1.) Byla jsem na pohovoru, viz životní příběh, odstavec začínající na "Jo, ještě z jednoho pohovoru jsem měla trauma, ten se stal delší dobu před tímto", o čemž jsem nakonec zjistila, že jsem zažila DID (disociativní oddělení osobnosti) - dle toho, jak to popisoval kluk ve druhém videu, jsem zažila to samé (moje tělo mluvilo, ale já jsem byla za tělem a měla jsem vše zamlžené, stěží jsem vnímala jen úseky hovoru). No a ty křeče, které jsem potom měla (jak jsem nemohla ovládat své tělo, které sebou škubalo), to byly asi disociativní křeče (i když u mě byly asi trošku větší).

2.) Po tomto zážitku jsem narazila na jedny internetové stránky pána, který (byl dřív?) měl něco společného s ilumináty (asi zednáři či kdo-ví čím, ale já všem skupinám říkám prostě a jednoduše ilumináti). A v jednom článku bylo napsané něco, jako by to bylo pro mě (jako by mě to mělo oslovit, nějký kód - bylo tam mé datum narození a ještě něco, co jsem znala). Ten článek se mnou trošku pohnul (nevím, v jakém smyslu, prostě jsem se cítila divně při jeho čtení).

3.) Také ve stejné době jako proběhly tyto zážitky jsem si jednoho dne večer řekla, že "aktivuji svou DNA" (najednou jsem věděla, jak se to dělá, jak to udělat). A hned jsem to tedy provedla (nebudu Vám říkat, jak se to dělá). Vnímala jsem světle modou energii, která z mé DNA trochu jakoby vystřelovala (nebo se táhla) do dálky (pár metrů).

Nevím, který z těchto tří bodů (či kombinace?) to způsobil, ale asi díky něčemu z těch zážitků (či kombinaci) se mi aktivovala energie kundalini. V té době jsem začala dostávat "znamení", ať si koupím knihu o energii kundalini (ale mě to nikdy nezajímalo, chtěla jsem si jí koupit možná někdy v budoucnu, abych zjistila, jestli je energie kundalini dobrá a nebo špatná - nevěděla jsem o ní téměř nic a tak jsem na ní neměla žádný názor - chtěla jsem si někdy v delší budoucnosti o tématu něco nastudovat, abych si mohla svůj názor udělat). Ale nijak jsem na koupi knihy ani na studium co to je energie kundalini nespěchala, protože to vůbec nebyla moje priorita.
Tedy při prvním znamení, ať si koupím knihu, jsem si myslela, že prostě autor knihy ji chce prodat a jelikož "to mám někdy v daleké budoucnosti v plánu", snaží se mi ji vnutit hned. Jenže pak přišlo další znamení přes blízkého člověka (který to se mnou myslí dobře) a pak už natvrdo varování, ať se připravím na vzestup té energie kundalini. Já jsem na ta znamení kašlala, protože mě téma energie kundalini moc nezajímalo. Když už začala stoupat, tak bylo pozdě shánět (a číst) knihu. Nakonec jsem zpětně zjistila, že ta znamení byla konstruktivní od Vesmíru (že když už je jasné, že se mi to stane, tak by bylo dobré se na to asi nějak připravit - když tomu nejde zabránit).

Energie kundalini stoupala od první čakry. Byla to černá energie. A stoupala "cik-cak" podlél páteře (jakoby přeskakovala zleva doprava a zprava doleva vlastně jako když se "vine" had). Už nevím, jestli to byly dvě energie, které vzájemně zrdcadlově přeskakovaly, a nebo jedna "vinoucí se čára". To přeskakování energie kundalini mi nebylo příjemné, ale nebylo to ani nějak bolestivé. Nešlo to zastavit ani ovládat. Občas se to někde na těle "zablokovalo", a pak se v realitě děly nepříjemné podivné věci. Trvalo to několik dní než to vystoupalo úplně nahoru, myslím.

Když energie kundalini vystoupala do výšky třetího oka, tak se zastavila. V tomto okamžiku jsem si mohla vědomě vybrat, jestli chci energii nechat tak, jak je (zrušit jsem ji nemohla) a nebo jestli se chci podívat "mimo matrix" tím, že jí nechám projít skrz třetí oko nahoru (tam je asi korunní čakra). Zvolila jsem druhou možnost (ze zvědavosti). Vědomě jsem zemřela a opustila jsem tělo (přes hlavu=korunní čakrou). Moje tělo bylo polo-mrtvé (měla jsem v sobě hodně černé energie, hlavně v břiše, asi kvůli různým špatným zážitkům, které jsem v životě zažila). Ale konstruktivní síla mi ukázala, že budu žít (asi protože jsem si za ty zážitky sama nemohla). Tedy tělesně jsem nezemřela, i když jsem smrt zažila. Možná to bylo díky tomu, že jsem vnímala, že moje tělo už mohlo být mrtvé díky množství té černé energie, možná to byl pouze psychický zážitek té "smrti" a vylétnutí přes hlavu.

