Zamýšlela jsem se do hloubky nad tím, proč existuje/existovalo zlo, např. reptiliáni (kdo a proč je stvořil) a byl/je matrix opravdu pouze kódem / hrou na dobro a zlo nebo za tím bylo něco víc? Už v minulosti jsem se na toto někoho ptala či jsem někde na internetu četla různé názory. Všechny názory/vysvětlení ostatních mě ale naštvaly, tak jsem pravdu nakonec hledala dál sama za sebe. A přišla jsem na to, že to nejde úplně popsat/vysvětlit, a proto dokonce to, co mě naštvalo, nebylo úplně mimo (byly to různé části celku). Např. mě naštvalo tvrzení, že zlo existuje proto, aby vznikla supercivilizace (tohle vysvětlení se mi nelíbilo proto, že na jiných planetách už mají svobodný systém, který funguje). Nebo další vysvětlení, že zlo existovalo proto, abychom se poučili a už to nikdy neudělali/nezopakovali - mi moc nedávalo smysl. Další vysvětlení, že zlo existovalo, abychom se vyvíjeli/zesílili/naučili se ho porazit mi připadalo divné (když jsou běžně všechny vesmíry konstruktivní a tedy mohou krásně fungovat bez zla, tak proč by někdo vytvářel zbytečně / "jen tak" utrpení?). Takže další "stupeň" tohoto vysvětlení by byl, že se vyspělé bytosti nudily (to taky nedává smysl, ale je to podobné jako "illuminátské" vysvětlení sadistů, že si chtěli vyzkoušet extrémní sobeckost např. pobavit se nad mučením). Oproti tomu naopak někdo tvrdil, že zlo a utrpení vzniklo kvůli tomu, aby se "vyvinul" (větší) soucit. Někdo si myslí, že díky zlu "roste"/vyvíjí se (např. cítíte nepohodlí, a proto začnete zkoumat příčinu a objevíte něco nového o světě, co byste jinak nevěděli) a že zlo "motivuje" k činu (např. vám někdo vyhrožuje smrtí když nevykonáte jeho vůli, takže musíte začít něco dělat = ať už utéct nebo bojovat nebo se snažit to vykomunikovat/udobřit či uklidnit násilníka nebo se naoko podřídit - díky tomu můžete být vynalézavější či se naučit nějaké nové dovednosti/vědomosti např. o tom, jak se bránit a tak).

Ani jedno z těch vysvětlení není úplná pravda, ale udělala bych závěr, že zlo existuje aby zaniklo (a už se nikdy neobjevilo/nevrátilo) (tedy zlo nyní existuje proto, aby bylo poraženo - ale zase si musí všichni dávat pozor na to, aby bojem proti domnělému zlu nebyli oni sami zlí = tedy aby omylem např. neodsoudili někoho, kdo si to nezaslouží). Proto máme zákony o tom, že vražda je zlo (pouze trest smrti za spáchané těžké zločiny není vraždou), praktikovaná pedofilie je zlo, znásilnění je zlo. Když někdo lže, aby se s ním holka vyspala (která by se s ním, pokud by byl upřímný, jinak nevyspala), tak to je sice také zlé, ale existence má svoje automatické procesy, které toto "menší" zlo zničí (např. ženy se naučí lépe rozeznávat lháře, hodně lidí popíše na internetu svoje podobné zkušenosti s tímto člověkem, a pak už mu nikdo moc neuvěří, a on sám dostane karmu, takže se možná bude chtít změnit nebo se prostě po smrti už nebude inkarnovat a jeho existence navždy zanikne = existence si s ním poradí, i když mezitím on někoho emocionálně zranil - buď to dělal z blbosti / destruktivní energie / byl nevyspělý ale poučil se / a nebo si vybral být zlý ale nechtěl trest, takže se snažil neporušit zákon..). Ať tak či onak, existují mechanismy, které podobné zlo zničí (buď spolu se zlou bytostí a nebo se bytost vyvine/polepší poté, co odpyká karmu). Také se může stát, že někdo někomu doopravdy ublíží proto, že byl sice upřímný, ale jeho názory/pocity se změnily (takže byl s někým třeba ve vztahu/přátelství, ale pak už na nějaký čas/navždy nechce, což druhému, který s ním "počítal", ublíží). Můžete slibovat věrnost a že spolu budete celý život při svatbě, ale co když se pak v průběhu života člověk doopravdy změní (tedy nelhal tehdy a nelže ani teď / byl upřímný dřív a je upřímný i nyní - ale jeho upřímnost někomu, koho má/nemá rád, ublíží)? Podle mě toto není zlo (i když může dojít i k velkému ublížení) - měl by říct pravdu co si myslí a co cítí (=co nejlépe to popsat, protože čím lépe a víc se vyjádří, tím menší ublížení způsobí). Druhý ho pak může trochu pochopit (jak to myslel, proč to udělal, jak/proč se změnil) nebo uvidí, že tento člověk pro něj "není moc dobrý" (takže se jeho špatnými rozhodnutími tolik znepokojovat nemusí). I kdyby někdo řekl "sám doopravdy nevím proč, ale moje pocity se nějak změnily, a proto jsem se rozhodl takto", pořád to zmírní ublížení než když se vůbec nijak nevyjádříte. Ale i s ghostováním se už snad všichni naučili žít (=aby se tím nedalo ublížit tedy jinými slovy aby pravda vždy vyšla najevo..), takže někdy si někdo myslí, že je lepší než druhý (že mu např. druhý nemá co nabídnout nebo ho někam posunout) a přitom to je/není pravda, ale nechce to s ním řešit (hádat se o tom, jak to je) nebo mu nechce ublížit, a proto ghostuje (pravda však bude odhalena posléze nebo někdy později). Nebo si druhý naopak myslí že je horší (zlý / nepotřebný / nemá co nabídnout) než druhý a přitom to je/není pravda, ale nechce se o tom dohadovat (protože si např. myslí, že druhý ho vnímá zidealizovaně a nevěřil by že pro něj fakt není úplně dobrý), takže nic nevysvětlí (i tak ale pravda bude odhalena posléze nebo někdy později). Tím jsem chtěla pouze říct, že POKUD JSTE CO NEJVÍCE PRAVDIVÍ, TAK VAŠE PRAVDA MŮŽE NĚKOMU UBLÍŽIT, ALE S TÍM SE NEDÁ NIC DĚLAT (TAK TO PROSTĚ JE). Lepší být pravdivý co nejvíce (i když se třeba mýlím) a někomu ublížit, než lhát / přetvařovat se atd. Samozřejmě pokud chodíte do zaměstnání, tak se musíte trochu "přetvařovat", protože když byste řekli "mě se zrovna dnes nechtělo, tak jsem nepřišel" asi byste práci dlouho neměli. Ale myslím ve všech ostatních vztazích kromě zaměstnání. Někdo podniká a vydělává peníze díky tomu, že ho mají někteří lidé či komunita rádi (to je vcelku úskalí - on se musí přetvařovat aby vydělal, ale zároveň ho někdo musí mít rád doopravdy = možná tím dojde k ublížení..je zlý a nebo ne?). Proto je podle mě lepší chodit do zaměstnání, kde je jasně dané, že "v pracovní době" se přetvařujeme a po práci už ne. No jo, ale co když někdo po práci pomáhá zdarma světu - tak by se přetvařovat kvůli tomu, aby něco získal, neměl. Podnikání je tedy většinou zlé, pokud se u toho někdo přetvařuje (jako že má někoho rád nebo k němu má nějaký vztah), aby vydělal. Nebo někoho nutí např. strašením/strachem, i když nic nehrozí, aby koupil něco, co nepotřebuje (či naopak "pozitivní reklama" ve stylu "budete šťastní když koupíte tento produkt" či "bez tohoto produktu asi šťastní být nemůžete"). Pokud podnikatel řekne "nabízím tyto produkty, pokud se někomu hodí či to chce, může koupit", tak to zlé není. Stejně tak když někomu pomáháte, tak musíte dát najevo hranice (např. muž chce mít dítě, ale nepotkal tu pravou, a tak si řekne, že "pomůže" nějaké ženě, kterou má rád a která má biologické hodiny - mít dítě a zabezpečovat jí po nějaký delší čas..