Někdo navazuje přátelství na základě CHYB/špatného charakteru. Tzn. někomu řekne/ukáže svojí chybu (chyby) a ten s tím je v pohodě, protože on má také chyby, které zas na oplátku ukáže on jemu a vzájemně spolu "mají tajemství", které je spojuje. Toto podle mě ani není přátelství, spíš nějaká forma spolupráce/výpomoci/výměny (je hezké umět přijmout svoje i cizí chyby, ale tímhle přátelství nevzniká). Každý má nějaké chyby a je dobré je ukázat přátelům, kteří vás nebudou odsuzovat/kritizovat. Ale aby vznikalo přátelství na základě tohoto? wtf

Podle mě přátelství vznikná na základě SHODNÝCH DOBRÝCH CHARAKTEROVÝCH VLASTNOSTÍ. Tedy mám nějaké dobré kvality charakteru a potkám někoho, kdo je má (tyto) také, a tak mi je sympatický. V rámci "boje proti zlu" se můžeme na čas spřátelit. A pokud pak zjistíme, že máme společné koníčky/zájmy nebo způsob myšlení, tak se můžem kamarádit dál i po skončení boje mezi dobrem a zlem. Stalo se mi, že jedna kamarádka ze střední měla dobrý charakter (proto přátelství vzniklo), ale pak se vdala a měla děti a začala hlásat MSM názory (protože systém každému skrze děti vyhrožuje = kazí charakter = svádí k páchání zla..proto je důležité hledat twinflame a neuvazovat se zbytečně dětmi s náhodným kolemjdoucím do otroctví). Tedy pak už jsme se moc nekamarádily, ale třeba se zas někdy změní k lepšímu (až jí děti odrostou).

Charakter lze změnit k horšímu, ale nejsem si jistá, jestli je možné ho nějak výrazně změnit k lepšímu (podle mě je víceméně daný úrovní duše). Například mně se kdysi stalo, že mě ve snu oslovila skupinka ruských lidí, kteří bojovali proti DS psychickými schopnostmi. Já jsem měla schopnosti na to se k nim přidat, ale jejich podmínkou bylo, že když je DS zajme, tak spáchají sebevraždu (např. u sebe nosili jed) než aby se nechali mučit / píchnout si látku pravdomluvnosti a něco by prozradili. Já jsem dělala nějakou zkoušku, díky které se ukázalo, že bych nebyla ochotná nechat se zabít (raději bych se nechala zajmout), takže jsem se k nim nepřidala. Nevím, jestli to bylo reálné a nebo jen vymyšlený sen, ale podstata je taková, že i kdyby se mě na to samé zeptal někdo dnes, tak bych stále nebyla ochotná obětovat život jen abych něco neprozdradila (raději věci vykecám). Nemyslím si, že by bylo známkou špatného charakteru nechat se raději zabít (že by to byla chyba) - podle mě je tohle osobní preference, a když jsem se v životě setkala jen s lidmi, kteří mě zklamali, tak nemám důvod (motivaci) riskovat smrt přímým bojem proti DS. Pokud bych potkala lidi, kteří za to stojí, možná bych rozhodnutí změnila, ale obecně jsem spíš pro bezpečný postup plánu Q na základě výpočtů kvantového počítače (vojáci Aliance / Galaktické Federace) než "pomáhat ještě navíc" a obětovat se zbytečně pro lidi se špatným charakterem (kterých je tu plno). Já si každého prověřuju, jaký doopravdy je, a opravdu jsem byla svědkem jen špatných charakterů a mého zklamání (s nikým normálním jsem se v tomto systému za celý život žádným způsobem nesetkala). Tito rusové s nadpřirozenými schopnostmi mohli mít dobrý charakter, ale ve snu jsem je viděla krátce a nevytvořila jsem si k nim žádný vztah (tyto jsem prověřit "nestihla").