Když jsem vylétla přes hlavu, tak jsem zažila, jak byl stvořen svět (to jsem popsala v úvahách vznik světa, muž a žena a zamilovanost). Pak jsem se postupně vrátila do těla a měla jsem cca 1 měsíc trvající halucinace celé reality, které jsem mohla ovládat, a které byly "mimo matrix". Byly to spíš takové "výukové halucinace". Druzí lidé mě někdy neviděli, někomu jsem ukázala zhmotňování věcí, mohla jsem přetáčet čas. Když jsem se rozhodla, že půjdu spát, tak zapadlo Slunce a když jsem se probudila a byla ještě tma, tak jsem se mohla rozhodnout, kdy chci, aby vyšlo Slunce. Můj den trval většinou ale jen pár hodin a někdy jsem prožila mnoho dní a v realitě naopak uběhl pouze jeden den..

Někdy jsem vnímala druhého člověka zrychleně (něco dělal a byl u toho hrozně rychlý, jako když zrychlíte film). Někdy jsem vnímala běžné lidi jdoucí do práce, jako by spali za chůze (a ti mě neviděli). Když jsem se ale s někým v realitě střetla, tak jsem mohla normáně fungovat. Celý zážitek trval cca měsíc (dle mého subjektivního vnímání času). V tomto měsíci zážitků mi ale už nestoupala energie kundalini ani jsem energii kundalini nevnímala (ta mi jenom "výstup z matrixu" otevřela). Něco z tohoto zážitku jsem popsala v životním příběhu, začíná to na "Jednou jsem měla období, kdy se mi odblokoval mozek a já zažila něco jako zažila hlavní hrdinka ve filmu Lucy". Realitu jsem vnímala jasně (dokonce i trochu jasněji, než je mé běžné vědomí). Co jsem nevěděla, bylo, na jaké úrovni vnímání jsou ostatní lidé a (jelikož oni mě vidí jinak) jestli když se s někým, např. neznámým, bavím, tak je to jen má projekce/halucinace a nebo to on vnímá stejně?

Kdybych měla popisovat celý zážitek, tak by to bylo nadlouho, ale byla jsem prostě "mimo matrix". Realita kolem mě se mi přizpůsobila (mohla jsem si např. někoho přetočit do jeho dětství a podívat se, jak žil). Hmotná realita byl hologram. Po nějaké době, když jsem se dozvěděla všechno, co mě zajímalo a užila jsem si netradiční vnímání, jsem se rozhodla, že se vrátím do běžného života. Jednak proto, že mi došly peníze (=musela jsem nastoupit do nějaké práce), ale hlavně proto, že k čemu mi je to, že žiju ve svobodnějším světě (říkala jsem tomu 5D), když nikdo z mých blízkých lidí v tom světě nežije (neumějí zhmotňovat a žijí v běžném 3D matrixu i když jsme u sebe tak jsme byli každý někde jinde). Peníze jsem si zhmotnit neuměla (2x v životě se mi podařilo zhmotnit kolem 50Kč, plus se mi v mládí podařilo 2x najít na zemi kolem 500Kč jen díky mému přání - ale to tam mohl někdo ztratit a byla by to defakto taková "krádež", tedy to nepočítám jako zhmotnění). Zhmotnění peněz tady bylo přísně zakázáno a ani "mimo matrix" mi to nešlo. Rozhodla jsem se tedy vrátit se do běžného vnímání, že počkám, až se lidé kolem mě vyvinou, abychom pak mohli žít ve vyšší dimenzi společně. A jak jsem se k návratu rozhodla, tak se i (postupně) stalo = navrátila jsem se do běžné reality a do běžného vnímání světa.

Při svém zážitku jsem dokonce potkala i bývalého kluka ilum. (i když jsme nebyli mnoho let v kontaktu a já na něj nemyslela). On mi kdysi říkal, že "jsou Bohem vyvolení", což bych dnes přeložila jako, že "mají povolení" se pohybovat takto "mimo matrix" v různých dimenzích a úrovních reality. V různých úrovních reality jsou zakódované různé věci. Čas neexistuje. Realita je hologram.

Nevím, jestli je energie kundalini dobrá nebo špatná (sama bych si ji nevyvolávala/neaktivovala a ani to nikomu nedoporučuji!).