Tato "technika" je dobrá pro případy vyčerpání, nevyspalosti, po stresu (ne při stresu), při únavě. Je to totiž takový odpočinek. Člověk (když nemá já) nemusí nic řešit. A už jenom tím si hodně odpočine.

Když člověk v noci spí a zdá se mu nějaký pěkný sen, přičemž se pak ráno probudí odpočatý, tak tato technika je tomuto stavu podobná (ve snu je "bdělý", něco dělá, a přesto si odpočinul). Je to takové "snění, i když je člověk vzhůru".

Zkuste vnímat všechno bez toho, aniž byste přitom vnímali "já" / svoje já. Můžete dělat cokoli jste zvyklí, co je potřeba, co chcete (=nemusíte se kvůli této technice omezovat). Můžete se klidně bavit s lidmi (jen když nevnímáte svoje já, nevnímáte většinou ani já toho člověka, což ničemu nebrání).

Nemůžu říct, jak to udělat (jak nevnímat já) - buď to umíte a nebo ne. Mě to jde bez problému a proto předpokládám, že to umí každý (že je to lehké). Mě se přitom děje to, že vždy vnímám "energii", která jakoby zvnějšku "zprovozňuje" moje já a v tu chvíli, těsně než se to stane/podaří (zprovoznit "já"), to utnu = zabráním tomu.

Zatím mám však s touto technikou jen malé zkušenosti. Ne proto, že by mi to nešlo, ale proto, že nejsem důsledná (zatím jsem se na to plně nesoustředila). Až se tomu budu víc věnovat, možná k tomuto článku napíšu víc (své zkušenosti).

Tedy jednu zkušenost mám i teď a to je, že se v tomto stavu píšou dobře články (protože někdy různé energie/záměry brání tomu, co dělám, a když není "já", tak mi nikdo bránit nedokáže). K tomu se to tedy hodí = když Vám někdo brání v realizaci něčeho, tak pomůže dostat se do tohoto stavu. Této technice jsem se tedy věnovala "z nutnosti" - zatímco na ostatní techniky jsem si záměrně udělala čas, tuto jsem dělala ledabyle (když bylo potřeba) a moc jsem ji (díky tomuto přístupu) nezkoumala.