Asi všichni víme, co to je IQ test. Když se na to podíváme čistě logicky, tak IQ testy ale nedávají moc smysl/nemohou mít pořádnou vypovídající hodnotu: Jelikož IQ test vymyslel člověk (=skupina lidí) a.. Jak můžeme vědět, že tito lidé měří inteligenci správně? =Že jsou natolik chytří, aby to mohli správně změřit a vyhodnotit, jelikož tito lidé jsou pouze malá skupinka z několika miliard lidí na planetě. Jinak řečeno - aby IQ testy správně fungovaly, tak by je musela vymyslet malá skupinka nejchytřejších lidí na planetě. Ale, ehm, jak poznáme, kdo je nejchytřejší, když (dokud první test nebyl vytvořen) nemáme žádný test, který by to mohl objektivně vyhodnotit/určit? K tomu, abychom mohli vytvořit IQ test, potřebujeme určit skupinu nejchytřejších lidí na planetě, což nejde určit bez objektivního IQ testu.. Díky tomuto paradoxu IQ test sice něco měří, je to do určité (menší) míry v něčem směrodatné, ale nemůžeme se na výsledek nějak více spoléhat a už vůbec ne to brát jako pravdu.

Lidé, kteří se spoléhají na IQ test a dle naměřené hodnoty si o sobě/o druhých myslí, že jsou hloupí/chytří, jsou podle mého názoru vcelku hloupí už jenom proto, že si nebyli schopni svou inteligencí uvědomit tento paradox, a tím pádem nesmyslnost IQ testů. A to říkám i přesto, že mi výsledky IQ testů (na internetu, z Mensy jsem si nedělala) lichotí (tedy by pro mě bylo "výhodné" testy IQ neodsoudit jako neplatné ale naopak jejich výsledek a platnost vyzdvihovat). Když test udělám hodně rychle bez většího přemýšlení (když nemám náladu test dělat nebo se zamýšlet), vyjde mi 130-135 bodů. Když test dělám pomalu s tím, že se nad každou otázkou zamýšlím ve stylu "jakým (hloupým) způsobem asi tak přemýšlí ten člověk/ti lidé, kteří test vytvořili?" a dám si na tom záležet, tak mi vyjde 150-160 bodů (u testů, které mají maximum 150-160 bodů - tedy většinou bez chyby nebo občas s max 1-2 chybami). Všechny možné různé IQ testy na internetu jsem si dělala jeden čas (před několika lety) proto, že mi IQ vycházelo vždycky (už na základní škole, na střední, pak i v dospělosti) vysoké, ale zároveň mi (cca od střední školy, na základce jsem se nad těmi testy ani nezamyslela) na tom celém něco nesedělo a chtěla jsem tomu tedy pak (když už jsem byla dospělá) přijít na kloub - přišla jsem na tento paradox a od té doby už nemám zapotřebí tyto testy vyplňovat.

Také jsem tehdy přišla na to, že TEORETICKY, když IQ test vymyslí např. člověk, který má IQ 150, tak jeho IQ test má maximálně 150 bodů. Pokud si ho dělá člověk, který má IQ vyšší, tak VĚTŠINĚ takových lidí (ne všem takovým lidem - některým vyjde IQ menší, a to si právě rozebereme proč) vyjde 150 bodů, což znamená, že má BUĎ 150 bodů nebo VÍC (ale test vyšší hodnotu není schopný změřit). To se trochu vylučuje s tím, co jsem psala v prvním odstavci (proto jsem v něm psala, že IQ test TROCHU do určité míry něco určuje, ale pozor, někteří lidé mají výsledek např. 120 platný a některým může vyjít např. 120 a ve skutečnosti mohou mít IQ 170 nebo 300 či víc - dozvíte se dále). IQ test by takto totiž fungoval, pokud by všichni lidé přemýšleli stejně. Asi se shodneme, že IQ test hodnotí levou logickou mozkovou hemisféru. Logika a matematika by měla fungovat stejně.. ..ale člověk má 2 mozkové hemisféry a pro další pochopení musím vysvětlit v samostatném odstavci, jak cca tyto dvě mozkové hemisféry fungují (mé vysvětlení bude nepřesné, protože se budu pokoušet vysvětlit činnost pravé hemisféry pomocí logiky, ale i tak to vysvětlení bude mít svůj význam).

