Nejdříve se mi zdálo, že díky tomu, že čas neexistuje, jsem chodila se 3 klukama najednou (že není žádný současný a bývalí, ale že když někdo s někým chodí, tak buď pro něj existuje jen ten současný partner a pokud se zaměřuje i na bývalé, tak chodí z hlediska nekonečného vědomí s více lidma zároveň). Z toho plyne, že žádní bývalí partneři nejsou, jelikož každý chce v aktuálním čase mít toho nejlepšího partnera (pro něj nejlepšího) a co bylo není důležité (bývalý vztah po čase zmizí ze vzpomínek a jako by ani neexistoval, tedy pokud jde člověk dál a pokud dál nejde, tak se zaměřuje na více lidí opačného pohlaví najednou).

Když jsem v tom snu byla zrovna s bývalým číslo 2, kterého kdysi v realitě štvalo, že jsem byla na vztahu "závislá" (z mého pohledu = brala jsem vztah vážně), tak teď už jsem na něm "závislá" nebyla, protože jsem ho nechtěla (měla jsem další dva kluky a vztah s ním pro mě nebyl jediný a díky tomu nebyl ani tak důležitý). Mohl si dělat naprosto, co chce (také mohl mít více holek). Díky tomu se změnil na toho nejlepšího kluka, byl hodný a snažil se. Zatímco v realitě byl chladný a odtažitý, vadilo mu, že jsem s ním chtěla být, v tomto snu, když už mi na něm nezáleželo, tak byl naopak hodný a jakoby "díky tomu, že má svobodu, si mohl svobodně vybrat, že bude hodný, ale když svobodu neměl a z jeho pohledu byl nucený být hodný, tak byl trochu zlý". Jakoby proto, že to tak jenom vypadá. Pravda byla totiž taková: Jedou jsme šli v realitě i s jeho kamarádama po ulici a šla tam nějaká holka. On se za ní otočil a pak říkal kamarádům něco jako že na tuto holku by on ani nikdo z nich neměl. Ta holka ale nebyla hezčí či v něčem lepší než já, tak jsem namítla, že já s ním přeci chodím, tak by na ní měl. A on řekl něco v tom smyslu, že sice jsem hezčí než ta holka, ale to, že s ním chodím znamená, že ta holka je lepší, protože zná svou cenu, zatímco já ne (že si sebe nevážím a nebo že jdu pod cenu). No a tak jsem zjistila, že jemu tehdy vadilo, že já bych mohla mít lepšího kluka, ale chodím z nějakého důvodu s ním (což se nakonec ukázalo, že mu to vadilo docela správně). A díky tomu mě viděl jako "nic moc", něco se mu na mě furt nezdálo nebo nelíbilo (kritizoval), přičemž někteří kluci se divili, že má takovou dobrou holku. V jeho očích jsem ztratila hodnotu proto, že jsem si vybrala jeho! Myslel si, že nemám sebevědomí, což byla docela pravda. On měl ale sebevědomí ještě menší, než já, jelikož myslet si o někom, že není dost dobrý a nebo musí mít nějakou vadu proto, že chodí se mnou (že kdyby ten člověk byl dobrý, tak by si vybral někoho jiného a lepšího), tak to už je docela síla - to je hodně nízké sebevědomí. Přitom tento kluk byl v realitě hodně "namachrovaný", právě proto, že tím maskoval nízké sebevědomí. Že ho má až tak malé, bych do něj ale neřekla. V tomto snu se mi ukázalo, že když byly věci "tak, jak mají být", tzn. že on pro mě nebyl dost dobrý, tak byl spokojený, přestal mě kritizovat, vzhlížel ke mně, a začal na sobě pracovat, aby byl lepší (zatímco v realitě když jsem s ním chodila s tím, že "je pro mě dost dobrý", tak mu to vadilo, a místo, aby na sobě pracoval, tak mě kritizoval a choval se k okolí hůř). Ve snu jsem mu to chtěla říct, že už mi na vztahu s ním nezáleží, že to beru pouze jako zábavu (tak, jak to on v realitě kdysi chtěl), ale nějak mi to nešlo (asi to nechtěl slyšet).

Pak jsem se přesunula do supermarketu, který byl zároveň bazénem. Byla jsem tam s nějakýma normálníma (cizíma) lidma a řekla jsem si, že jednu holku něco naučím. Řekla jsem jí, že toho vím o různých věcech hodně a mohla bych povídat donekonečna, ale že jenom jedna věc stojí za naučení (všechno ostatní není důležité). Je to pravá vůle - když se pohybuješ vodou (=emocemi), tak se nemáš pohybovat tělem, ale vědomím, které nejprve "rozhoupe" celou realitu a posléze pohne i tělem. Vše to vypadá, jako by to bylo vidět jen z tvého pohledu (např. že se houpe svět), ale má to účinky skutečné. Tedy nejdříve si lehneme do vody na břicho, potopíme se ke dnu a pak u dna "pohybujeme" vědmím sem a tam (=nahoru a dolu) tak, jako bychom chtěli pohybovat celým tělem jako delfín. Neprve se z našeho pohledu "zahýbe" svět, to bereme jako optický klam, a pak by se mělo začít automaticky pohybovat tělo. Takto "plujeme" a to je jediný (správný) způsob pohybu.

Poučení je, že když si vyberete kluka, který je horší než s jakým byste mohly chodit, a předstíráte, že "on je pro vás dost dobrý", tak nežijete v pravdě a to se vždycky nějak projeví (když si vyberete kluka, který je horší než s jakým byste mohly chodit, ale víte o tom a jste s tím smířené, tak se nic neděje). Dále takový kluk nemá motivaci na sobě pracovat, protože i když není dost dobrý, tak získal to nejlepší, co mohl. Podle mě tedy na sobě člověk může pracovat kvůli sobě, protože chce, a nemusí za to mít nějakou odměnu. Někoho to ale může frustrovat, jelikož je zvyklý na vnější motivaci.

A s tou pravou vůlí to znamená, že tady ve 3D realitě ("pod vodou"=realita, ve které vládnou emoce) se pohybujeme "špatně"/nepřirozeně (tím myslím chůzi apod. - jak pohybujeme svaly), přirozený pohyb je pohyb vědomím a tomu je ve 3D nejpodobnější "plavání delfínů". V realitě jsem se mnoho hodin učila takto plavat.