Tento sen se mi zdál někdy mezi 1.7.2009 a 14.7.2009 (zjistila jsem to tak, že si pamatuji, že se mi zdál na dovolené a dle fotek na facebooku jsem našla datum). Četla jsem tenkrát na dovolené knihu od Junga (něco o kolektivních archetypech) a dostala jsem se ke kapitole o zlu (o podstatě zla). Zeptala jsem se v duchu (jakoby té knihy či jen tak do vesmíru), co je to podstata zla? Když jsem šla večer spát, zdál se mi živý sen.

Byla jsem v těle muže tmavší pleti, který byl bezdomovcem. Oslovil ho muž ze střední třídy (vypadal šlušně a byl čistě oblečený), že dnes pořádá s přítelkyní párty (u nich doma), tak jestli nechce přijít. Bylo mu to sice trochu divné, proč by někdo, kdo vypadá (oproti němu) celkem bohatý, zval k sobě domů takového chudého člověka na párty a zadarmo ho pohostil, ale nic špatného si za tím rozumově neuměl představit (vždyť on žádný majetek nemá, co by mu vzal) a navíc neměl kde spát a tak souhlasil. Intuice mu sice říkala, že by měl odmítnout, ale v rozumu měl program, že když se mu "nabídne" něco lepšího, tak to musí přijmout a jelikož byl v zajetí toho programu, tak podle něj i jednal a intuici potlačil*. Večer dorazil na smluvenou adresu (v domě byl poprvé), vešel do bytu, kde kromě toho mladého kluka byla i jeho přítelkyně a pak ještě další holka, která na sobě měla tepláky a byla namalovaná (ta vypadala také "chudě" či "lacině"). Myslel si, že ta holka je asi nějaká lehčí holka "z ulice", kterou také kdoví-proč pozvali. Neřešil to, představil se s ní, sedl si ke stolu, chvíli si povídali (asi všichni dohromady) a pak ten pár co je pozval dal tomu klukovi a té holce nějaký alkoholický koktejl. Sami asi taky něco pili. Ten kluk se tedy napil, ale na tom pití bylo něco divného. Po pár locích se mu začalo chtít urychleně na velkou a tak šel rychle na záchod. Vykonal potřebu, ale slyšel nějaké divné zvuky z kuchyně - jako kdyby té holce v teplákách ubližovali, ale nevěděl to úplně jistě. Zvedl se rychle ze záchoda (nestačil ani spláchnout) a běžel se podívat, co se děje. Když to uviděl, tak nevěřil svým očím. V jednom okamžiku mu došlo, že se mu chtělo na záchod kvůli tomu, že mu hodili něco do pití a zároveň viděl, jak tu holku řízli někam ke krku tak, aby se jí ještě nic nestalo. Každopádně mu došlo, že ten pár na něj i na tu holku udělal chladný plán, že je chtějí oba zavraždit. Přesunuli se do obýváku, kde zjistil, že se tomu nevyhne. Mezitím mu začaly účinkovat drogy, které vypil. Té pořezané holce také, protože se přestala bránit a násilí už moc nevnímala. Tento kluk si nějak vypočítal, že když se přidá mezi agresory a bude vraždit "s nima", tak ho možná nezabijí (protože si budou myslet, že je stejný jako oni či že je s nima - ve skutečnosti se toto jeho chování tomu páru hodilo z toho důvodu, že tu vraždu měli na koho hodit). Tento kluk ale nebyl násilnický a nebyl zlý (možná nebyl vždy dobrý, ale takto zlý nikdy nebyl). Jenže něco se v něm (kombinace drog a pudu sebezáchovy) "zlomilo" a už to nebyl on, posedla ho nějaká bytost (démon?) a "on" vraždil spolu s tou bytostí, která byla v něm (on už to byl pouze z menší části, pokud vůbec). V tuto dobu už jsem ve snu nebyla v těle toho muže, ale létala jsem jako vědomí nahoře po místnosti a vše sledovala z perspektivy pozorovatele (pocitově bych řekla, že jsem nevnímala 3D ve smyslu tří rozměrů, ale více rozměrů - cca 5 - tím myslím, že jsem "fyzicky" v tom snu viděla ve hmotě více rozměrů než 3). Tady ten sen začal být děsivý (nic horšího jsem do té doby myslím nezažila) a s hrůzou jsem se probudila. V tom snu se mi zdálo, že ten pár spolu chodil už dlouho, byli to tajní vyznavači satanistického spolku, tato vražda byla jakýsi satanistický rituál, ve kterém šlo o to, aby se zlo projevilo (manifestovalo). Bylo to pro ně tak důležité, že si to celé dlouho plánovali a počítali s tím, že půjdou do vězení.