Jak funguje logika (a tedy levá logická hemisféra) asi všichni víme ze školy (předmět/obor matematika/logika). Zažijeme tedy nějaký zážitek, například dítě vyzkouší, že horká plotna pálí. Levou hemisférou to vyhodnotíme myšlenkou něco jako "nesahat na horkou plotnu, protože to bolí". Tato myšlenka se ve spánku uloží do podvědomí=do pravé mozkové hemisféry, a my už na ni nemusíme každý den neustále myslet. Samozřejmě myšlenka se uloží i do paměti a člověk si na tuto myšlenku může v potřebný čas (když v dospělosti vaří) vzpomenout. I pokud by ale člověk na tuto myšlenku/vzpomínku zapomněl, má ji uloženou v podvědomí, kde se pak bude projevovat jako (zkušenostní) intuice - tedy uvidí horkou plotnu a při natažení ruky k plotně bude mít varovný pocit strachu, ruka mu může i "sama" ucuknout (ještě než se dotkne plotny:). Nebude si pamatovat vzpomínku ani myšlenku, přesto bude "vědět". To je (MIMO JINÉ) pravá hemisféra.
Samozřejmě, na vzpomínku/myšlenku ohl. horké plotny asi málokdo vědomě zapomene. To byl pouze příklad pro vysvětlení toho, jakým způsobem mezi sebou levá a pravá hemisféra fungují. Denně hlavou víří mnoho myšlenek a co teprve za měsíc, rok.. Člověk si není schopný pamatovat všechny myšlenky, které mu kdy v životě prolétly hlavou (pamatuje si to nejdůležitější, ale někdy v určité situaci v životě potřebujeme i to, co není nejdůležitější, a kdybychom to úplně zapomněli, bylo by to špatné - tedy my jsme to zapomněli, ale naštěstí se to převedlo do pravé hemisféry do zkušenostní intuice).

V posledních pár dnech jsem zkusila pomocí čisté logiky prověřit různá tvrzení, o kterých vím jistě, že jsou pravdivá, ale chápe je jen konstruktivní člověk pomocí intuice/pocitů (logicky vysvětlit moc "nejdou" = no zjistila jsem, že jdou, ale je to dlouhé a složité, ušetřím vás detailů). Nejméně logické mi připadalo tvrzení "levá hemisféra je destruktivní a pravá je konstruktivní" - vždyť přeci logicky: člověk má dvě hemisféry, proč by mu příroda nadělila něco, co nepotřebuje (k čemu by vůbec měl levou hemisféru, když má využívat pouze pravou?). Po delší logické úvaze, která tvala asi 20 minut (jsem se zabavila po dobu celé cesty na poštu :D) jsem logicky vyvodila zbytečnost používání logiky (a tedy i že opravdu je levá hemisféra destruktivní a od určité chvíle "nepotřebná" ..i když o úplné nepotřebnosti přesvědčená nejsem, to by ani neexistovala, příroda nevytvoří něco zbytečně..).
Každopádně, dospěla jsem k tomu, že člověk jde životem a pokud se narodil do běžné rodiny a chodí/chodil do běžné školy, tak přemýšlí i levou mozkovou hemisférou, tedy logicky. V životě zažívá různé zkušenosti, má myšlenky, které se mu ve spánku protřídí, a některé se převedou jako zkušenostní intuice do pravé hemisféry. IQ testy měří vývoj levé hemisféry (na jaké úrovni je aktuálně u člověka vyvinutá jeho levá hemisféra - a není pravda, že by hodnota IQ byla neměnná, logické myšlení a matematika se totiž dá učením zlepšovat - to je mimochodem další blud, kterému lidé věří, že hodnota IQ je vrozená a neměnná..ačkoli se u některých IQ testů vyloženě píše, že jejich opakováním či "naučením se, na jakém principu IQ test funguje" vám může vyjít IQ pak vyšší..píše se toho víc a dál to tady rozebírat nebudu, protože by to bylo delší a bylo by to zbytečné odbíhání od tématu, ale opravdu to, co si lidé o neměnnosti IQ myslí, nedává smysl a mám pro to argumenty).
Logicky, z toho, co jsem napsala o zapomenutí a převedení zažitých myšlenek z levé do pravé hemisféry do oblasti podvědomí, toho člověk ví mnohem víc, než co si vědomě uvědomuje (a nejde jenom o vědomosti, protože do pravé hemisféry se převádějí i "logické celky" či návody, jak vytvářet logické celky = tedy to, co se měří v IQ testech). IQ testy jsou však koncipovány tak, že je nejde dělat pomocí intuice (i když, do určité malé míry ano, zkoušela jsem to - není to ale moc velká míra). IQ testy musíte dělat pomocí toho, co máte ve vědomí (ne v podvědomí) a dá se k nim využít pouze levá hemisféra. Proto mohou být dva lidé - oba mají levou hemisféru vyvinutou např. na 100 bodů, jeden z nich je "konstruktivní" = má toho hodně převedeného do pravé hemisféry a druhý je "destruktivní" = téměř nic nemá převedeno do pravé hemisféry (a pravou hemisféru ani nepoužívá). Proto se (tentokrát výjimečně správně) mezi lidmi říká, že výsledek IQ testu nezaručuje úspěch v životě a že jeden člověk může mít nízké IQ a žít skvělý úspěšný život, být konstruktivním přínosem pro společnost a druhý člověk s vysokým IQ je v životě naprosto nepoužitelný a nic společnosti nepřinese, celý život např. profláká (je destruktivní, a ač hodnota jeho IQ je vysoká, k ničemu to není).
(* Zapomněla jsem říct, že do pravé hemisféry se převádí pouze konstruktivní a funkční myšlenky.)