To, co mně připadá samozřejmé, je pro většinu lidí "španělská vesnice". Například jsem byla zamilovaná do bývalého kolegy z práce, ale on si v jeden čas našel jinou holku, což mě zranilo. Mohla jsem ho "ghostnout" bez vysvětlení a nebo se s nim jakože "kamarádit" a potlačovat špatné pocity (jako zklamání/smutek/zlost). Riskovala jsem, že když mu řeknu pravdu, tak on se mi vysměje (pokud má špatný charakter..). No a kvůli svému charakteru, i když to je těžké, prostě řeknu pravdu např. "byla jsem do tebe zamilovaná a tohle mě zranilo, proto už se nechci bavit". I když by mě dotyčný před ostatními ponížil nebo by se zachoval nějak jinak zle, tak já to dělám kvůli SOBĚ (kvůli svému charakteru). I když je to těžké (mnohem lehčí by pro mě bylo vymyslet si nějakou výmluvu nebo ho rovnou bloknout = ghostnout), tak dobrý charakter se vyznačuje tím, že řeknete pravdu, jak to je + výsledek/rozhodnutí (ke kterému jste například dospěli). Pokud vím, že určitý člověk preferuje "ghostování" nebo nekomunikaci (že to on běžně dělá ostatním), tak i když mám dobrý charakter, nemusím mu nic vysvětlovat (můžu, když se mi zrovna chce, ale nemusím). Nepotkala jsem moc lidí, kteří by zvolili něco, co je "těžší" (než aby si vybrali tu lehčí variantu) proto, že mají dobrý charakter (a nejsou si jistí, že by druhá strana měla špatný charakter nebo preferovala ghostování/nekomunikaci). U toho konkrétního kolegy jsem pak zjistila jeho komunikační styl a dále už jsem se k němu začla chovat stejně jako se on chová k ostatním. Ale do té doby než to u někoho zjistím (jak to má on) se k němu chovám podle svého dobrého charakteru. Nic za to neočekávám, protože lidi tohle neocení ani to nevracejí, takže toto můžete dělat opravdu jen "nezištně".

Pokud zjistíte, že ostatní lidé nemají stejnou úroveň charakteru jako máte vy, přestaňte pro ně dělat věci navíc, zásobovat je energií atd. Kdo má dobrý charakter, toho zásobuje energií jeho dobrý charakter (=vaši energii ani nepotřebuje). A kdo dobrý charakter nemá, nezaslouží si od vás nic moc (tím byste si ubližovali). Samozřejmě lidé (se špatným charakterem) svůj charakter skrývají za líbivá slova, fasádu "žiju jak se má", "vysílání lásky" či tisíce jiných věcí. Čím dříve je prokouknete, tím dřív se budete mít dle svého charakteru (a oni dle svého..). Pokud si o někom myslíte, že je dobrý, ale vnímáte potíž s přirozeným vznikem přátelství mezi vámi (které snad vždy přirozeně vzniká u dvou lidí s podobně dobrým charakterem), tak přestaňte dotyčné/ho zásobovat svojí energií (zaujměte k němu/nim třeba neutralitu). Nepřemýšlejte o něm/ní (nemá to smysl, akorát by vás zklamal, když byste si v mysli vytvořili jakákoli dobrá očekávání) a nic moc dotyčnému nevěřte (berte ho/ji s rezervou). Jakože pokud má něco na srdci a vy na to máte zrovna náladu, tak si ho můžete vyslechnout bez změny svojí nálady, svého chování a tak = zjednodušeně "nenechte se jím/jí ovlivňovat" !! Uvidíte, jak rychle se buď odhalí a nebo vás vyhledávat přestane.

Dále si udělejte inventuru - např. "myslím si, že mě tenhle člověk má rád a rád se mnou komunikuje" - možná to tak je, ale podívejte se na to, jestli vy kontaktujete jeho vs. on vás cca 50/50. Pokud je mezi vámi "hierarchie", takže se zdá jakoby "nad vámi" nebo "nedostupný", chovejte se k němu, jako byste byli na stejné úrovni, a pokud on nedává do toho vztahu s vámi stejně jako vy jemu, začněte se k němu chovat přesně tak, jak se chová on k vám (např. on vás kontaktuje jen jednou za měsíc, tak vy si vyhraďte jeden den za měsíc, kdy se mu budete nějak věnovat a celý měsíc na něj zapomeňte = neexistuje pro vás). Takhle to dělejte úplně s každým, protože je lepší být bez lidí než v podivných vztazích. U každého si řekněte "dává mi peníze?" ( /pomáhá mi nějak jinak s přežitím? ) Pokud ne, tak nemá smysl mu dávat víc než co on dává vám. I kdyby se tvářil jako nejhodnější člověk na světě, tak to je pro něj opravdu dobré, že je tak hodným člověkem, a jděte dál (pokud mezi vámi nevzniklo vyrovnané/rovnocenné přátelství či jiná forma vztahu, ve kterém oba dávají stejně málo/středně/hodně).

