Zkopírovala jsem část článku: Zdroj.

Obsahuje mouka nějaká aditiva?
Na rozdíl od mouky používané v řemeslných pekárnách, obsahuje většina mouky určené pro průmyslové pekárny některá z následujících aditiv, která mají obecně urychlit proces výroby chleba nebo napomáhat dosažení jednotné jakosti:

- Bělicí prostředky
Univerzálním prostředkem používaným k bělení mouky je benzoylperoxid, který se aplikuje v množství maximálně 150 ppm.V závislosti na koncentraci benzoylperoxidu se původně krémová barva mouky mění postupně na bílou. Benzoylperoxid je nerozpustný ve vodě, nemá v mouce žádnou jinou funkci a se složkami mouky jinak nereaguje. Přidává se do mouky pouze ve mlýně.

- Přípravky urychlující přípravu těsta
V průmyslových pekárnách se velmi často používá kyselina askorbová (max. 200 ppm) a azodikarbonamid (max. 45 ppm), které zesilují lepek. Působení těchto aditiv podstatně urychluje proces výroby chleba zkrácením doby hnětení a doby fermentace. Pro hnětení průmyslově připravovaného těsta je velmi vhodný přídavek L-cysteinhydrochloridu (max. 90 ppm). Existují ještě další povolené přípravky urychlující zrání těsta, pro výrobu chleba se ale téměř nepoužívají – chlor (převážně používaný pro jemné pečivo), oxid chloričitý, acetonperoxid a persulfát amonný.

- Enzymy
Pro získání mouky s konzistentním číslem poklesu se používají přídavky komerčních amyláz, mouka z ječného sladu (0,5 % na hm. mouky) nebo mouka ze sladované pšenice. Jsou povoleny i další enzymy: glukoamyláza (známá rovněž jako amyloglukosidáza nebo maltáza), glukózaoxidáza, laktáza, lipáza, lipoxidáza (lipoxigenáza), pentosanáza, pullulanáza a proteáza (bromelin).

- Fermentační prostředky
Jako výživu pro kvasinky je možno přidávat fosforečnan vápenatý (7 500 ppm) a chlorid vápenatý (2 000 ppm).

- Nutriční suplementy
Podle zákona o potravinách a lécích se bílá mouka musí obohacovat. Na každých 100 g mouky se musí ve mlýně přidávat 5,3 mg niacinu nebo nikotinamidu, 4,4 mg železa, 0,64 mg thiaminu, 0,40 mg riboflavinu a 0,15 mg kyseliny listové. Fakultativně se mohou přidávat další nutriční suplementy jako hořčík, vápník, kyselina d-pantotenová a vitamin B6. Obohacování celozrnné pšeničné mouky není povinné.


Z jiného článku jsem zkopírovala toto:

Alloxan

Vedlejší produkt v potravinářském a kosmetickém průmyslu. Při bělení některých potravin (například bílá mouka, rýže či bílý cukr) se používá mimo jiné kysličník chloričitý, který vytváří v kombinaci se zbytkovým proteinem ve většině těchto potravin alloxan.

Podle odborníků přispívají ke vzniku diabetu hlavně pesticidy a alloxan, který se uvolňuje při bělení potravin.


Můj závěr je ten, že nevím, jestli to bělení mouky je škodlivé a jestli za vznik cukrovky může alloxan (podle mě za cukrovku můžou paraziti ve slinivce břišní a alloxan může za krátkodobou hypoglikémii, i když pokud ho někdo jí pravidelně..). Ale když jsem se dozvěděla, že se mouka bělí a není to napsané na etiketě, tak mi došlo, že se s potravinami můžou dít nějaké procesy, při kterých se využívají škodlivé látky, a na etiketě to být uvedeno nemusí, když se to do jídla nepřidává, pouze to na jídlo během výrobního procesu působí. To mě nejdřív vyděsilo, ale na druhou stranu, když jsem si hledala ten "benzoylperoxid", tak on sám o sobě škodlivý je, ale při teplotě kolem 100 stupňů Celsia se během jedné minuty rozkládá na kyselinu benzoovou a kyslík, přičemž ani jedna z těchto látek není významně toxická. To mě zase uklidnilo, protože sice se to "tají", ale snad to vypadá, že by to nemuselo být nějak extra škodlivé. Ty "Nutriční suplementy", které se do bílé mouky přidávají, jsou podle mě více-méně v pořádku (záleží, v jaké formě se tam to železo, vápník a hořčík přidává - určitě v té nejlevnější, která má velmi špatnou vstřebatelnost - proto asi "méně" v pořádku - člověk musí doufat, že to tělem jenom projde a tělo to, co nepotřebuje, vyloučí). Já například (běžné) pečivo nekupuji a nejím, ale občas si koupím žitnou výražkovou mouku v bioobchodě, ze které si peču pečivo sama. Nebo občas v bioobchodě kupuji celozrnný žitný kváskový chléb. Nevím, jestli "bio" potraviny mají na toto bělení mouky apod. nějaká kritéria, vím jen z výše uvedených článků, že celozrnná mouka se nebělí ani se do ní nepřidávají ty minerály. Každopádně já mám v plánu do budoucna jíst mouku pouze z naklíčené pšenice (a pravděpodobně nakonec přestanu jíst mouku úplně), takže mého jídla se toto bělení téměř nedotýká. Můj závěr ohledně bělení mouky je stejný jako u podobných věcí "vypadá to, že by to nemuselo být nějak extrémně škodlivé, ale já to nejím / já to jíst nebudu". Kdybych ale někdy třeba někam jela a dostala bych hlad, tak si klidně koupím něco, co obsahuje bílou mouku, protože se z toho nezhroutím. Ale že bych do sebe vědomě a ze svobodné vůle cpala pravidelně produkty, které jsou "pochybné", s tím, že na něco umřít musíme či že si z toho, co se kde přidává, nebudu nic dělat, tak to rozhodně ne.