Tento zážitek jsem zkopírovala z minulého blogu (který jsem psala kolem roku 2010), protože jsem dnes četla v tomto článku:
"Ano přesně tak! Můžete použít i podobenství s filmovým DVD přehrávačem z předchozího dílu. V tom podobenství je ego „dekodér“, který v naprogramované posloupnosti postupně zpracovává vstupní data-informace z 5 smyslů a následně se zpožděním 1/2s zobrazuje v mozku osobní-subjektivní realitu, kterou lidi tak milují… žel většina je až tak moc zaujata, připoutána a pohlcena „programem“ boha Krona (řecky Chronos), pána času, a jeho matrixovou iluzí, že zapomněla na skutečnou kosmickou realitu, ve které je náš skutečný domov…"

A vzpomněla jsem si díky tomu na svůj minulý zážitek, ve kterém jsem toto zpoždění zažila:

Meditaci Vipassana jsem zkoušela asi 3x. Většinou mě něco začalo svědit a to i na více místech až jsem to nevydržela a podrbala se.. Ale jednou se mi podařilo to, že jsem měla jaksi zostřené vnímání a když jsem se soustředila na to, co slyším, tak jsem to slyšela asi o sekundu dříve než ten zvuk přišel. Nevím, jak je to možné, ale myslím, že se mi to nezdálo. Prostě opravdový zvuk byl ozvěna zvuku v hlavě. Tak mi to připadalo.


(Kdyby někoho zajímalo, o jakou meditaci se jedná:

"Této meditaci se také říká meditace vhledu nebo pozorování skutečnosti. Je to proces sebeočištění sebepozorováním.

Základem meditace vipassaná je sledování a zaznamenávání všech jevů vyvstávajících na polích čtyřech podkladů všímavosti, tedy:
všímání si těla (kájánupassaná)
všímání si pociťování (védanánupassaná)
všímání si stavů mysli (čittánupassaná)
všímání si obsahů mysli (dhammánupassaná)

Návod:
Lehněte si na záda a pozorujte. Soustřeďte se vždy na jednu věc - na to, co v daném okamžiku zaujme vaši pozornost nejvíce. Třeba vás zaujme dech - tak ho pozorujte. Nic nehodnoťte, ale vše si uvědomte. Pak se vám do mysli vkrade myšlenka třeba na práci a tak si musíte uvědomit, že o tom přemýšlíte a pouze myšlenky nechat proplouvat myslí. Říci si: přemýšlím, ale nezainteresovat se do děje. Uvědomíte si, že VY nejste vaše myšlenky. Většinou vás začne něco svědit. Nesmíte se ale podrbat, pouze svědění pozorovat a naopak se na něj zaměřit. Nejprve se bude stále zesilovat, ale když to vydržíte, tak to přejde.
"

Já už jsem tuto meditaci dlouho nedělala, a proto ji zde na stránkách nemám uvedenou. Pokud se k ní vrátím, tak o tom pravděpodobně napíšu, ale zatím s ní nemám žádné další zkušenosti, protože jsem s ní z neznámých důvodů přestala = asi jsem na ni zapomněla. Na meditace moc nejsem a mám tolik věcí a podnětů, co dělat, že občas něco z mého života samo odejde.)