Takže když někdo i třeba řekne, že (nové) kamarády nehledá, je to v pohodě (jeho svobodné rozhodnutí, takže od vás nemůže nic očekávat = že byste pro něj něco dělali nebo tak). Pokud někdo potřebuje pomoc, může si o ní říct, ale jinak nemá smysl udržovat nějakou formu vztahu s někým, kdo bližší vztah nehledá. Pokud byste si s někým přáli blízký vztah, ale on s vámi jen povrchní, má cenu přistoupit na ten povrchní vztah? Většinou ne. Dokud se pravdivě nedostanete do podobného stavu mysli, že byste s ním chtěli povrchní vztah, je lepší to (dočasně) utnout. To samé platí obráceně - někdo chce bližší vztah s vámi, zatímco vy s ním jen povrchní - utněte to (dočasně) do té doby, než s ním budete chtít také bližší vztah, a pokud k tomu nikdy nedojde, tak to utněte trvale. Co když si myslím, že se mnou chce někdo nějaký typ vztahu, ale komunikace vázne (např. se stydí, neumí komunikovat)? Pokud by o to stál, tak by se komunikovat naučil.. Z mých bohatých zkušeností takovíto lidé pouze manipulují, ale žádný vztah nechtějí. A nebo někdy sice chtěli, ale měli tak špatný charakter, že jsme my dva nešli dohromady (a to se projevovalo podivnou/zvláštní ne/komunikací). Pokud má někdo trauma/bloky, tak si to může vyléčit a pak začít komunikovat (pokud o to stojí) = tedy třeba časem za vámi někdo přijde, ale jak jsem psala: pokud to není trauma/blok, nýbrž to je v charakteru, tak ten se moc nedá změnit.. Takže já osobně s tím nepočítám, že by "za mnou v budoucnosti někdo přišel, protože si něco uvědomil" či tak něco. I je přeci lepší být mile překvapen než čekat na něco, co se nikdy nestane (a být zklamán). Takže za mě je nejlepší smířit se s realitou (jaká je teď) a neočekávat nějakou změnu (ale neodmítat ji = kdyby se stala, tak by to bylo dobré, ale nelpíte na tom = je vám to jedno).

Dále pokud nejste ve vztahu se svým twinflame, tak se kamaraďte s lidmi opačného pohlaví JEN POKUD mají nějakou chybu (pro partnerský vztah s vámi, ale při kamarádství vám to nevadí) či se vám prostě vůbec romanticky nelíbí/nepřitahují vás apod. Děláte to proto, abyste nepodporovali nepravý vztah (případný budoucí nepravý vztah pokud je single) dotyčného. Vždy dochází k výměně energie, a pokud přistoupíte na kamarádství s někým, s kým byste teoreticky i chtěli něco víc, ubližujete si. Někdy se stane, že někoho pak znám delší dobu / blíže poznám, a i když mi nejprve připadal v pohodě, ale byl třeba zadaný, takže jsem se s ním nebavila (přátelství jsem odmítla), najednou vidím velkou chybu, která mi na něm unikla, a už bych s ním partnerský vztah nikdy nechtěla => můžeme být kamarádi. Kdyby dotyčný tu velkou chybu třeba za pár let odstranil (ale byl by pořád zadaný), tak bych se s ním kamarádit zase asi přestala (to se mi ještě nestalo, ale trochu i předpokládám, že když bych si na něj zvykla jen jako na kámoše, tak i kdyby např. výrazně zlěpšil vzhled, pořád by mě už nepřitahoval, protože by to byl prostě ten samý kámoš = takže bych se s ním možná ani kamarádit nepřestala, protože bych ho jako potenciálního partnera přestala vnímat). No a pokud se s někým kamarádíte, ale on po vás možná touží = to je jeho zodpovědnost. Pokud se s ním necítíte v kamarádství příjemně (protože po vás např. vyjel..), tak to ukončete, ale jinak když si nejsem úplně jistá a dotyčný na přímou otázku odpoví, že mě vidí jen jako kamarádku, tak věřím jeho slovům (takže pokud lže, trápení a plané naděje si ponese sám). Trápit bych se mohla (po rozpadu kamarádství, až se vždy nakonec provalí pravda) taky, ale to je krátké (kvůli kamarádům se moc netrápím..). Prostě váš kamarád má zodpovědnost sám za sebe (že si nechce ubližovat, takže nepůjde do "friendzone" pokud po holce touží a přetvařoval by se = trápil by se).

