V předchozím článku (na který tento článek nějak moc nenavazuje) jsem popisovala simulaci z teoretického hlediska (=fantazie, "snového světa"..?), zatímco tento článek se věnuje praxi a to je simulace na hmotné úrovni.

Celý svět jsou krychle (či jiné geometické útvary a z nich plynoucí fraktály..), které jsou obnovitelné (uhlík=tuha tužky, papír, koloběh vody..oheň spálí nekonečně rostoucí dřevo=stromy zalévané vodou zase na uhlík) které jsou prázdné a prostor je iluze (i v malé krabičce se může skrývat velký prostor..např. v "počítačové simulaci"). Vzdálenost, stárnutí, velikost, vzhled a věk je "čočka", která objekt přiblíží nebo oddálí nebo změní/upraví jen pro váš zrak/vaše vnímání (či prostor je chcete-li "čas" nebo "přitažlivost", úsilí/motivace..). Každý má nějaká přesvědčení (programy mozku a to i kdyby byl osvícený), kterým více či méně věří, a z toho vzniká to, co vidí. Tedy někdo jde kolem krychlové budovy "A" a vidí "lékárna" (s běžnými produkty, v jejichž léčivou sílu věří) a jiný jde kolem stejné krychle (=krychlové budovy), ale vidí nápis "med-bed" (lůžko, kterému věří).

Všechny státy, jazyky, národnosti, typy povahy a vzhledu lidí, zvířata, rostliny, zaměstnání, potřeby, chtění.. Jsou programy a zároveň cestou k sebepoznání. Když chce někdo někomu ublížit, tak simulace ví, kolik má "síly" (např. peněz na účtu nebo v hotovosti, fyzickou zdatnost chůze do určité vzálenosti než se vyčerpá..) a tak mu ukáže nápisy (či přírodu, okolí) tak, aby uspěl/neuspěl podle toho, co si jakoby "zaslouží" nebo co se má naučit či kam se má dostat.. (např. na jakou úroveň poznání/vývoje/hry)

Takže někdo jde dveřmi, které jednoduše otevře, ale u dalších dveří se nemůže dostat dovnitř, protože jsou zamčené zámkem (obojí pouze pro něj..). Další prochází (stejnými) prvními dveřmi po přiložení čipové karty kterou nějak/někde "legálně/oprávněně" získal (jinak by jimi projít nemohl, vidí tam čtečku karty bez které se mu je prostě nepodaří otevřít) a druhé dveře jsou pro něj odemčené (bez karty a bez zamčeného zámku). Těch možností a kombinací je extrémně hodně, takže se to nedá nijak "obejít". Aby se mohlo pohnout auto na spalovací motor nebo i jiné auto na eletřinu, tak musí všichni něco v simulaci vykonat (každý něco jiného a lidí je dost..). Spalovací motory jsou fake stejně jako elektrický pohon (obojí vychází nastejno, protože úplně všechno v simulaci vyjde nastejno..).

Je to počítačová hra / film a zároveň tak úplně není. Můžete někoho vidět jako starce, ale v "jeho realitě" (ve které on doopravdy je) vypadá mladě. Simulace tvoří pro každého jeho pravou (doopravdovou) svobodnou vůli, takže utrpení je stále míň (pokud někdo nepotřebuje trpět kvůli tomu, aby si o sobě něco uvědomil nebo to není např. masochista..). Každý má právo na svobodu slova (=může si říkat, co chce, protože to nic neovlivní..tím myslím druhé - to, jestli může např. slovem ovlivnit sebe, si "nastavuje" každý sám). Dále má každý právo na jakékoliv myšlenky (protože tím opět nic neovlivňuje u druhých a jestli bude/nebude myšlenkami ovlivňovat sám sebe si určuje každý sám za sebe). A každý má právo na svobodu pocitů (=nemůžete někomu určovat, co má nebo nemá cítit - např. aby byl lidský nebo soucítil, protože všichni jsou lidé, a když je někdo třeba unavený, no tak má jiné pocity než když má dobrý den nebo jak to říct). Tedy pocity opět druhé neovlivňují (o tom, jestli pocity budou ovlivňovat jeho samého, si každý rozhoduje sám, pokud chce) a každý si může např. vybrat, že se nebude bavit s někým, kdo má podle jeho názoru takové pocity/myšlenky/názory, které se mu nelíbí (ať už si toto vybere a nebo ne, výsledek bude pro něj stejný). "O sobě si každý rozhoduje sám, pokud chce.." - jakože i chtění je program simulace, takže těžko říct, co je/není svobodná volba. Já to sama za sebe (o sobě) vím, takže předpokládám, že každý to ví pouze o sobě (a o druhých asi jenom když se mu někdo svěří a zároveň mluví pravdu).