V určitém bodě se levá logická hemisféra vyvine do svého maxima (pro všechny lidi to je stejná hodnota a myslím si, že to je 1000IQ bodů). Zatímco levá hemisféra (a logika) má svůj potenciál (tím myslím něco jiného než hodnotu IQ, která také určuje potenciál, ale něčeho jiného), který se může naplnit (a pak už neni kam se dál vyvíjet), pravá hemisféra toto omezení nemá. Co je výsledkem/výstupem levé hemisféry? Logické myšlenky. Co to je hodnota IQ? Potenciál k tomu, že moje logické závěry budou pravdivé. Proč, když mají dva lidé stejně vysoké IQ, jeden dojde k pravdivému závěru a druhý k nepravdivému? Proč se jednomu do pravé hemisféry uloží hodně myšlenek a druhému skoro nic, když mají stejné IQ? Odpověď je delší, proto jí dám do samostatného odstavce:

Tady se dostáváme k tématu "inteligence vs. názor" - představte si člověka A a člověka B, přičemž každý z nich vyrůstá v naprosto jiném prostředí. Výši IQ mají tito dva lidé stejnou - myslíte si, že budou mít i stejné názory? Já si myslím, že člověk si tvoří názory dle toho, co vidí kolem sebe, co zná atd. - na základě své inteligence vyhodnotí nejlepší možnost, jaká by mohla být pravda. Tedy když má někdo IQ např. 130 a druhý 100, tak pokud budou vyrůstat ve stejném prostředí, mohou mít jiné názory a teoreticky by měl mít "správnější" názory ten člověk s vyšším IQ. Naopak ale dva lidé se stejným IQ pocházející z odlišného prostředí, mohou mít názory odlišné (jeden může mít názory správné a druhý nesprávné, dle toho, v jakém prostředí se který s z nich nachází). Proto člověk vyrůstající v konstruktivním prostředí, může mít IQ průměrné, ale má spoustu věcí uložených v pravé hemisféře = je konstruktivní a funguje mu intuice. Naopak člověk vyrůstající v destruktivním prostředí, může mít také IQ průměrné, ale v pravé hemisféře nemá uloženo téměř nic = spoléhá se pouze na levou hemisféru a je destruktivní. A ano, od určité hodnoty IQ (=vyvinutosti levé hemisféry) může člověk být v jakémkoli prostředí, a přesto jsou jeho závěry vždy blížící se pravdě = konstruktivní = převádějící se do pravé hemisféry (ale to je právě až od velmi vysokého IQ = vyššího, než mohou IQ testy změřit). Takže od určitého stupně vyvinutosti levé hemisféry, je člověk vždy konstruktivní (nezávisle na okolním destruktivním prostředí) = a proto si myslím, že levá hemisféra je potřebná (a to i když si sama o sobě ve vyšším stupni rozvinutosti dokáže vyvodit, že už je nepotřebná = jakmile máte opravdu hodně konstruktivních myšlenek uložených v pravé hemisféře a máte tam zapsány i složitější rozhodovací procesy, pak už levou hemisféru nepotřebujete používat - je to jako byste chtěli použít dřevěné počítadlo, u kterého vědomě víte, jak dochází k výsledkům výpočtů, když máte po ruce kalkulačku, u které u složitých příkladů vědomě nevíte proces výpočtu, ale vždy vidíte správný výsledek).

