Když mi bylo 16-17, tak jsem potkala jednoho dospělého člověka, který mi připadal nějak divný, ale nevěděla jsem, co si o něm mám myslet. Jelikož jsme se pouze krátce představili a jen jsme se pak párkrát pozdravili, tak mi to mohlo být i jedno (a ani jsem nějak neměla šance něco zjistit). Ne že by ten člověk byl nějak zlý, ale něco mi tam nesedělo. Jelikož jsem se s ním už pak nesetkala, tak jsem to neřešila a nepřemýšlela jsem nad tím = na celou věc jsem zapomněla, jelikož to nemělo pro můj život význam a opravdu se nestalo nic záhadného, pouze jsem prohodila pár vět s nějakým člověkem.
Někdy kolem datumu 27.11.2020 se mi zdál v noci sen: v tom snu muj mozek vytáhl tuhle starou vzpomínku a porovnal to s jiným člověkem, se kterým jsem se seznámila v poslední době, a který (pravděpodobně = dle porovnání od mého mozku/podvědomí) jede ve stejné energii. Muj mozek "vypočítal" budoucí životní cestu toho nového člověka (že možná dopadne podobně) + objasnil/našel důvody pro to, co mi tenkrát na tamtom člověku nesedělo (=jak to přesně bylo a proč ta situace, na které se mi zdálo něco divného, v životě toho člověka vznikla).
Já samozřejmě nevím, jestli to, na co jsem ve snu přišla, je pravda (nebyl to věšteckej sen, spíš intuitivní porovnání a propojení dat) a asi se to ani nedozvím, jelikož bych se musela toho člověka, se kterým jsem se setkala před více než 10ti lety, zeptat, a on by mi musel říct pravdu (jedině takto bych to mohla zjistit). Což asi nehrozí, když na něj ani nemám kontakt atd. (a ptát se ho fakt nebudu, je to navíc docela choulostivá věc)
Co jsem však díky tomuto snu zjistila je to, že lidský mozek má vědomí a podvědomí (a ještě asi i další "sekce"). Vědomí neví to, co podvědomí a "přemýšlí"/vidí svět jinak. Zčásti kvůli tomuto snu a zčásti kvůli změněnému stavu vědomí mi jednoho dne připadalo, že se lidi dělí do různých skupin: neprobuzené ovce, lidi udržující systém, lidi probuzení, lidi bojující proti illuminátům atd. atd. Lidi udržující systém (a nevěřící ničemu "mimo") bych přirovnala k běžnému vědomí, lidi odhalující illumináty a podobné věci bych přirovnala k tomu podvědomí, které mi v tom snu ty dva lidi porovnalo a přišlo k výsledku pro běžné vědomí "nadpřirozenou cestou" (ono se mi to právě i v tom snu ukázalo, že toto podvědomí řešící zločiny či jak to nazvat = by se dalo z hlediska lidstva přirovnat k SHAEF). Chci tím říct, že když predátor opakovaně napadne dítě, které ještě nemá vyvinutý mozek, tak vznikne DID = mozek zůstane rozdělený na různé "osobnosti", které mají určitou funkci (např. jedna osobnost je běžné vědomí, které o ničem neví a žije běžný život, chodí do práce = udržuje tělo při životě a tato osobnost se nemá rozptylovat nějakými špatnými věcmi, protože by pak nemohla fungovat tak, aby mohla zajistit přežití těla..druhá osobnost může být taková, která řeší to dětské trauma = to jsem řekla nepřesně, ale je to jen příklad - a tak podobně). Jde mi však o to, že mi připadá, že lidstvo je rozdělené přesně na tyto "oblasti" jako DID mozek, protože jsou lidi, kteří mají "funkci" udržet systém (=tedy aby nekrachlo zásobování jídlem či ekonomika..) a ti se o nic "víc" nezajímají - pak tu jsou lidi, kteří se zajímají o duchovní věci, lidi, kteří bojují proti zločinu a tak podobně. Probuzení lidstva by mohlo probíhat podobně jako "sjednocení DID mozku", protože je to opravdu vzájemně podobné (např. já mám jednu osobnost, která nevěří na illumináty a tato osobnost moc nepřipouští existenci dalších osobností a myslí si, že vše, co jsem zažila divného, byly halucinace a dokonce si myslí, že vše, co se píše v alternativních médiích, jsou kolektivní halucinace..tato osobnost si tedy uvědomuje, že nic jako kolektivní halucinace moc neexistuje, ale ví, že je potřeba zajistit základní věci pro přežití, takže se jinými věcmi vůbec nezabývá..pak mám další osobnost, která zažila ty divné zážitky, a tak věří na různé věci..* - no a pro porovnání: existuje určitá "skupina lidí", která pouze chodí z práce do práce a udržuje systém v chodu, o nic "víc" se nezajímá - a tato skupina lidí si např. může i myslet, že žádné další skupiny lidí nejsou, protože ten, kdo věří na něco "víc" je prostě blázen/nenormální, a že těchto bláznů je tak malá část, že "existuje pouze jedna skupina lidí, a to ta v uvozovkách normální = ta jejich" - pak tu máme lidi věřící na něco víc, kteří vědí, že existuje víc skupin lidí = minimálně ty "ovce udržující systém" a oni, a že nejsou blázni, protože mají svoje zkušenosti - pak tu máme např. SHAEF, kteří věří na něco víc a specializují se na boj proti zločincům, kteří taky vědí, že existuje více skupin lidí atd.). Prostě chci tím říct, že "normální stav" by asi mělo být "vědomé sjednocené lidstvo", ale lidi se dělí do několika skupin proto, že existuje zlo, a díky traumatu se lidstvo rozdělilo na různé sekce "DID lidstva". Proto by bylo hezké, kdyby šlo lidi "probudit" argumenty nebo důkazy (podle logiky by to jít mělo, ale pokud je pravdivá tato teorie s DID, tak to tak lehce asi nepůjde, protože DID není o logice, ale o popírání za účelem přežití = když však zmizí agresor, je tu šance, že se DID samo vyléčí, protože pak už prostě jako obranný mechanismus není potřeba - takže nakonec to přeci jen může být "lehké" sjednotit lidstvo).