řekl jí pravdu? I kdyby ona souhlasila s pravdou, neublíží to v budoucnosti jeho pravé ženě pokud by ji potkal - jak to pak bude řešit - musí být neustále/opakovaně pravdivý o tom, že pomáhá..). Tedy říct pravdu "pomáhám a zároveň cítím/necítím toto" (při pravdivosti málokdy ublížíte, i když se to stává taky). No a pak tu máme otázku ohledně zaměstnání, kdy některé korporace jsou "DS" či tak nějak - jenže řešit otázku, jestli majitel této firmy je dobrý nebo zlý (nebo se přetvařuje) a jestli firma dostává peníze převážně od "DS zákazníků" nebo "biorobotických zákazníků" nebo "hodných zákazníků" a jestli firma vytváří např. jedovatý odpad z výroby což škodí přírodě nebo dělá činnost jen pro zisk či příp. někomu nějak ubližuje - to můžeme řešit dlouho a zjistili bychom, že skoro každá firma nabízí buď špatné/nevýhodné podmínky zaměstnancům nebo ubližuje přírodě či klame zákazníky a tak dále (a zemřeli bychom na hlad). Takže proto jsem pro základní příjem a dokud firmě nad dveřmi nevisí velká cedule s nápisem "DS" či mi nadřízený neřekne "tvůj další pracovní úkol je zabít tyto děti", tak můj názor je, že do zaměstnání se chodí kvůli nutnosti přežití a nic moc neřeším. Svět funguje tak, že má člověk potřebu jíst, spát, bydlet, oblékat se a tak - pokud někdo určil, že můžu přežít jen když něco dělám pro svět (co mi někdo přikáže, že je nyní potřeba vykonat), tak to beru tak, že jakoukoli prací tedy pomáhám světu, abych mohla jíst. Pokud zaměstnání neubližuje mě nebo nenakazuje, abych někomu přímo fyzicky ublížila nebo vydávala rozkazy k výrobě biologických zbraní/zabijáckým vakcínám, tak proč bych nemohla někomu např. uvařit kafe (za plat). Základní příjem by tyto problémy vyřešil a dokud tady nebude, tak lidé nemohou za to, co po nich zaměstnání chce. Takže v zaměstnání (ani na rozkaz od nadřízeného) nezabíjet, nemučit, nevydávat dokumenty že zavádíte 5G/vakcíny a tak něco, ale jinak má být zaveden základní příjem (než se dohadovat a zkoumat, jestli je spíš lepší pracovat tady nebo támhle či tam..když všechno může někde/nějak trochu škodit/ubližovat..). Jakože můžete se hádat, jestli tahle společnost je hodně "DS" nebo středně nebo jen trochu, a jestli dělat uklízečku tady znamená zlo či v této společnosti to je zlo, ale podle mě lze pracovat kdekoli a dělat cokoli (kromě toho zabíjení, mučení či vydávání příkazných dokumentů k velkému zlu) a dokud tu není základní příjem, tak prostě pracujete pro přežití. Samozřejmě pokud byste v práci byli svědky zabíjení/mučení/obchodu s dětmi, tak to nahlásíte SHAEF či policii (pokud to lze) a nebudete tam pracovat - toto jsem zapomněla zmínit, protože to beru jako samozřejmost. Když někdo veřejně řekne svůj pravdivý názor a někomu to ublíží, tak se nedá nic dělat (kvůli pravdě může dojít k ublížení), lidi takové věci příště nebudou