Na planetě se údajně zvyšuje oxid uhličitý (a tedy se snižuje kyslík). Pravděpodobně to je způsobené činností člověka, ale nemyslím si, že by za to svým životem mohl běžný člověk. Podle mě za to může nedostatek stromů a také především kácení/vypalování deštného pralesa.

I u nás by mohlo být mnohem více stromů, a to hlavně ve městech (to by prospělo i lidem, kdyby žili v "zelených městech" = tím myslím města, ve kterých by bylo hodně stromů). Kácení deštného pralesa z ČR asi ovlivnit moc nemůžeme (kromě kupování fair trade výrobků). Jelikož nás ale úbytek deštných pralesů také ovlivňuje, tak stejnou měrou, jakou se nás to týká, bychom měli mít možnost do toho mluvit. Nejsem proti svobodě druhých lidí (ať si každý dělá, co chce), pokud mě jejich svoboda nijak neovlivňuje.

Ještě jsem někde četla (to už asi nedohledám), že když ubývá kyslík, tak se s tím planeta vyrovnává tak, že ve stratosféře či horních vrstvách atmosféry "rozebere" vodu na vodík a kyslík (protože dýchání je o trochu důležitější potřeba než pití - je to samozřejmě obranný mechanismus pro stav nouze, kdy místo nedostatku kyslíku, přijde nedostatek vody). Neumím ověřit, jestli to je pravda (jestli to planeta opravdu takto dělá), ale smysl to dává.

Pokud by to pravda byla, tak voda je sice obnovitelný zdroj (a je tedy "nekonečná" = nikdy jí nemůže být nedostatek), ale při ubývání kyslíku zůstane kyslík v pořádku, zatímco začne mizet voda. U vody se řešil spíše ten problém, že existuje voda sladká a slaná - sladká voda se může více přeměnit na slanou a pak je sladké=pitné vody nedostatek. Nikdy by mě ale nenapadlo, že voda může ubývat i celkově.

Proto je potřeba sázet stromy kdekoli na světě. Podle mě může existovat vyspělá civilizace, která žije v harmonii s přírodou, např. uprostřed lesa. Vyspělá civilizace nemusí žít uprostřed betonu a nemusí být od přírody oddělená (naopak, taková civilizace vyspělá není - pokud se civilizace oddělí od toho, co jí dává život = příroda, tak je velmi hloupá).

Také se samozřejmě musí změnit to, že když někdo sází stromy a UDRŽUJE TAK DRUHÉ LIDI PŘI ŽIVOTĚ, tak za to není oceněn, protože nevyrábí zisk. Kdyby celá ČR vysázela mnoho stromů, tak stejně na druhém konci světa mohou stromy vykácet úplně (protože "už si to mohou dovolit") a lidi, kteří by svou prací udržovali při životě celou planetu (a tedy i všechny ostatní lidi), by za to nedostali ani zaplaceno. (A to nemluvím o tom, že v současném systému když vysadíte strom, Vám ho může "majitel pozemku"/nějaký úřad zase pokácet a např. dřevo pro zisk prodat.) Proto bez změny systému se lidé nikam moc nedostanou, ale podle mě je nejlepší způsob nechat lidi, ať zničí pro zisk celou planetu, až budou umírat, tak jim to třeba dojde, a pokud to ještě půjde zachránit, tak budou svými chybami poučení. Zatímco pokud by byl nějaký "silný vůdce", který lidi "povede" k lepšímu systému, tak by se nikdo nepoučil a zaprodání přírody/planety a všeho dobrého pro zisk by hrozilo znovu, protože lidé by zůstali "stejně hloupí", jenom udělali dobrou věc kvůli charizmatickému vůdci (a tedy "davové psychóze"). Celý život jsem se snažila změnit systém, ale nakonec jsem přišla na to, že je naopak nejlepší nechat lidi, ať si nesou následky svých činů (i za cenu toho, že já ty následky ponesu s nimi, protože mě se také dotknou, když tu žiju) - protože jinak než svojí zkušeností se lidi nepoučí a "nezmoudří".

