Tento sen se mi zdál před prezidentskými volbami (2. kolo). Přemýšlela jsem, že bych šla volit, ale když jsem to hledala na internetu, tak jsem zjistila, že bych musela jet na místo trvalého bydliště a nebo si zařídit s předstihem volební průkaz (což jsem neměla). Nikam se mi jezdit nechtělo, ale zase volby byly důležité.

Hledala jsem si práci, ale pak se objevil ilum. Myslím, že jsem byla v Praze a byla to "pražská dimenze". Byl to svět, který se nerozpínal (jako se Vesmír rozpíná) a byl ohraničený hranicemi, bylo tam přelidněno a díky tomu vznikaly různé katastrofy. Nastoupila jsem do nějaké rakety a díky špičce, která se z rakety odlomila, jsem se dostala (i s tou špičkou) do jiné dimenze.

Jakmile jsem otevřela ten kanál/portál mezi dimenzemi, tak lidé, kteří byli v "pražské" dimenzi se chtěli dostat do "mimopražské" dimenze a naopak. To mi připadalo divné, ale pak jsem zjistila, že ani ta druhá dimenze není svobodná (sice má nekonečný vesmír a tak se zde lidé mohou rozmnožovat, ale zase v ní každý prožívá svůj odraz a nic jiného, a to také není nic moc). Nakonec v té odrazové dimenzi bylo hodně málo lidí (skoro žádní) a v té ohraničené dimenzi bylo narváno.

Pak jsem vybočila z toho portálu mezi dimenzemi do svobodné dimenze (bylo tam teplo, Slunce, příroda a žádní lidé tam zatím nebyli - vesmír tam byl nekonečný a rozšiřoval se a každý mohl prožívat to hezké a tím se mohlo změnit to, co má uvnitř). Tedy ani jedna z těch dvou (hlavních) dimenzí nebyla dobrá, ale mezi nimi, blízko u té odrazové, byla ta svobodná dimenze. Ilum. byl rád, že se konečně dostal do dimenze Boha, po čemž toužil, a chtěl žít obyčený klidný život.

Chtělo se mi na záchod, a tak jsem mu řekla, že se jdu vyčůrat do té odrazové dimenze, ale když jsem prošla "bránou", tak jsem se vzbudila a objevila jsem se zde - tím jsem zjistila, že tady je ta odrazová dimenze. To bylo poprvé, co jsem měla hmotné tělo jinde než v té nejlepší dimenzi.

Poučení je takové, že když je kyvadlo (např. hanlivé výrazy: pražská kavárna vs. vesničtí burani), tak svoboda není ani v jednom extrému (ani v jedné polaritě), ale není ani přesně uprostřed a to proto, že každý, kdo sám za sebe nehledá a ani nepřemýšlí, si řekne poučku "zlatá střední cesta" a jde přímo doprostřed obou polarit. Což vypadá logicky, ale "svobodná dimenze" může být jinde (aby ji našel jen ten, kdo to umí, a ne každý, kdo se řídí podle poučky). Sen jsem si vyložila tak, že nemám volit nikoho, ale zároveň mám fandit Zemanovi (což už jsem fandila), a budu tak "ve své svobodě". (Zemanovi proto, že ta svobodná dimenze byla blízko té odrazové a odrazová je mimopražská dimenze.)

A další poučení je, že illumináti (doufám, že všichni) nejvíce touží být v dimenzi Boha a za to, že jsem otevřela tu dimenzi, nezasahovali do výsledku voleb (tedy tak mi to připadalo, kde je pravda, nevím). Že když vyhraje ten či ten, tak to bude platit (a nebude se lidem lhát, že vyhrál někdo jiný). To byla dobrá zpráva z toho snu, i když si myslím, že počet hlasů (kolik kdo dostal), zmanipulováno bylo, tak vítězství ne.