* Ono to bylo spíš tak, že v nitru (to, co byl on sám) cítil, že tam jít nechce, ale byl pod tlakem (tlak od toho kluka, co ho zval, protože ten chtěl, aby tam dotyčný šel, i když ten zvoucí kluk vypadal, že je nad věcí a že mu na tom nějak moc nezáleží - právě tím, že zvoucí kluk potlačil energii svého záměru, se tato energie "přeměnila" na rozumový tlak u toho, který byl zván), což se projevilo jako rozumový program, i když více než jeho rozum to byla cizí vůle, která na něj tlačila. Toto byl vlastně takový "psychický boj", čí vůle bude silnější. Většinou různé "argumenty" jsou pouze takovým psychickým bojem (většinou mezi egregory, ale někdy "pouze" mezi lidmi) a "vyhrává" ten nejsilnější, nemusí to být ten nejlepší či nejpravdivější. Např. jeden člověk byl proti ezoterickým věcem (protože mu přinášelo větší výhody být zastáncem materialismu), ale když to v jednu chvíli vypadalo, že se mezi většinu lidí začne dostávat do popředí "nemainstreamový egregor", tak jelikož daný člověk věděl, že největší výhody má ten, kdo do nového vůdčího egregoru nasedne co nejdříve a bude tak mezi "těmi nahoře" v hierarchii egregoru, úplně otočil a začal hlásit to, co předtím odsuzoval a byl schopný do krve se pohádat za svůj nematerialistický názor. Jenže na globální úrovni někdo zasáhl (např. illumináti? - to nevím, kdo) a z povědomí veřejnosti tyto zprávy stáhl a veřejnost se postupem času zase dostala více k materialismu (zase převládl materialistický egregor). A daný člověk opět začal být proti tomu, co předtím říkal a zase se začal bít o materialistickou "pravdu". Toto vše ale dělal nevědomě, když jsem se toho člověka ptala při změnách v jeho názorech, co tak najedou otočil, tak pokaždé řekl, že "on/ona vždycky zastával/a tento názor mainstream/nemainstream)". Raději jsem to napsala takto obecně a ne konkrétní téma, kterého se to týkalo, aby se v tom někdo nepoznal, i když už to bylo docela dávno, takže to je minulost, která se nemusí řešit (už ten člověk může být jiný). Ale v té minulosti tento člověk nebyl zastáncem "materialismu" či "nemainstreamu", ale byl zastáncem toho "mít se co nejlépe" = hlásat to, co je pro mě nejvýhodnější a do takového "myšlenkového proudu" se přidat a ten obhajovat. To jsem sice odbočila, ale je to také důležité téma a alespoň o tom nemusím psát samostatný článek, protože jsem to tady hrubě plus mínus shrnula. Ten článek by se totiž dotýkal egregorů a to by se jim asi nelíbilo, stačí se místo soustředění se pouze na to, "jaký má někdo názor" se soustředit zároveň i na to "proč má takový názor" (co je za tím - někdy životní zkušenost, někdy trauma, někdy rozum, někdy se chce mít ten člověk dobře, někdy hledá pravdu, někdy si jenom myslí, že hledá pravdu, ale chce být něco víc, protože.. apod.). Každopádně to chce vnímat obojí a taky je dobré (jako poučení z tohoto snu) vědět, že když "já mám nějaký myšlenkový program", že to vůbec nemusím být já, ale cizí (potlačená) vůle. Proto pracovat na odstranění myšlenkových programů někdy může být dobré (pokud jsou ty programy destruktivní), ale nemusí to řešit příčinu (cizí vůli a tu já neovliním). Např. program "když se mi nabídne něco lepšího, tak to beru" vychází ze sebelásky. Mám se rád a tak si pro sebe přeji to nejlepší. Není na něm nic špatného (až na to, že by se měl zapojit i vnitřní hlas při JAKÉMKOLI rozhodování a ne jít slepě tam, kam mě "to nejlepší co se zrovna nabízí" zavede).