Myslím si, že je všechno dané, a přesto výsledek většinou byl jiný než "jak by to mělo být" (asi aby lidi nezjistili matrix / aby se příliš moc nenudili - a nebo to takto fungovalo kvůli tomu, že se ještě neznali - tím myslím co doopravdy chtějí). Někteří očkovaní vědí téměř vše a nejsou to bioroboti (např. dostali vitamín C / placebo) = vědomí lidé.. ..přičemž někteří z nich jsou hodní, jiní mají špatné vlastnosti (člověk může vědět vše a zároveň nebýt úplně dobrý = tato kombinace existuje). Někteří lidé jsou pouze projekcí simulace (žijí jinde, např. v jiné zemi/době..) aby doplnili realitu ostatních k menšímu zlu. Tedy třeba něco dělají ve svojí realitě, kde zrovna doopravdy žijí, ale zároveň někomu pomůžou v jeho realitě (simulace vytvoří jejich hologram a z jejich znalostí/vzpomínek z úst jejich hologramu něco řekne nebo jen obecně simulace vytvoří video na internetu s jejich obrazem/avatarem nebo napíše článek). Na internetu také každý nachází velmi rozdílné výsledky. Někdo má "nastavené" pravdivé vyhledávání na internetu a jiný počítač ani televizi vůbec nepoužívá, ale má hodně známých, kteří ho pravdivě informují o aktuálním dění (jejich ústy mluví simulace když zrovna toto říkají či to jsou hologramy, ale většina lidí nevědomým hologramem/panákem není). Jak je čas na mikrosekundy a pak atomový čas.. Tak stačí, aby se známý v rozhorovu podíval na nějaký předmět v okolí na mikrovteřinu či se nachviličku zamyslel, a už simulace může jeho ústy něco sdělit (=pro vás/z vašeho pohledu roztáhne čas), zatímco on o tom neví (=jemu čas neroztáhla). Simulace ví (na základě vašich povahových vlastností i aktuální "síly" potenciálních zúčastněných), jestli byste se ho v budoucnu (=např. při příštím setkání s ním) na tuto proběhlou událost (která byla pro oba jiná) zeptal/a a pokud ano, tak zda-li on/ona odpoví/neodpoví to, co (podle vaší úrovně) má/nemá. Podle tohoto s naprostou jistotou vypočítaného budoucího výsledku život použije/nepoužije některé lidi ve vašem okolí (či cizí lidi) na chvilku / na dlouho (z vašeho pohledu=pro vás) jako "bioroboty".

Lidé mají před sebou prázdný/černý displej (tím myslím televizi, počítač, billboard, zorné pole..), na kterém každý vidí něco jiného. Takže někoho vidíte, že se např. dívá na MSM zprávy, ale on se v jeho skutečnosti dívá na pěkný film.. Když ho vyrušíte a zeptáte se ho na něco z těch zpráv (na něco, co na obrazovce vidíte vy), on vám bude umět odpovědět, ale.. Ale nedívá se na zprávy a odpověděla za něj simulace automaticky. Pokud jsou dva lidé na podobné úrovni, pak oba vidí na obrazovce doopravdy to stejné. Takže si o tom můžou upřímně popovídat. Ale dokud někoho dobře neznáte (dokud jste se z oboustranné svobodné vůle hodně nepoznali), tak nevíte.. Někdy se ani přes oboustrannou svobodnou vůli nedá dorozumět s někým, protože reality/programy, ve kterých dva lidé žijí, jsou neslučitelné. I tak se oba časem všechno naučí, a pak se budou moct bavit s kýmkoliv (tedy i spolu navzájem).