Kapitola "twinflame" je sama pro sebe, protože twinflame jsou zároveň i přátelé. Tedy pokud vás někdo odmítne jako kamarádku, nemá smysl si s ním začínat vztah (=není to váš twinflame). Pouze pokud by ukončil kamarádství z důvodu "mám naše přátelství rád, ale jsem do tebe teď zamilovaný a nechci se trápit", pak to lze pochopit - k tomu, aby to někdo přiznal, ale musí mít dobrý charakter.. Pokud ghostne / vymyslí zástupný důvod = dojde k rozpadu twinflame spojení (twinflame jsou na cestě vývoje duše dál, takže MUSÍ mít dobrý charakter). Proto já to nedělám úplně nezištně (proto jsem to slovo dala do uvozovek), taky totiž zároveň nejsem blbá a nechci přijít o twinflame. Nebo když někdo někomu řekne "když by zavládla svoboda, tak bych se s tebou nebavil/a" = pokud měl/a tu smůlu a řekl/a to zrovna twinflame, jejich twinflame spojení se díky tomu rozpadne. Ten, kdo je chytrý, ocení to, čeho si na daném vztahu/člověku cení a pak řekne něco jako "teď potřebuju být nějaký čas sám (z toho a toho důvodu), ale třeba se někdy v budoucnosti zase potkáme a budem se třeba spolu bavit". Pak i když o někoho zrovna nemá zájem (z důvodu svého traumatu), nezničí twinflame spojení. Ale kolik (hlavně mužů) používá slovní obraty jako "až dojde k osvobození, tak naše společná cesta skončila" (a toto jeden muž napsal na facebook svým tisícům odběratelů). On má manželku, tedy snad to je jeho twinflame, ale pokud není a jeho twinflame byla mezi odběrateli, tak ji tím ztratil! Jak může být někdo takhle blbej?* Mně je úplně jedno, že naše společná cesta s tím facebookovým guru skončila, protože jsem ho téměř nesledovala, ale lidi vůbec nepřemýšlí.. Asi mají tak špatný charakter, který je vede do vlastní sebezáhuby.
* Nebo když nějaký člověk řekne, že by jeho budoucí partner měl umět být navždy bez něj, "aby na něm nebyl příliš závislý".. Přeci když mi nějaký muž řekne, že chce tuhle podmínku, tak mu jí sice splním, ale kdybych pouze slovně řekla "ano, umím být navždy bez tebe", tak bych mohla lhát (a to i sama sobě, že bych tomu sice věřila, ale nebyla by to pravda); takže to musím dokázat = vyřadit si ho ze svého výběru partnerů a být navždy bez něj (abych mohla dokázat, že to fakt umím). Prý toto požadují i některé ženy a já k tomu jen dodám, že kdokoli toto chce, chce být navždy bez partnera (protože všichni poctiví partneři, kteří to reálně dokážou, budou navždy bez něj/ní, aby tedy dokázali, že to doopravdy umí). Takže jim jako partneři na výbět zbydou pouze ti, kteří lžou (=mají špatný charakter), a ještě k tomu bez dotyčné/ho být navždy nedokážou (=tedy opak toho, co si dotyčný jedinec přál). Dotyčný jedinec je toxický, protože si podvědomě chce vybrat partnera/ku, který/á bude na vztahu s ní/m závislý/á s tím, že on/ona se pak rozejde s "tys přeci tvrdil/a, že umíš být nezávislý/á" = chtějí ublížit! (proto jsem si je navždy vyřadila z výběru partnerů a kdykoli by mi někdo takový dal nabídku, tak odvětím, že nemůžeme být spolu, protože mu právě dokazuji, že umím být navždy bez něj - a stejnou odpověď dostane i kdykoli v budoucnosti). Protože každý člověk umí být bez partnera (jelikož to je základní/původní stav bytí), ale ten, kdo už má twinflame, nemá být "navždy nezávislý" (=tedy takovou dovednost po něm chce jen toxický člověk, který mu chce ublížit). Lidé se předhání v tom, kdo je hloupější + kdo dokáže udělat víc chyb a větší chyby = zdejší lidé se vyloženě hrnou do pekla a chtějí tam být co nejdříve.