A tady se dostávám k vysvětlení, proč někomu vyjde IQ 120 a je to "konečná hodnota", zatímco jinému vyjde taky 120, ale jeho IQ je ve skutečnosti 170. Ten první nemá nic "navíc" uloženo v pravé hemisféře, zatímco ten druhý tam toho má hodně. Toto už jste asi z mého popisu pochopili, co jsem ale zatím nezmínila je to, že člověk UŽ KDYŽ SE NARODÍ, má hodně věcí uložených v pravé hemisféře (většinou). Může to být "dědictví po předcích" nebo archetypální/kolektivní podvědomí (i když se dítě poprvé setká s velkým chlupatým pavoukem, většina dětí se jich "instinktivně" štítí/bojí, protože v minulosti lidstvo zkušenostmi zjistilo, že většina těchto pavouků je jedovatá). Toto (a různé další věci) má dítě uloženo v pravé hemisféře i přesto, že se dítě samo s danou věcí setkává poprvé (nevidělo to ani nikde v televizi atd.). Díky tomu může mít někdo IQ 100, být v destruktivním prostředí, a přesto docházet k pravdivým závěrům, pokud poslouchá svojí (vrozenou) intuici. Takže to není tak, že ten, kdo má podprůměrné/průměrné/lehce nadprůměrné IQ, je odsouzený k destrukci, pokud se narodil do destruktivního prostředí (vždy pro člověka existuje svobodná volba).

