Mně připadá obyčejný život jako ten nejlepší, který může člověk vést. Někteří lidé ohrnují nos nad něčím, co je podle nich "míň", jenže kdo určuje ty standardy? No přeci každý sám.

Jediné, s čím nejsem v obyčejném životě spokojená, je práce. Člověk, který není milionář, musí chodit do (nesmyslné) práce a poslouchat (nesmyslné) příkazy druhých. Nebo si člověk žijící obyčejný život může najít smysluplnou (např. nějakou obyčejnou) práci, ve které třeba něco tvoří či dělá něco, co má smysl. Pak tu ale máme výdobytky té NESMYSLNÉ práce jako např. 5G záření či vakcíny proti neexistujícím nemocem, které na obyčejného člověka útočí/tlačí/destruktivně ovlivňují jeho život. To jediné mi zde vadí, ale to nemá nic společného s obyčejným životem, protože tyto výdobytky nesmyslných činností dělaných pouze pro zisk, ovlivňují všechny (jak chudé, tak bohaté, jak obyčejné lidi, tak snoby).

Ve videu výše nesouhlasím pouze s tím, jak říkají, že by člověk neměl věřit, že může dokázat cokoli. Podle mě by člověk tomuto věřit měl, ale z toho "cokoli" si může vybrat pro něj to nejlepší, což může být obyčejný život:) Protože život, ve kterém se člověk neustále za něčím honí, rozhodně není nejlepší. Člověk může dokázat cokoli, a měl by si jít za tím svým (motivace není špatná - v životě je potřeba ve vyváženém poměru obojí: klídek a pohoda, ale i touha něco zlepšit), ale každý by si měl dávat pozor na to, co si vybere (jestli si to vybral ze své svobodné vůle nebo je něčím ovlivněný? proč si vybral zrovna toto?).




Co byste dělali, kdyby neexistoval nikdo druhý, komu byste se mohli chlubit nebo to s ním sdílet (např. ukázat fotky z dovolené..)? Bez sdílení by se asi žilo špatně (to není destruktivní), ale pro myšlenkové/vizualizační cvičení, při kterém si člověk uvědomí, co vlastně chce, vypusťte i toto.