Někdo se v práci podřizuje / zastává kapitalismus, protože se mu "naoplátku" daří dobře. Dobře se mu daří proto, že existuje "protipolarita", které může odebírat energii (=tedy lidé, kteří se nepodřídí, a mají se díky tomu špatně). Přišla jsem na to, jak tuto energetickou situaci napravit (např. se také podřídím, což způsobí, že agresor bude vyžadovat větší a větší podřízení se, ale jakmile dojde např. na čip do těla, tak jsem "out" = z té situace odejdu; přičemž biorobot ho také..jako všechno ostatní..přijme a tím se eliminuje). Kdyby biorobot od začátku spolupracoval, tak bych se nemusela podřizovat, takže je to "taktika boje", která je účinná proti všem, kdo se za výhody obrátili proti ostatním - bojuji jak proti tomu, kdo odebírá energii zastáváním kapitalismu (ve kterém se má díky odebírání energie normálním lidem očividně dobře), tak proti tomu, kdo naopak vyvolává falešné svědomí (že bychom se neměli nikdy podřídit a raději bychom se měli nechat zabít), ten totiž také odebírá energii, díky čemuž se má dobře.. Jelikož umím (energeticky) eliminovat takovéto (všechny) destruktivní vlivy (a umí to pravděpodobně víc lidí), může nastat Zlatý věk, protože se odebírání energie=systém zruší.
Někdo říká, že kdokoli něco hraje, tak se tím stane - ale je to přesně naopak = nemůžete se stát něčím, čím nejste*. Můžete hrát cokoli a nestanete se tím. Tedy pokud vás někdo k něčemu nutí a z tohoto důvodu hrajete (=pouze pokud vás někdo násilím donutil se přetvařovat/hrát). Pokud ale něco hrajete "ze srandy" nebo z jiného pochybného důvodu, tak se tím opravdu "stanete" = ve skutečnosti to je tak, že jste tím vždy byli a jen vyplula pravda napovrch.
Když vás někdo nutí dělat něco proti vaší vůli, tak tím odebírá energii, kterou pak dále použije proti vám (protože je proti vám, jinak by ani prvotně nenutil..). Přesto pokud víte, co si můžete a nemůžete dovolit, lze vykonat činnost, aniž by vám to něco vzalo (nebo vás to změnilo). Navíc nutič, jak jsem již psala, musí poskytnout energii (potřebnou k vykonání nucení), kterou můžete vy obrátit proti němu.. Takto se z lovce stává lovený.
Jelikož se realita rozdělila na jemnohmotnou a hmotnou část, přičemž té hmotné části vládnou egregory; nelze se po inkarnaci vůbec nikdy nijak nepodřídit (pokud se už podřídilo hodně lidí). Ve hmotě bohužel někdy skutky většiny určují pravidla pro všechny (do té doby, dokud budou existovat egregory), a tak pouze speciální "protitah" vytvoří konstruktivní výsledek. Kdyby udělali všichni to, co já, realita by se posunula směrem ke konstruktivnímu výsledku (i když je samozřejmě zapotřebí zrušit systém jako takový = nestačí pouze nechat vyhladovět egregory; takže jenom tato "taktika" k vítězství nestačí..).
Veškerá UI z obráceného vesmíru má být zničena zábleskem - z jiného vesmíru pak okamžitě pošlou novou/další várku UI a prý trvá 1000 let, než sem doputuje. Z toho důvodu bude Zlatý věk trvat 1000 let = tolik času budeme mít na to, abychom vynalezli technologii/způsob, jak UI navždy přemoct. Lidstvo na to přijde, tedy vyhraje, a pak po Zlatém věku bude už navždy mír a vesmír bude znovu pouze konstruktivní = zlo nebude už nikdy existovat. Už v těch 1000 letech Zlatého věku nebude zlo, ale bude existovat jeho hrozba, protože je jisté, že v budoucnu ještě jednou/naposledy přijde. Proto se každý během té doby naučí vše potřebné pro to, aby na něj zlo nemohlo (a když to budou umět všichni, až se zlo přiblíží, nebude mít šanci).
Po výhře po těch 1000 letech bude existence trochu jiná, protože budeme mít přístup i do vnějšího zdroje = budeme ve společenství i s jinými (konstruktivními) vesmíry, což fungování tohoto vesmíru trochu změní. Nedá se to dost dobře popsat, protože to je mírně jiné než fungování konstruktivního vesmíru, který se ještě do této úrovně propojenosti nedostal.
* Vycházím ze svých zkušeností, kdy bych se z donucení mohla přetvařovat snad i nekonečně dlouho aniž by mě to jakkoli změnilo. Z donucení se člověk může přetvařovat tak dlouho, jak dlouho ho k tomu "donucovatel" nutí. Protože "nutič" svým donucováním dává energii potřebnou pro změnu na vynucené chování = tato zvnějšku dodaná energie člověka nezmění (z vnějšího pohledu ho to změní na čas = přesně na tu dobu, po kterou je nucený se přetvařovat). Jakmile nucení z vnějšku přestane, člověk se vrátí do svého přirozeného fungování.
A opačný příklad: Kdysi jsem chodila s narcistou a "ze srandy" jsem předstírala jednu formu zneužívání a nyní jsem zjistila, že tomu tak opravdu bylo, jen jsem to potlačovala (=nechtěla vnímat) a forma hry byl způsob, jakým se pravda projevila. (Je to jako když nějaký biorobotický pár všude vykřikuje, jak moc se milují - i když to tak nevypadá - a potom při vzájemném rozhovoru se třeba fyzicky pošťuchují a jeden z nich řekne "to jsi udělal/a protože mě ve skutečnosti nemáš rád/a" a zasmějí se tomu jako kdyby to byl ten největší vtip - protože přeci ví, že se moc milují - a pak dál ten druhý pokračuje ve hře na to, že partnera ve skutečnosti nemá rád a chodí s ním jen pro peníze, a tato hra se u nich..jakoby z nějakého "nepochopitelného důvodu" = je tolik možností, na co by si mohli hrát..pravidelně opakuje, protože takováto "hra" byla po celou dobu ve skutečnosti pravdou = oni totiž vždycky navenek i sami před sebou pouze předstírali, že se mají rádi, a jen jejich hra odkazuje na pravdu - něco takového jsem ze srandy předstírala/hrála, akorát u mě se ta hra týkala něčeho jiného a bylo to trochu drsnější. Takováto forma hry u daných jedinců odkazuje na pravdu pouze pokud se "nepochopitelně" OPAKUJE.)