Znám pár lidí, kterým v IQ testech vychází nižší hodnota než mně, a přesto se jejich názory častěji blíží pravdě než moje (i když většinou se v názorech shodneme). Pokud chcete vědět, jakou hemisféru používáte jako dominantní, klikněte na tento odkaz - je tam baletka, která se otáčí. Buď uvidíte, že se otáčí doprava (po směru hodinových ručiček) a nebo doleva (proti směru hodinových ručiček). Pokud se vám točí doprava, používáte více svojí pravou hemisféru a pokud doleva, tak levou. Pokud máte vyšší IQ než 200-300 bodů, tak i když se vám točí doleva, jste vždy konstruktivní. Pokud máte nižší IQ (než 200-300) a točí se vám doleva, jste konstruktivní POKUD posloucháte své pocity a intuici NEBO pokud se pohybujete v konstruktivním prostředí (nebo obojí). A pokud se vám točí doprava, tak to samo o sobě znamená, že jste konstruktivní. Pokud se vám točí jednou doprava a pak zase doleva, tak platí to samé, co výše (občas jste určitě konstruktivní, to zrovna když se točí doprava a občas jste konstruktivní POKUD..). Pokud umíte vědomě ovládat směr otáčení baletky, tak umíte vědomě přepínat mezi tím, jakou hemisféru chete používat.
Stejně tak: pokud máte IQ např. 120 a baletka se točí pouze doleva = toto je reálná hodnota vašeho IQ. Pokud máte naměřené IQ např. 120 a baletka se točí pouze doprava = s největší pravděpodobností je vaše reálné IQ o dost vyšší. Pokud máte IQ 120 a baletka se točí jednou doprava a podruhé doleva (ať už to umíte přepínat a nebo ne), vaše reálné IQ je o trochu vyšší.
* PS. Pokud by to někoho zajímalo, tak mně se točí baletka pouze doprava. Kdysi (před cca 15 lety) se mi točila pouze doleva. Byla jsem na to tenkrát hrdá (protože jsem ráda používala logiku a levou hemisféru), ale pak jsem se začala zajímat o intuici, začala jsem jí používat a více se spoléhat na pocity - díky tomu jsem začala i jinak přemýšlet a vnímat širší souvislosti. Po několika letech od té doby (kdy jsem začala s intuicí) se mi baletka točila střídavě doleva a doprava (nemohla jsem to ovládat). Po čase jsem se naučila vědomě přepínat mezi hemisférami a uměla jsem v té době i přepínat mezi otáčením baletky jak se mi zachtělo. V té době (období trvalo taky pár let) jsem vyznávala "rovnost a vyváženost hemisfér". Nakonec jsem se ale přiklonila k neustálému používání pouze pravé hemisféry a to proto, že mi to bylo příjemnější (a přirozenější). Srovnávat přemýšlení levou a pravou hemisférou z pohledu toho, kdo přemýšlí - je opravdu neporovnatelné (v tom, že "přemýšlení" pravou hemisférou je mnohem lepší..přemýšlení je v uvozovkách, protože ono to moc přemýšlení není v tom smyslu, v jakém se to slovo používá). Nyní non-stop více používám pravou hemisféru a ač píšu články logicky, tak logiku používám pouze tehdy, když chci někomu druhému něco (složitějšího) sdělit. Takže to vypadá tak, že skoro vůbec nepřemýšlím, jenom když píšu článek.. (a i když zrovna přemýšlím logicky, stále mám v ten okamžik dominantnější pravou hemisféru)

Ještě jedna věc mě napadla - také, aby IQ testy fungovaly, musely by být udělané tak, aby mohly změřit i člověka, který vůbec nechodil do školy (ani na základní školu) a který např. nezná jazyk, je z jiného kulturního prostředí (např. z nějakého domorodého kmene).. Tedy obrázkové testy (některé otázky v testech toto splňují, ale řekla bych, že dokonce víc než polovina otázek ne). No a potom by to byly spíše testy telepatie ve smyslu "co tím autor testu asi myslí/jaký má v sobě myšlenkový pochod, který mám napodobit/vyřešit/přijít na něj?". Podle mě by se test dal udělat i tak, aby podmínku výše splňoval a přesto měřil inteligenci a ne telepatii, žádný takový test ale neznám.

A ještě mě k tomtuto tématu napadla poslední věc - někdy se stává, že když je člověk v blízkém kontaktu s jiným člověkem, tak je v tu chvíli jakoby hloupější (kdyby si v tu chvíli udělal IQ test, vyšla by mu nižší hodnota než je jeho "normální" hodnota). Není to tím, že by ten druhý člověk byl hloupý a nějak to na něj "přenesl", ale je to emocemi. Buď je ten člověk skrytě/otevřeně "proti vám" a tedy z něj jde vůči vám "špatná energie", která vás rozhodí. Nebo naopak to můžou být vaše až moc dobré pocity jako zamilovanost, což logické myšlení také rozhodí (u zamilovanosti jste ale většinou chytřejší, co se týče pravé hemisféry). Nebo když někomu až moc záleží na tom, aby se před někým předvedl/uspěl v práci a dělá si nějaký takový test, může mu vyjít horší výsledek kvůli nervozitě.

Na závěr bych napsala, že podle mě je nepodstatné řešit, jestli je někdo hloupý/chytrý, měřit IQ a tuto oblast nějak hodnotit (i když, občas se setkám s člověkem, který mi připadá výrazně hloupý, tak si o něm pomyslím, že je hloupý..nebo naopak s chytrým člověkem, tak ho posoudím jako chytrého). VĚTŠINOU toto ale vůbec neřeším. A proč? Pokud nevíte, přečtete si celý článek od začátku ještě jednou.