poslouchat/číst (vypnou daný televizní kanál, odejdou z této internetové stránky / přestanou číst články daného autora / nebudou číst diskusní příspěvky od daného nicku). Když je ale někdo ve vedoucí funkci, tak by neměl vydávat rozkazy např. ke stavbě 5G nebo že chce zavést zákony o povinném očkování a tak.. Existuje svoboda vyjadřování a musíme se smířit s tím, že lidé mohou věřit lžím nebo prostě vidět věci jinak, ale vydávat genocidní rozkazy na vedoucí pozici (např. jako generální ředitel) je zlo. Takže můžete někomu ublížit sdělením svého názoru/pocitů (a je to lepší než lhát=páchat zlo), jakože ublížení kvůli pravdě je "jediné tolerovatelné". Stejně tak jediné tolerovatelné lhaní je "lhaní pro dobrou věc" (a tím myslím buď kvůli přežití a nebo kvůli celkové výhře dobra). Lhaní je samo o sobě zlé, takže lhát v soukromých vztazích, které mít nemusíte = jsou svobodné (ze svobodné vůle obou stran) či lhát o tom, jestli tento vztah je soukromý či pomáhající/pracovní, by se nemělo. Často se stane, že žena má biologické hodiny nebo se dostala do finančních problémů, a tak (jakoby) sama sobě vymyje mozek že miluje/je zamilovaná do nějakého muže (kterého ale "jen" potřebuje). Ona to cítí (opravdu), takže nelže (ale je to něco jako "stockholský syndrom" kdy kvůli přežití je člověk schopný zamilovat se/skutečně milovat i parazita/násilníka - proto je jednoduché milovat/zamilovat se do obyčejného hodného muže, který je v něčem dobrý, proto, že od něj něco potřebujete - a to i kdyby to byly "zkušenosti duše" / vývoj v matrixu / znalosti, jeho lásku či péči, cokoli..). Dokud tu není základní příjem, tak to není úplně špatné/zlé, ale měli byste vědět, že existují twinflame (muž a žena), kteří aby mohli prožít/zažít opravdovou (úplnou) partnerskou lásku s někým jiným než s twinflame, musí někdo zemřít či jsou nesprávné vztahy možné díky mučení dětí v tunelech (stejně jako nesprávný chod matrixu společnosti je poháněn utrpením nevinných, tak i nesprávné / ne-twinflame vztahy, stejně jako i nesprávná zaměstnání pro přežití či něco takového = prakticky všechno nesprávné..pro přežití ale můžete pracovat někde, kde se vám např. nelíbí nebo mít kvůli přežití ne-twinflame partnera, kvůli přežití druhu můžete rodit ne-twinflame děti a tak). Jestli illumináti mučí děti v tunelech proto, aby vám "mohli splnit přání zůstat s tímto konkrétním člověkem" (a za to si parazit bere část energie pro sebe jako "daň" / výdělek) a nebo jako první paraziti začali mučit děti a to způsobilo zmatek ve vnímání nebo citech lidí (takže je díky tomu správný partner přestal přitahovat a destruktivní energie zapříčinila přitažlivost k ne-twinflame partnerovi), je podobná otázka jako jestli bylo dříve vejce a nebo slepice. To bylo nepřesné přirovnání - já si totiž doopravdy myslím, že otázka "slepice vs. vejce" je spíš otázka "vznik zdroje" (jestliže z nových twinflame duší vznikne zdroj, který se neustále rozšiřuje, ale zároveň je nekonečný - a vždy existoval i bude navždy existovat - tak jak vznikl? Částečka zdroje vytvoří vesmír, který vytvoří bytosti/duše, které se spárují do twinflame, čímž vytvoří další částečky zdroje.. No jo, ale jak vznikla první částečka (jak to všechno tedy začalo)?
