak, že se nají sacharidů, dostane energii (taky se tímto tělo stará o to, aby mu neklesla hladina cukru v krvi pod únosnou mez, jelikož to by znamenalo smrt), aby mohlo vůbec začít hledat hodnotnou potravu (bez energie by na to nemělo sílu). Proto touží po sacharidech. Jenže člověk má hlad na sacharidy, nají se jich, uleví se mu, a dál už nic nedělá, žádné živiny nedoplní (nepoužije tu energii na hledání těch lepších potravin), až mu vyhládne a tělo si zase řekne, že nejnutněji pro přežití potřebuje alespoň ty sacharidy a tak na ně zase naskočí neovladatelná chuť, člověk se nají a nic dál nedělá.. (a tak pořád dokola)

Proto to u mě probíhalo tak, že jsem měla chuť na hranolky (tuk a sacharidy zároveň), a když jsem se jich dostatečně najedla, tak tělo začalo mít chuť na zdravé jídlo. Jelikož je ale úroveň vitamínů a minerálů i ve zdravých potravinách nízká (nebo jsem měla moc velký nedostatek), tak to, co jsem si zdravého uvařila nestačilo, a tělo pak za čas zase začalo toužit po hranolách (tuk a sacharidy), aby mělo energii najít si něco ještě lepšího k jídlu, co mu pomůže doplnit nedostatek látek. Postupně jsem nedostatek doplňovala a čím méně nedostatku jsem po čase měla, tím méně tělo toužilo po hranolkách a tím více mi chutnalo zdravé jídlo.

Dalším důvodem, proč lidem zdravé jídlo nechutná je to, že např. nějaké klíčky či zrna tělo, které je zvyklé jíst jen "polotovary" už prostě neumí strávit. Nemá na to trávicí enzymy/bakterie a nebo má poškozený trávicí trakt natolik, že složitější (např. nepředvařenou) potravu nestráví. Proto na ní nemá chuť a má chuť na to, co strávit dovede. Pokud si takový člověk vyléčí trávení, bude mu pak chutnat zdavá strava více, než polotovary.

Samozřejmě na chutě člověka mohou mít vliv i paraziti (pokud nějaké člověk má), ale o nich tento článek není. Jenom abyste to, co jsem zde napsala, nebrali jako ultimátum, protože to může být ještě i jinak. To, co jsem psala, platí pro člověka bez parazitů.

Já měla tu výhodu, že můžu sníst cokoli, a vážím pořád stejně. Po jakémkoli jídle netloustnu a jsem stále hubená. Proto jsem měla "lepší start" k tomu, jíst hranolek kolik chci a kdy chci, když jsem na ně měla chuť. Je ale těžké říct, co bylo první, jestli "vejce nebo slepice", aneb dle mého názoru netloustnu právě proto, že se toho neobávám a jím cokoli a kdykoli (klidně i v noci jím tučná jídla před spaním, jindy zase třeba delší dobu nejím když nemám hlad, jím nepravidelně atd.), protože tělo ví, že vždy když si řekne, dostane, a tak nemá důvod ukládat si něco do zásoby "na horší časy". A tělo ví, že když jíst nechce, tak do něj nic tlačit nebudu (to je podle mě druhý důvod tloustnutí ten první byl ukládání si na horší časy a druhý je to, že když tělo nemá hlad, tak víc energie/jídla prostě nepotřebuje a pokud do sebe natlačím snídani protože "snídaně je základ dne" či "snídat se prostě musí", tak jsem mu dala něco navíc, co nepotřebovalo, a ten přebytek se někde může projevit). Pokud jste ale v životě jako já, takoví, že když si koupíte nějakou zbytečnost, tak jí bez milosti a lítosti ihned vyhodíte, tak i vaše tělo s největší pravděpodobností natlačené jídlo na sílu bez nějakého "ukládání" vyhodí (=vykaká:). Vše souvisí se vším a není to jen rovnice příjem = výdej, ale hraje roli i psychika člověka.

Takže jím zdravě proto, že mi to chutná. Je logické, že zdravé jídlo bude zdravému člověku chutnat. Mezi lidmi je ale zarytá představa, že nezdravé jídlo je chutné a to zdravé chutné není (to není logické a vždy mi vrtalo hlavou, proč by to příroda takto zařídila). V tomto článku jsem vysvětlila, proč to tak je, že lidem chutná nezdravé jídlo - je to pouze mechanismus těla, jak zvrátit nedostatek živin, proto to tělu "dočasně" chutná. Když ale člověk neposlouchá své tělo a kromě "přejídání se" nic jiného nedělá, tak se to pro něj stává trvalým stavem, že mu chutnají nezdravá jídla. Prostě tělu chutnají polotovary apod. DOKUD tělo nemá dostatek živin (a když nemá dostatek živin nikdy, tak mu chutnají už napořád). Jelikož velké většině populace chutnají "nezdravé potraviny" od dětství po celý život, tak to znamená.. ..že deficit za celý život nedoplnili/nedoplní a jelikož deficit začíná už v dětství, tak půda bude asi díky způsobu pěstování plodin na živiny chudá.

Toto je podle mě logický závěr, ale lidi místo toho, aby se zamysleli nad tím, že monokulturní pěstování plodin ve "velkochovných" sklenících/polích asi nebude to pravé (tím to všechno začalo), tak obrátí logiku a raději věří tomu, že je normální, že nezdravé jídlo je pro člověka chutnější než to zdravé. Vždyť to tak mají všichni..