* Ohledně DID jsem toho v poslední době zjistila dost a mám i hodně svých zážitků, takže o tom někdy v budoucnu budu možná psát (nepamatuji si žádné dětské trauma, avšak mám celý život vzpomínky z dětství, které se týkají DID = nejsou to "nově objevené vzpomínky", pamatuji si na to konstantně celý život a právě mi to vždy připadalo divné = něco jako DID jsem měla už když jsem byla hodně malá).. Popíšu tady aspoň svůj nedávný zážitek: Chtěla jsem zjistit pravdu o světě/o nějakých potlačených věcech na které si třeba nepamatuju - no a v takovou chvíli někdy dostanu průjem, to mě rozptýlí a začnu přemýšlet o něčem jiném (=vzdám to) - tentokrát ale ne - šla jsem jsem tedy na záchod a stále jsem měla ten samý záměr - začala jsem mít velké křeče v břiše, místy skoro až nesnesitelné. Ale řekla jsem si, že tentorkát vydržím, protože mě zajímalo, na co přijdu (pokud na něco přijdu..). Takže jsem si pořád šla za svým a soustředila jsem se na tuto jednu věc. Po nějaké době křečí ve střevech jsem uviděla vizi (vzpomínku? to asi ne, nejde mi to totiž nikam zařadit) - byla jsem připoutaná na operačním křesle a bez anestetik mě rozřízli břicho dva reptiliáni (jeden řezal, druhý jen s něčím pomáhal), nešlo mi přečíst jim myšlenky a nebavili se se mnou, takže nevím, co a proč dělali, já křičela bolestí - byl to krátký ale celkem živý záblesk - jenže po spatření reptiliána (byť pouze v představě) se mi hned přehodila osobnost, a tím okamžitě během chvilky jakékoli křeče ve střevě přestali (byla jsem najednou úplně OK), odešla jsem ze záchodu a byla jsem v takové neutrální dobré náladě/energii. Byla jsem naplno v té osobnosti, která nevěří na illumináty ani nic takového, takže jsem si myslela, že to, co jsem zažila a napsala např. tady na web, byly vše halucinace (=vše, co se neshoduje s běžným vnímáním světa). Takže jsem si myslela, že jsem měla v životě hodně halucinací a lidi, kteří čtou/píší alternativní média mají taky (skupinové) halucinace.. Zároveň jsem si živě pamatovala nějaké vzpomínky z dětství, na které jsem jinak zapomněla (třeba teď vůbec nevím, co za vzpomínku to bylo, jen vím, že ty vzpomínky byly typu normální dětství). Já si pamatuju, co jsem zažívala jako ta "normální" osobnost, protože já vím, že mám více osobností - ale ta normální osobnost si myslela, že je asi jediná a že ostatní osobnosti jsou např. halucinace či nad nimi vůbec nepřemýšlela/nepřipouštěla si to.
Ohl. těch reptiliánů si asi nemyslím, že by to byla reálná vzpomínka, protože věk v té představě byl cca 18-19 let a sice by hodně teoreticky byla možnost, aby se to v té době stalo, ale musela bych mít na břiše v tom místě řezu dlouhého několik cm jizvu, což nemám a ani jsem nikdy neměla. Navíc neni důvod, proč by to někdo dělal, ale dejme tomu že neznám důvody mimozemšťanů proč něco dělají. Stejně se mi to nezná moc reálné (taky další indície: byla jsem připoutaná na "operačním křesle" = v sedě/polosedě = něco jako gynekologické křeslo, tzn. nebyla jsem na operačním lůžku v leže = to taky není moc reálné na řezání břicha). Zároveň ale nevím, proč by můj mozek vytvářel tuto představu, kterou brání křečemi v břiše a průjmem, to je taky záhada. Co je reálné je to, že v 18ti letech jsem byla na operaci slepého střeva laparoskopicky = žádný dlouhý řez (laparoskopie = řez cca 1 cm ani ne) a dostala jsem celkovou anestesii. Od té doby, co jsem byla na této operaci, mě začalo pravidelně pobolívat břicho v místě, které s tou operací nemělo nic společného (tzn. úplně jinde než je slepé střevo). No a to je přesně to místo, kde mě v té představě rořízli břicho tím dlouhým řezem (z mého úhlu pohledu ten řez byl dlouhý, co si pamatuju z tý představy to bylo cca 5-7cm).