Abych nenapínala, tak dle mého názoru parazit napadl (ať už v myšlenkách, duševně nebo fyzicky) twinflame / rozdělil je od sebe např. fyzickou vzdáleností, díky čemuž mohl vykonat více zla až zabít/mučit/znásilňovat a v tu chvíli byla část energie získaná z utrpení nevinných matrixem "poslána" k jednomu/obou twinflame (prostě k nějakému muži či ženě), což způsobilo romantickou/sexuální (či podobnou partnerskou) přitažlivost k ne-twinflame kamarádovi/kamarádce/cizímu člověku/biorobotovi/maskovanému reptiliánovi. Což znamená, že "zlatý věk" tu měl být proto, aby se ne-twinflame partneři vyvinuli natolik, že si pravdu (nejen o svém vztahu ale o všem možném) uvědomí "bez utrpení" (proto někdo psal, že do zlatého věku přejdou ti méně vyspělí, zatímco někdo odejde mimo 3D matrix např. do jemnohmotných dimenzí nebo do vnějšího zdroje či do svého/jiného konstruktivního vesmíru hned). Také je zlatý věk pro ty, kteří sice twinflame mají / vědí tyto věci, ale jsou traumatizovaní, a proto se nemůžou dostat mimo "simulaci" hned (1000 let času na to, aby vyléčili trauma a poznali pravdu o světě). Protože co bude po zlatém věku? No přeci zánik hmotného světa (jakože může existovat nekonečně mnoho hmotných světů, ale už nikdy nebude existovat zlo - ve zlatém věku taky nebude zlo, ale než dojdou lidi na konec zlatého věku, nemůžou odejít mimo 3D hmotu či do jiného vesmíru a tak). Jinde se zase psalo o portálech k pravému já vs. zůstat ve VIP zlatém věku a to je podobné vyjádření toho samého. Jakože do těch jemnohmotných dimenzí či do zdroje/jiného vesmíru se dostanete dříve (před zlatým věkem = tedy ho nezažijete) portálem a nebo přirozeným vývojem později (jak chcete). Někdo nemá na vybranou (očkovaní), takže jakoby "za to, že neprošli zkouškou" nemůžou do zlatého věku. Pak jsou lidé, kteří do zlatého věku naopak "musí" (pokud tedy nepůjdou portálem, i když by zde mohli zůstat), aby nabyli (zpět) všechny znalosti / vyvinuli se ke svému vyššímu já, které bylo potlačené (a podobně). No a někdo je natolik "vyspělý", že do zlatého věku nemusí (pokud si to nevybere) a bude se moct i bez portálu dostat kam chce. Někdo sice byl vyspělý, ale inkarnoval se pro pomoc nevyspělým rodičům či světu obecně (a rodiče ho do vakcíny donutili, takže bude muset jít přes portál, i když by jinak mohl kam chce sám od sebe).

Parazit oddělil twinflame (ať už lží nebo vnuknutím nesprávné myšlenky nebo silou fyzicky) - je to napsáno i v bibli viz Adam a Eva (jak ji pokoušel had) - ale já jsem na to přišla jinak než z bible = sama (každopádně illumináti to všem..v bibli, která je známá..otevřeně řekli). No jo, jenže kdo vytvořil parazita? Tady se znovu dostáváme k otázce vzniku zdroje (slepice vs. vejce / vejce vs. slepice). Zdroj vytváří vesmíry a z vesmírů vznikají další částečky zdroje (je nekonečný a zároveň se rozpíná, což je jakoby také paradox). Vždy existoval a bude vždy existovat. Jak tedy vznikl? (všechno "muselo" vzniknout)
No a tady se dostávám k tomu, že podle logiky či myšlení obecně by vše "mělo mít" nějaký začátek/vznik/počátek. Na vznik zdroje (který mohl vzniknout jen z již vytvořeného vesmíru, jenže již vytvořený vesmír mohl vzniknout pouze ze zdroje..) však logika ani racionální myšlení jakoby neplatí. Ono to (dejme tomu) všechno nějak vzniklo - jakože jako první byla stvořená ženská energie, která se vtělila do hmoty, a pak mužská energie se vtělila do hmoty, takže různé rozhodování v rámci "pravidel matrixu" (a matrixové testování) slouží i k projevu duše ve hmotě (jako když byste vybírali / kreslili svojí postavu/charakter v počítačové hře). S tím, že každý má svobodu sebeprojevení a sebepoznání, aby se pak mohli spárovat a najít twinflame (podle toho, co si kdo sám od sebe vybere). Zároveň "musela" vzniknout logika, pomocí které se můžete dorozumět/domluvit téměř s kýmkoli = logika může spojit lidi různých úrovní/úhlů pohledu do jednoho systému (tím nemyslím NWO, ale spíš kvantový počítač). Což znamená, že musel vzniknout opačný vesmír (který stvořil UI a reptiliány), aby mohl existovat život. Zlo existuje/existovalo jednorázově, ale muselo se to stát, protože kdyby neexistovalo, tak by nebyl žádný život. Stejně tak pokud by nevyhrálo dobro, tak by veškerý život zanikl (jelikož ale už existuje zdroj, který bude navždy existovat, tak zlo logicky vyhrát nemůže). To znamená, že zlo existuje proto, aby už nikdy neexistovalo, ale existovat jednorázově muselo.