Když si někdo o někom myslí, že to je biorobot (nebo cokoli jiného "špatného"), tak tím v 999% vyjadřuje nějakou svojí potřebu nebo záměr. Ale je pravda, že někdo může doopravdy žít "ve svém světě" / jakoby v jiné realitě (že kolem sebe doopravdy vidí úplně něco jiného..) a v několika "realitách ostatních" se projevuje zle/neohleduplně. To právě simulace vyrovnává. I hologramy zvířat se tvoří podivným způsobem, je to vcelku nuda zkoumat jak co v simulaci je (netvrdím, že žádná zvířata vůbec neexistují, ale je to složité/zamotané..). Já jsem např. napsala tento web ručně (doopravdy to sama píšu). Stejně tak ostatní weby píšou lidé a i většinu videí někdo doopravdy sám natočil. No ale z pohledu "bezčasí" má simulace jakoby celý web / youtube kanál najednou (protože každý člověk většinou časem přestane psát / natáčet videa, např. až ho to přestane bavit nebo se posune v životě dál nebo má jiný koníček nebo už vše řekl..). Takže když jde někdo na internet a má se dozvědět něco, simulace mu ukáže tu část minulé/současné/budoucí tvorby, kterou potřebuje/hledá/má zrovna vidět. Zároveň ale někomu ukazuje opravdové aktuální celkové dění a jinému klidně něco "z budoucnosti".. Jsou to programy, programy v programech, úrovně poznání/hry, vědomí s/bez disociací/e a získané vědomosti, přesvědčení/víra, záměry dotyčného a tedy vše může být hologram (simulace umí z jednotlivých písmen vytvořit neexistující=fake profil člověka, který jakože "píše nějaký článek" a zároveň pokud někdo preferuje např. videa namísto čtení, tak simulace umí převést text do neexistujícího=fake (UI vytvořeného) youtube kanálu a dodat postavy, které o daném tématu vypráví či cokoli jiného) a nebo taky nemusí (=mohlo to být opravdu vytvořeno někým existujícím).

Každý si sám za sebe v životě poradí. Už jsem zjistila vše o své minulosti (co se dalo zjistit) jako např. že někteří illumináti byli zlí (protože neměli svobodnou vůli zvolit jiné jednání) a jiní chtěli "drsnými metodami" pomoct simulaci směrem k dobru (ať už se jim to podařilo a nebo reálně uškodili). Také minulé životy jsou ve skutečnosti jeden život a někteří lidé sice chtějí děti, ale moc lidí nechce být dítětem.. (tedy jen když se má někdo špatně, tak pak to je pro něj výhodnější) Prostě je to takové zamotané, že někdo může žít i jako dospělý (když nechce mít dětské tělo), ale v jiné realitě si o něm někdo bude myslet že to je jeho dítě (a pro realitu obou dospělých to bude mít pár výhod). No ta matematická simulace je nehybná, vcelku nudná, ale skoro každý by někoho omezoval nebo způsobil zlo, a proto v ní dochází k projevu svobodné vůle pro každého a zároveň zamezení zla/ublížení pro každého (tzn. všichni jsou od sebe "tak daleko" či je to tak zamotané, aby se k sobě nedostali, pokud by to vedlo k nesprávnému ublížení). A zároveň má jakoby každý "svobodnou vůli", takže může "vyměnit" něco, co má, za něco jiného (tedy může i trpět ať už za to získá ponaučení a nebo něco pomíjivého, co si vybral). Pokud má někdo něco nepravého, tak je dobré, když to vymění za něco pro něj lepšího.
Obecně má každý nějaké svoje potřeby/touhy a "závazky" (=většinou chybné programy, ale dokud mu něco přináší nebo je prostě potřebuje mít, tak to simulace respektuje), s tím, že simulace vytváří realitu na základě všech. Tedy může být více realit, ve kterých vidí všichni zúčastnění to stejné, a nebo jedna, ve které vidí každý něco jiného, (nebo všechno najednou).

