Cena za slávu je horror. Mně ten film připadal docela odporný, a to tam nebylo moc krvavých scén (já tedy tyto scény přeskakovala, takže nevím, jak moc byly brutální). Celý popis filmu představuje SPOILER.

Nějaká holka touží být herečkou, baví jí to a naplňuje. Proto chodí na konkurzy. Dostane se na konkurz do nějakého "hollywoodského" filmu. Na tom konkurzu ale nejde o to, jak dobře umí hrát, ale pouze o to, jestli se podvolí vůli zlých nemilosrdných lidí, kteří jsou členy nějakého kultu. Ona touží tak moc stát se herečkou, že se tedy postupně podvoluje a "dobrovolně" absolvuje nejprve ponížení, pak jakési vymývání mozku, sex a magický rituál. Díky tomu ztrácí svou duši a začne být zlá.

Na tomto filmu mě zaujalo to, že hlavní postava (co se chtěla stát tou herečkou) pracovala v nějakém fast foodu pro nějakého muže s nižším postavením v systému, než jsou holywoodští producenti. Jí ta práce ve fast foodu nebavila a připadalo jí, že když se nevěnuje tomu, co má ráda (herectví) a místo toho pracuje ve fast foodu, tak "prodává svou duši". A tady mi to připadalo výstižné, protože i to byla pravda (i "neškodná" práce pro systém, která člověka nebaví, je zlo - i když menší než to, co se stalo té hlavní hrdince a jejímu okolí když vstoupila do toho kultu).

Takže hlavní postava tohoto filmu byla ve složité situaci - měla jakoby na výběr mezi prací ve fast foodu (kterou nesnáší a nemůže zde uplatnit svůj herecký potenciál) a nebo se mohla stát slavnou herečkou, pokud by se vzdala svého já. Ona si zvolila to druhé, ale podle mě vždy existuje i nějaká konstruktivní možnost (jen ji uvidět..). A například v tomto filmu jí nějaký její kamarád nabízel roli v nějakém jeho malém nízkorozpočtovém filmu. Asi by si tím nic nevydělala, ale mohla by (ve volném čase) dělat to, co ji baví, a byl by to začátek (po této malé roli by mohla přijít jiná malá role, pak trošku větší..). Nikdy by nebyla celosvětově (ani celostátně) slavná, ale možná by se pak herectvím i uživila. Pak už by nemusela "zaprodávat svou duši ve fast foodu" a nemusela by ani zaprodat svou duši (doopravdy) v Hollywoodu. Tedy konstruktivní cesta/možnost pro ni existovala.

Na film nemá smysl se dívat, ale zaujalo mě na něm, že obecné principy reality prostě musí ukázat i v např. horrorovém filmu, musí to tam být vidět (i když na to např. není dán důraz). Zatím jsem ve všech filmech takovéto obecné principy našla, a to i když je tam tvůrce úmyslně dát nechtěl - obecné zákonitosti reality se totiž projevují všude (=jsou odolné proti manipulaci, a tak je ten, kdo dává pozor, vidí i např. v manipulativních filmech). Takto se dá číst samozřejmě nejen ve filmech, ale i v běžném životě = v denní realitě. Filmy jsou ale podle mě vhodné pro začátečníky v tomto čtení.