V roce 2018 jsem viděla tento film:
https://www.csfd.cz/film/362587-s-tvari-andela/komentare/
a pak ještě tyto dva filmy:
https://www.csfd.cz/film/27317-amanda-knoxova-vrazda-v-italii/komentare/
https://www.csfd.cz/film/452401-amanda-knox/komentare/

Když mi to došlo (že se tento dávný sen na tu vraždu podobá), tak jsem byla v šoku. Pak jsem začala porovnávat, co se podobá a co ne (bohužel jsem si ten sen tenkrát nikam nezapsala a jelikož se mi to zdálo už dávno, tak už si to moc nepamatuji i přes to, že to byl silný zážitek - snažila jsem se na to zapomenout):
- už si nepamatuji, jestli ten muž ve snu byl afroameričan a nebo rom
- moc si nepamatuju, jak vypadal ten kluk ze střední třídy (myslím, že měl brýle a vypadal podobně jako ten kluk ve skutečnosti, ale jistá si nejsem)
- ta "amanda knox" ve snu vypadala hodně podobně jako ve skutečnosti
- nejvíce jsem si pamatovala vzhled oběti a ta vypadala úplně stejně jako ve skutečnosti (jak je na fotce namalovaná v kostýmu upírky, ve snu byla také namalovaná, ale měla na sobě tepláky a ne kostým ..v realitě už nevím, co měla v osudný den na sobě)
- ve snu byl byt, ve kterém se vraždilo, pocitově v paneláku (ve skutečnosti to panelák nebyl)
- v domě byl ten bezdomovec ve snu poprvé, zatímco ve skutečnosti už tam prý předtím byl (prý proto, že toto říkala obviněná z vraždy, a mohla si to vymyslet)
- kuchyň byla ve snu stejná jako ve skutečnosti, stejně jako umístění záchoda. Co bylo ale jiné bylo to, že ve snu byl v bytě obývák (ve kterém byla oběť nakonec zavražděna), ve skutečnosti tam žádný obývák nebyl, ale byla tam ložnice (ve které byla oběť nakonec zavražděna)
- to s tím nespláchnutým exkrementem (na to nemohli přijít jak a proč se to stalo) se ve snu shoduje s realitou a ještě sen podává vysvětlení, jak se to stalo
- ve snu spolu chodili dlouho, v realitě se údajně znali týden
- ve snu to byli vyznavači satana, v realitě se k tomuto nepřiznali, ale vražda se stala den po haloweenu, tito lidé měli u kluka doma časopis s anime pornem, ve kterém byla namalovaná žena v kostýmu upíra a oběť měla na sobě na haloweenské párty kostým upírky, den po zavraždění spolubydlící si spolu šli vybírat prádlo na dobrý sex (toto vše je podivné chování, které by se dalo vysvětlit satanismem)

Když jsem se dívala na ty filmy a zpětně jsem si vše procházela a snažila se vzpomenout si na ten sen, tak jsem pak na něco přišla (ta vražda byla pro zlo důležitá kvůli něčemu - nějakým důsledkům které to muselo spustit), ale bylo to pro mě děsivé, tak jsem to radši zapomněla. Taky v tom roce, kdy se mi zdál sen, jsem si toho pamatovala víc z toho snu (další podrobnosti, např. o čem si v kuchyni povídali), které jsem už ale zapomněla a tak tady je jen zevrubný a zkrácený popis toho snu (pouze to, co si z toho snu ještě pamatuji). Z toho snu i z tématu těch filmů se mi dělá špatně, a proto jsem sen popsala zevrubně a k filmům jsem se už nevracela, i když si třeba už nepamatuji co měla oběť v realitě na sobě, nebudu to ve filmech dohledávat. Kdyby se mi ten sen nezdál, asi by ty filmy ve mně takové emoce nevyvolávaly, ale když něco (podobného) prožijete ve více rozměrech než 3 v hodně živém snu, tak jednou jsem se na filmy podívala, hledala si o tom info, ale víc už se k tomu vracet nechci.