Carlos Castaneda napsal sérii knih, z nichž nejznámější je asi Učení dona Juana. Četla jsem některé z nich a jsou to jediné knihy, které popisují dravce, kteří přišli z jiného vesmíru. Proto jsou tyto knihy unikátní (a popisuje se v nich i pár dalších technik, jako např. "zastavení světa", o kterých se jinde nedozvíte). Mělo by to vycházet z pravdivých skutečností/zážitků, a dokonce se prý někomu podařilo odcestovat (i s fyzickým tělem) do jiných realit. Je to osvěžující změna oproti učením typu "všechno přijímejte"; zde se totiž tvrdí "pokud je to tu špatné a existují zlí mimozemšťané, kteří kradou energii, odejděte jinam, kde to bude lepší". Já se nepřikláním ani k jednomu z těchto principů, protože oba považuji za nástroje = každý si vybere to, co mu aktuálně nejvíce vyhovuje.

Někteří lidé se ztotožňují, tedy zastávají tu či onu techniku boje, ale pokud si uvědomíme, že většina takovýchto věcí = pouze REAKCE na zlo, tak použijeme tu, která je v dané situaci či obecně nejlepší (či nepoužijeme žádnou, pokud je to nejlepší). Nevím, proč se někdo s něčím identifikuje (byť mu daná technika pomohla), když to přeci není on.. (je to pouze "technika boje") Utéct do bezpečí vs. vše láskyplně přijímat a snažit se tak útočníka/okolnosti změnit - obojí je jen "technika" = NÁSTROJ. Stejně jako se neztotožňuji třeba s propiskou, se kterou píšu; nebudu se přeci ztotožňovat s myšlenkami.. (které také pouze používám)

Na druhou stranu existuje také "technika ztotožňování se" a to také používám. Ten, kdo má duši, se původně ztotožňoval, a je dobré to tak dělat i nadále (či se k tomu nakonec vrátit). Proto nezastávám ani neztotožňování se! (zastávám ztototožňování se, ale ne s nesmysly..) Přestože zastávám ztotožňování se, myslím si, že umět techniku neztotožňování se je v tomto systému nezbytné.

Každý dělá to, co mu vyhovuje (=co je pro něj a zároveň i pro celou existenci nejlepší), a nebo naopak to, k čemu je donucen (co pro něj/existenci dobré není).
(Pouze zlá bytost může být někdy donucena do dobra, a pak dělá to, co je pro existenci dobré.)

No a pak si někteří lidé, kteří zjistili, že se neidentifikuji se ztotožňováním/neztotožňováním, domyslí, že se identifikuji s čistým vědomím (nebo s ničím) nebo něco takového, ale toto právě není pravda.
Zastávám svobodu, takže každý dělá to, co mu nejvíc vyhovuje / co je nejlepší; ale když nechce, tak dokonce nemusí dělat to, co je nejlepší. Zároveň ale existují principy, které jsou dané. Např. člověk má twin flame, tak si nemůže vybrat jiného nebo že žádného nechce. Mít twin flame = chtění na úrovni duše / vyššího já. Proto když něco chci, nejde to zároveň nechtít.. Takže ta svobodná vůle, kterou zastávám, není v rámci zla.

A stejně jako je dané, jestli někdo má/nemá twin flame (a příp. kdo to konkrétně je), tak je dané, s čím se člověk má (nebo nemá) ztotožňovat.
(Takže toto je můj názor na tohle téma.)

Samozřejmě někdy, když je člověk napadený predátorským vědomím, tak se (jako techniku boje) přestane ztotožňovat s tím, s čím se ztotožňovat má (mohli bychom to nazvat disociací, ale ten pojem toho v sobě zahrnuje víc než jen toto). Dále téměř všichni v tomto systému (včetně mě) nemají ztotožňování/neztotožňování se 1000% správně ani v době, kdy o to usilují. A může trvat velmi dlouho (až několik/mnoho životů), než se to spraví. Pro představu: jednou částí celkového pohledu je toto učení, ale ani zdaleka toto není vše.. (navíc když jsem se dodívala do konce, tak nesouhlasím se vším = je tam většina blbostí a jen trocha pravdy, takže si na to bude muset přijít každý sám)

Někdy, když se nám dějí špatné/zlé věci, je to známka toho, že děláme něco špatně (a měli bychom se změnit). Někdy se ale dějí zlé věci i když děláme vše dobře, a to proto, že kdyby se zlé věci děly pouze tomu, kdo dělá něco špatně, nebylo by to zlo. Zlo je zlé = nedělá "dobro" (že by pouze pomáhalo bytostem v rozvoji..).
Některé zlé bytosti si vybírají hlavně jen toho, kdo dělá něco špatně, protože zlá bytost chce beztrestně škodit a takto z toho nemá karmu..

Z knih jsem si (tak jako vždy) vzala to užitečné a zbytek, který podle mě není pravdivý, neřeším.
Jedna věc se v knize zdá pochybná - že vás po smrti pozře nějaký Orel. Ale když to převedu do normální mluvy, tak pravděpodobně kniha popsala to, že někoho po smrti pohltí egregor (no jo, neměli jste se s egregory během života až moc propojovat..). Určitě každý zná někoho, kdo (vědomě/nevědomě) bojuje za zájmy nějakého egregoru (ať už to je falešné náboženství nebo destruktivní ideologie, jako např. falešná pandemie či uměle vytvořená klimatická krize) - některé osoby dokonce agresivně napadají nevinné lidi, jen aby získali energii pro egregor, který je ovládá.. Pak ať se nediví, když je "jejich miláček" po smrti úplně pohltí. A jelikož každý destruktivní egregor nakonec zanikne, tak je pak čeká "věčný zánik".

...