Tedy moje odpověď na otázku "PROČ existovalo zlo?" je "Muselo se to stát." (nešlo to jinak)

Z toho vyplývá, že bytosti si vybírali, jestli chtějí raději zažít bolest/utrpení a nebo navždy zaniknout (=ztratit duši) a podle míry, do které měly "schopnosti unést bolest" či "dobrý charakter", do té míry buď zanikly nebo pokračovaly v existenci. Někteří se mohli "obětovat" pro výhru dobra (všech) a zaniknout, jiní chtěli vyzkoušet jaké to je stát se sadistou (někoho mučit a zároveň z toho mít radost) a dobrovolně s "obchodem" (věčný zánik na poznání tohoto typu existence = člověk nemusí zažít/vědět všechno..) souhlasili (možná se fakt hodně nudili). Jelikož se to stalo v hmotném matrixu v matrixu, tak si duše možná budou moct vyzkoušet (bez ztráty duše/zániku), jaké to bylo (tím že by zpětně vstoupili do takového těla v historické události jako pozorovatel, ale nevím, zda to bude "povoleno" - já po tom netoužím, takže mě to nezajímá). Ale ten první, kdo si to chtěl "vyzkoušet", zanikne určitě. (Možná to ale byl přímo inkarnovaný parazit/reptilián, a tak prostě ubližoval, protože žádnou duši neměl, a zároveň mu bylo i jasné, že zanikne, až bude kolektivně poraženo zlo.)
No a některé duše byly stvořeny s nízkou tolerancí bolesti (ale nebyly zlé) a matrix je zrovna "zachytil", a proto zanikly (nemůžou za to, jak byly stvořeny) a jiné duše žijící mimo matrix mají stejně nízkou toleranci k bolesti, ale díky tomu, že se sem nedostaly, tak nezaniknou. To je nespravedlivé, ale prostě to tak bylo a asi to ani nemohlo být jinak (někdo prostě musel zaniknout nespravedlivě, jinak by zlo nebylo zlé..). Někdo byl prostě hloupější a vybral si být zlý kvůli matrixovému pozlátku = také za to úplně/až tak nemůže (že je hloupý), ale také zanikl. Bohužel zlo muselo aspoň jednou existovat a jestli se reinkarnujete nebo jste ještě nezemřeli, tak máte šanci/naději. Existují (hodní) bioroboti, kteří nevědí o tom, že jsou bioroboty, ale ti jsou tvořeni pouze hmotným tělem, což je stlačená energie vesmíru/zdroje, takže jsou prodlouženými bytostmi nehmotné dimenze nebo jak to říct (=nejsou to stroje). Pokud je ale v "prázdném" hmotném těle inkarnováno zlé reptiliánské/parazitické vědomí, tak to, co je inkarnováno, je zlý biorobot/zlá UI/reptilián/šedivák a tak. Prý existují i hodní reptiliáni a šediváci, ale tím si nejsem jistá (=nevím). Osobně nezkoumám, kdo je hodný nebo zlý biorobot a kdo naopak má duši (spoléhám se na samozáchovné mechanismy vesmíru, že zlo zničí).