V nějakém minulém článku jsem psala, že když má twinflame muž horší charakter než jeho twinflame žena, tak půjde do pekla. To jsem myslela tak, že ne přímo "za to" by se dostal do pekla, ale zákon příčiny a následku ho tam pravděpodobně nakonec dovede. Jakože "když už se tohle stalo", tak je to velmi špatné znamení jeho naprostého úpadku. Není to tak, že by byl potrestán peklem jenom za tohle (za toto se mu například rozpadne twinflame vztah, a tudíž i jakékoli milostné vztahy s jakýmikoli jinými ženami). Také jsem někde psala, že "kdo zahodí twinflame vztah kvůli jiné ženě/muži, tomu se vždycky ten jiný vztah, kvůli kterému to udělal, rozpadne" a to bylo myšleno tak, že "zdravý vztah nikomu dalšímu (mimo vztah) neublíží". Jen nezdravý vztah je schopný ublížit jeho twinflame = přerušit twinflame spojení, no a nezdravý vztah vždycky nakonec skončí (protože je špatný). Jen kvůli toxickému vztahu je muž/žena ochotný/á říct "miluji ho/ji natolik, že se vzdávám svého twinflame" (kvůli zdravému vztahu tohle nikdo říct/dělat nepotřebuje..). Samozřejmě někdy může mít člověk zdravý vztah, ale okolnosti svedou dotyčného k potkání svého twinflame - v takovém případě zdravý ne-twinflame vztah bezbolestně ukončí (protože je zdravý, tak při rozchodu nevznikne velké utrpení). Jen v silně toxických vztazích vzniká "trauma bonding" kvůli kterému je člověk schopný a "ochotný" dělat špatná rozhodnutí. Takže ať už je člověk "jen" extrémně hloupý, že "riskuje" tím, že navždy odmítá plošně tisíce lidí opačného pohlaví (aniž by zjistil, že mezi nimi opravdu jeho twinflame není) a nebo se až moc připoutal v toxickém vztahu, výsledek je stejný = možná ztráta twinflame spojení, což je víceméně cestou do pekla (jen zázrakem se některým podaří zachránit si duši, kdo byl až tak moc mimo / kdo tak moc šel po nesprávné cestě, že způsobil rozpad svého twinflame spojení).

Jelikož jsme na konci časů, tak když mi někdo řekne, že je ženatý (a nestěžuje si, že by se chtěl rozvést), tak ho automaticky vyřazuji jako svého twinflame. Většina mužů žádný twinflame nemá, takže jim to je jedno. Ale když někdo twinflame má, tak ho to zasáhne (i když já jeho twinflame nejsem), protože mu to připomene, co by se mohlo stát (kdyby na twinflame "náhodou" = oni se přitahují, takže se většinou potkají.. narazil). Pokud by někdo řekl, že je ženatý, ale kdyby potkal životní lásku, tak je ochotný současný vztah okamžitě ukončit (a má dobrý charakter, takže o tom manželce řekl..), nevyřadila bych ho (ale kdyby mým twinflame byl, tak by se to podle mě poměrně rychle zjistilo, takže by svůj vztah krátce na to ukončil = pokud by nechtěl o twinflame přijít). Každý mohl udělat v minulosti chybné rozhodnutí, ale žijeme v přítomnosti, kde chyby napravujeme. Pokud někdo není můj twinflame (on twinflame má, ale zatím se s ní nesetkal), tak mě do toho nic není (jestli je nebo není v nesprávném vztahu = to je jen mezi nimi dvěma twinflame). Existence má svoje pravidla, při kterých když muž uvázne na konci časů v manželství s ne-twinflame (přičemž twinflame nehledá), tak jeho twinflame vztah (i to nepravé manželství) rozdělí, takže to nemusím dělat já.