Dle mých dávných vzpomínek z minulých životů u civilizací, které jsou sice hmotné/polohmotné, ale žijí v souladu s Konstruktivní silou vesmíru, nic jako duchovno neexistovalo (a v jemnohmotném světě také ne, protože tam je to všude = jako když je ryba ve vodě, tak voda je všude). To, čemu někdo říká duchovno, totiž beru jako přirozené. Např. astrální cestování nebo nějaké vyšší stavy vědomí, zážitky propojení apod. Podle mě to je přirozená součást života, ale když se touto oblastí (života) chce někdo zabývat, tak aby o tom mohl komunikovat s ostatními, musí to nějak pojmenovat, takže mi název "duchovno" nevadí.

Dřív (to už je dlouho) jsem si myslela, že "zabývat se duchovnem" = to samé jako "duchovní obcházení". Že duchovno = vyhýbání se (něčemu). Teď už si to nemyslím, ale v některých případech tomu tak je/bylo. Tím myslím, že většina ezo webů / učení je zcestná (ale to asi každý už ví..). Podle mě je aluška (+ tadesco, ale to se zabývá spíš osvobozováním) nejlepší duchovní web a ostatní většinou za moc nestojí - ale možná najdete nějaký dobrý, který já neznám.

I tak to ale beru (nadále) tak, že život nerozděluji na duchovní a neduchovní (oddělené) složky, nýbrž beru vše jako přirozený život (nebo jak to říct). Prostě se člověk něčemu věnuje (=zaměřuje na to pozornost), něco vnímá, dělá (nebo nedělá), má nějaké názory a postoje (nebo nemá) a tak to je. Já beru duchovní/neduchovní a hmotné/nehmotné věci jako sobě rovné a existující "v jednom (stejném) pytli" = takže to nerozděluji. To, že (já) to od sebe neodděluji, však neznamená, že duchovno neexistuje (=existuje; jen to vnímám jako část celku - např. jako když někdo vnímá kost ve svém těle trochu jinak než svojí kůži - tak nějak..). Ne že bych si běžně říkala "teď vnímám svojí kůži a teď vnímám svojí kost" = právě.




Přesně tak to funguje (viz video výše) - problém je, že není základní příjem. Jelikož s tím můžeme dělat jen málo (změnit to=zavést ho), tak poté, co uděláme to, co jde; namísto neustálého cítění emocí nespokojenosti/deprese/smutku/vzteku (to bychom cítili neustále dokud by problém přetrvával), můžeme meditovat nebo vizualizovat, astrálně cestovat.. (či jakékoli jiné praktiky - modlitby, komunikace s nehmotnými bytostmi, sledování televize, fyzické cvičení, povrchní zábava se známými, flirtování s různými lidmi, řešení myšlenek, cigarety/alkohol/drogy..). Tím, že se budeme věnovat něčemu jinému, si "odskočíme" do hezkých pocitů. Pak bychom se ale měli vrátit (až zase půjde s tím něco dělat) a hlavně bychom měli mít vždy na paměti, že řešením je základní příjem (nikoli činnost, ke které si "odskakujeme"). Bohužel někteří lidé se v tom ztratí a začnou si myslet, že vedlejší činnost je ve skutečnosti řešením (když jim to ulevilo=pomohlo), ale realita je vždy nakonec dožene. Samozřejmě existuje i to, že je někdo duchovní a zároveň něco dělá pro zavedení základního příjmu (v takovém případě duchovnost není obcházení/únik, nýbrž rádce/pomocník).
Proč je někdy dobré odskočit k jiné činnosti? Protože ten, kdo je "proti" základnímu příjmu, odebírá právě tu emoční energii "víme, že je něco špatně = mělo by to být jinak" a tuto energii používá na prohloubení otroctví/zla.. Takže když neprožíváme špatné emoce z jeho zla, nemůže nám energii odebírat. Jenže nesmíme ani zapomenout, co je cílem (že toto naše "obcházení"/"rozptylování se"/"únik" není cílem). Pak je všechno ok.
Nedoporučuji "odskakovat" do nepravých vztahů, protože to má velké následky. Všechno ostatní (kromě drog) je víceméně ok. Záleží ale vždy na situaci (někdy je uvolnění emocí např. ve sportu nutnost a jindy je lepší dát energii do prosazování základního příjmu, když se naskytla příležitost něco změnit). Taky je dobré žít co nejvíc to jde, jako by tu základní příjem už byl (do toho dávat tu energii). To je asi nejlepší řešení (spolu s prakticky pomáhající duchovností).

Pravda je taková, že aby mohla proběhnout apokalypsa = odhalení, tak musí být zaveden základní příjem. Do té doby budou žít lidé ve falešných vzazích s falešnou osobností aniž by si to uvědomili. Proto ještě nebyl zaveden (protože změnu k pravdě U SEBE moc lidí nechce..). Dobrý návod, jak lidem nedávat energii na udržování jejich falše, je nevěřit ničemu = všechno, co kdokoli říká, brát jako "bílý šum" (že možná to je pravda a možná není = a neřešit to). Samozřejmě se zařídit podle pravdivých zpráv (když někdo před něčím varuje a je to pravda, tak to neignorovat - ale neprožívat to, pouze dělat). Nechat lidi, ať si říkají a dělají, co chtějí. Pak se jim pravda začne odhalovat i bez základního příjmu, takže ho naopak budou potřebovat k udržení alespoň něčeho.. Kyvadlo se přehouplo ve prospěch základního příjmu.