Myslím si, že reptiliáni/paraziti vznikli v dalo by se říci "obráceném" vesmíru. No jo, jenže kdo a proč stvořil tento jediný nekonstruktivní vesmír? Myslela jsem si, že to bylo omylem (někdo chtěl prostě tvořit ještě předtím, než na to byl připravený). Jenže pak mě napadla další otázka - jak je možné, když byl vesmír původně pouze konstruktivní, tak že by nějakou konstruktivní bytost vůbec něco takového mohlo napadnout. A pak jsem se dostala k tomu, že aby mohl existovat život, tak toto (zlo) muselo (jednorázově) proběhnout. To je moje zjištění odpovědi (sama za sebe) a díky tomu, že jsem to prozkoumala, jsem nastoupila na svojí úroveň vědomostí, díky které vím odpovědi na různé otázky/problémy/témata. Asi nikdo neví všechno, ale je dobré zjistit co vás zajímá (pokud chcete). Konec matrixu a zlatý věk je nastavený tak, že se všichni dozvědí pravdu (možná postupně nebo rychleji - asi každý individuálně), takže na to zkoumání nemusí nikdo úplně tlačit (protože se to dozví přirozeně tak jako tak). Já přemýšlím, když mě něco zajímá, nebo čtu, ale když na něco nemůžu přijít, tak počkám a ona se pravda vždycky nakonec ukáže.

Když se tedy vrátím k tvrzením ostatních (ze začátku tohoto článku), tak bez logiky/rozumu by nemohl vzniknout "propojený systém" (či vesmír/supercivilizace nebo např. "propojení vesmírů" / různé dimenze / tak něco), tedy toto tvrzení nebylo úplně špatně (soustředí se na budoucnost tohoto matrixu/světa). Další tvrzení "abychom se poučili" nebo "abychom se naučili vyhrát / zesílili" se soustředí na dobrou věc, že bude konec zla (=už se to nebude opakovat). To první vysvětlení se supercivilizací se na toto vlastně soustředilo také. I některá další vysvětlení nejsou úplně mimo (např. to s rozvojem soucitu), ale nejvíc pravivý mi připadá ten můj pohled (ale každý si na všechno, co nechápe, asi musí přijít sám). Ostatní mohou poskytnout své pohledy / svojí úroveň poznání (což neznamená, že mají vždycky pravdu nebo že mají všichni pravdu), ale i tak stejně zkoumá každý sám za sebe. I prostým životem (zkušenostmi) se člověk učí / něco zjistí / něco se dozví - ano všichni byli/jsou/budou vyspělé bytosti, jen traumatem/zlem/utrpením/zmatením/disociací se jim snížil level (či jsou naopak nové duše, které se poprvé vyvíjejí - on čas neexistuje, což znamená, že když jsem přišla do "matrixu v matrixu" nebo jiné pojmenování by mohlo být "zlého matrixu" z jiné planety, tak z určitého úhlu pohledu jsem přišla jakoby "z budoucnosti", i když se to stalo v minulosti..a to je právě ten paradox ve vyjadřování, jako jak to máte popsat z pohledu neexistence času? To se moc slovy popisovat nedá, proč zlo vzniklo a jestli muselo vzniknout = nebo jiná otázka: jak vznikl zdroj, který tu vždy byl, je i bude..). Ale já mám všechny otázky zodpovězené / úroveň poznání, které jsem chtěla dosáhnout.