Jo a někdo např. chodí s mobilem a hraje "pokemon go" a jiný na základě jeho chůze v práci (=nasimulovaný pracovník, tzn. hologram) chodí a přenáší např. nějakou věc nebo jde kam podle pracovní náplně musí.. Jakože všechno, do čeho dáte energii, přispívá do "volné energie".. Takže i někdo "hodný" pomáhá řídit EU "zle" (i když nedělá nic špatného a jen chodí po zahradě, v parlamentu se projektuje pracovník). Ne všichni pracovníci jsou naprojektovaní, ale aby mohl někdo udělat nějaký pohyb, tu energii dostává aktuálně. Když by byl někdo vyloženě zlý, tak by energii na zlý čin ani dostat nemusel, ale zároveň jsou zlí všichni, když se jim stane něco špatného nebo mají hlad nebo to jsou sluníčkáři kteří ve skutečnosti ubližují.. Pro někoho může být i malá nepříjemnost obrovským utrpením (protože míru automatické vnitřní reakce utrpení na stejný/podobný podnět má každý taktéž individuální..). Myslím si, že to simulace dělá spravedlivě, ale z vnějšího pohledu se to občas zdá nějak (jinak). Třeba dítě může zažít obrovskou bolest když mu jiné dítě vezme jeho oblíbenou hračku, a má na to právo (když do té hračky vložilo hodně svojí emocionální energie), i když se to zdá jako kravina. Ale jiný trpí hodně "nesprávně", protože nějaký dospělý má např. špatné přesvědčení, které by měl změnit. No a někdo trpí hodně a zároveň "oprávněně", takže být objektivní je velice náročné (ale proč bychom vlastně měli posuzovat "co si kdo zaslouží" nebo jaký život podle cizího usuzování žije, jestli dobrý nebo špatný?). Někdo není spokojený se svým životem a "bioroboti" mu většinou "musí odpovědět" (=lidé si nemůžou moc vybírat, protože nemají svobodnou vůli), že je chyba v něm, ale to taky nemusí být vždycky pravda. Můžete toto zkoumat a zjistit přibližně, jak vše funguje (jako se to podařilo mně), pokud chcete (=každý se rozhoduje jakoby "sám za sebe"). Já taky všechno nevím a prožila jsem úplně i "úroveň" tzv. "vím že nic nevím" (a různé další úrovně = je jich mnoho). Mě totiž stačí "vědět všechno, co mě zajímá".

I přesto, že se mi tohoto cíle podařilo dosáhnout, nedokážu nikomu moc pomoct/poradit a taky ani mně to úplně moc k ničemu nebylo (myslím tím jako že bych se z ničeho nic ocitla kdesi na jiné planetě a měla ten nejlepší život..). Pořád řeším "svoje výzvy" neboli svůj zdejší život, protože do úplně jiné reality mě poznání nepřeneslo. Jakože vím (i mám zkušenosti), že se dá cestovat do jiné reality nebo dimenze, ale to podle mě k ničemu není (a to ani když se tam má člověk dobře). Všechno, co jsem popsala v tomto článku, jsem na vlastní oči viděla i zažila (v realitě). Volná energie tedy celou dobu funguje a stejně tak funguje i matrixová spojovací "krychlová" (či jiné geometrické útvary) realita. Aby měli všichni lidi všechno dobré (pokud sami nejsou vyloženě zlí), by se podle mě mohlo v budoucnu zhmotnit, ale jistá si tím nejsem.