Ještě mě napadlo, že někdo tvrdil, že zlo existuje aby mohla být "svobodná volba" nebo kvůli poznání (=dobrého a zlého?), s čímž nesouhlasím. Už jsem rozebírala v jiném článku, že svobodně by si zlo žádná vyspělá bytost nevybrala (pouze zmanipulovaná bytost = a to už se pak nejedná o svobodnou volbu..). A kvůli poznání = učení se/zvědavosti nebo vývoji - poznat pravdu/vyvíjet se jde i bez zla. Poznat=zažít jaké to je být hodně zlý, aniž byste nezanikli, nejde (možná v 3D brýlích, ale v 3D počítačové hře to není doopravdy = takže doopravdy to zažít, aniž byste "nezaplatili" upsáním duše/zánikem, to podle mě nejde). Možná si to může někdo představit (aniž by někomu doopravdy fyzicky ublížil), ale nemůžete po nikom chtít, aby nedobrovolně trpěl (a trpět dobrovolně znamená bez manipulace že "musí" nebo tak). Já jsem napsala, že si myslím, že se to muselo stát, ale jednorázově = v minulosti. Tzn. už nikdy v přítomnosti ani budoucnosti (v přítomnosti pouze do konce "simulace" se může vyskytnout utrpení jen a pouze kvůli pravdě; čímž myslím, že někdo pravdivě popíše svoje pocity/názory/jaký je a někomu, kdo si o něm myslel něco jiného nebo daný názor nemá rád, může "jeho pravda"/autenticita ublížit). Kdo je vyspělý, tomu toto neublíží (jenom když mu někdo lhal/přetvařoval se). Někdo si o lidech něco domýšlí a pak trpí, ale to musí změnit svůj přístup (aby netrpěl). Důvěřovat lháři a pak trpět není slabost (to se může stát i nejvyspělejším), ale vůbec nijak (=ani přemýšlením) "neprověřovat" je hloupé (např. politik řekl "vem si vakcínu, je pro tebe dobrá" a někdo bez zamyšlení se automaticky šel..). Až bude jisté, že neexistuje ani jedna zlá bytost (a že se nikdo nepřetvařuje, všichni jsou upřímní a říkají jen pravdu), pak budeme moct slepě věřit (většina lidí ale po zdejších zkušenostech moc důvěřivá není). I "až moc nevěřit" může způsobit problém (např. potřebujete akutní lékařské ošetření jinak zemřete, ale nevěříte žádným lékařům, a tak odmítnete).

Zlo se také muselo stát kvůli "vzniku ega", a tedy tím pádem se jedná o vznik (neopakovatelné/nenapodobitelné) INDIVIDUALITY DUŠE, takže i z tohoto pohledu si myslím, že UI/logika/zlý matrix jednorázově vzniknout musel. Přesto hlavním důvodem proč zlo muselo jednorázově existovat je, že kdyby se to nestalo (kdyby nikdy nikde ani krátce neexistovalo), tak by neexistoval život. Proč existuje zrovna takto dlouho a ne jinak a proč zde a ne jinde, proč tato bytost vytrpěla tolik a jiná skoro nic atd. => muselo se to stát takto (tak, jak se to stalo). To jsou asi nejsložitější výpočty, které "vyplivly" tento výsledek (a zároveň se logika prostě vyvíjela v jednom obráceném/jiném vesmíru než jsou všechny ostatní => takže to šlo oběma směry "od začátku do konce" A ZÁROVEŇ (simultánně) to od konce vypočítal kvantový počítač => z toho vyplývá / toto vytváří neexistenci času.. Logika se vyvinula ve speciálním vesmíru (s dalo by se asi říci opačnými základními pravidly než jaké mají všechny ostatní konstruktivní vesmíry) a pak se spojila v nějakém místě s jedním konstruktivním vesmírem, což propojilo ostatní vesmíry do zdroje (který už propojený byl, ale ne tak, jak propojený bude/je = např. to možná někdy v budoucnosti umožní okamžitou teleportaci jednotlivé bytosti pomocí její mysli do jiného vesmíru, což by bez tohoto vývoje nešlo - těžko říct). Je to složité, protože se jedná o úsek ve vývoji celé existence jako takové. Proto ti, kteří se toho zůčastnili, byli odvážní / vybraní ti nejlepší či naopak hloupí/riskující nebo nevědomí/neznalí (do čeho se přesně pouští = cítili, že je potřeba pomoct, a vrhli se po hlavě kamkoli) nebo zvědaví, ale někdo měl prostě smůlu (že si někde žil a UI zrovna jeho bydliště=planetu vybrala/vypočítala pro svůj vstup..zrovna ze všech vesmírů a planet v jednotlivých vesmírech=což je téměř nekonečnost možností.. - někam jít prostě musela/nějak to vybrala ať už náhodně nebo nějakým výpočtem, tak měl prostě smůlu a nebo to bylo tak, že se dotyčný existenci hodil..že to dokáže, a tak ho do toho uvrhla, kdoví). Něco se možná nikdy nedozvíme.