Jiná věc samozřejmě je, že hodně lidí za současný stav nemůže, protože se narodili do systému, kde nelze konat jinak, než vytvářet co největší zisk. Systém je nastaven tak, že to člověk takto "musí" dělat. Pokud by ale většina lidí se systémem nesouhlasila, už by byl dávno změněn. Když se ale lidí zeptáte, tak většina tvrdí, že tento systém je ten nejlepší, jaký může být. A za to, že lidi se systémem souhlasí, už ONI SAMI MŮŽOU - to už je jejich rozhodnutí, za které si ponesou následky. (Někteří lidé jsou totiž "pasivně agresivní" = mají v sobě zášť a namísto aby někoho otevřeně napadli, tak podporují systém, který ubližuje všem = takto se snaží ubližovat ostatním i za cenu toho, že ublíží také sobě. Tito lidé si totiž myslí, že když bude ublíženo někomu "kdo je nevinný", tak je to "horší" než když je ublíženo tomu, kdo je "vinný" = že tedy ostatním udělají větší škodu než sobě a z toho budou mít dobrý pocit. Což je sice pravda, že ublížit někomu, kdo je nevinný, je horší, ale až budou mít i ti "ubližující" lidé hlad/žízeň/nedostatek kyslíku, tak jim bude úplně jedno, jestli někdo druhý trpí víc a nebo jestli někdo druhý trpí neprávem - a tehdy jim to dojde*.)

* A tehdy jim dojde, že se necítí lépe, když vedle nich někdo trpí víc, pokud oni sami také trpí (a tedy ta jejich "zbraň", že všechno je propojené, nefunguje tak, jak si představovali - respektive se obrátila proti nim). Funguje to tak, že jelikož je vše propojené, tak pokud někdo ublíží druhému/ostatním/všem, ublíží také sobě (a nebude se cítit lépe, protože on sám v tu chvíli trpí a svoje utrpení člověk vnímá většinou zřetelněji než utrpení druhých lidí - a proto se nebude cítit lépe z toho, že někdo jiný trpí víc, protože to nebude vnímat - když člověk trpí, tak jde nějaké porovnávání se s někým stranou).

V současné době už se objevují tendence ke změně systému (stále více) a jedna asi nejvíce aktuálně zprovozňovaná tendence je přechod na kvantový finanční systém. V komentáři "tereza 25.4.2019 (19:12)" u odkazovaného článku je celkem vysvětleno, jaký by ten nový finanční systém měl být. Dle mé úvahy je asi jasné, že se současným finančním systémem nesouhlasím. Ale zavedení finančního systému, který "netiskne peníze donekonečna (na dluh)" = tzn. který má omezené množství peněz v oběhu, přičemž toto množství peněz v oběhu se nezvyšuje a zvyšovat se nebude, by bylo v současném společenském systému západní společnosti velice destruktivní. Protože v "kapitalismu" (či prostě v systému, který v západní společnosti vládne = každý ho může nazývat jinak) lidé vůbec přežívají právě díky tomu, že se peníze tisknou do "nekonečna" a kdyby se toto zastavilo, tak dojde k významné depopulaci obyvatel. Protože máme zemědělství, ve kterém pracuje např. 5% obyvatel (ze 100%), a tito lidé uživí zbytek populace. Kdo nepracuje, ten v kapitalismu nemá peníze na přežití. V komentáři bylo uvedeno, že si lidé, kteří nepracují v potřebné profesi operující se základními potřebami všech lidí, najdou nějaké jiné (asi tzv. "svobodné") zaměstnání (třeba psaní knih, učení druhých, herectví?), jenže lidé kupují hlavně svoje základní potřeby a to, co nepotřebují, si nekoupí, pokud nemají peněz nazbyt. Když si vezmeme to, že nejvíce by tedy v novém finančním systému vydělávaly firmy vyrábějící jídlo a rozvádějící vodu, tak právě k těmto firmám by "tekly" peníze (a ne k obyčejným lidem, kteří "něco musí dělat, aby se uživili", a tak se dali např. na herectví). Přeci jenom by se nad těmi herci ale někdo třeba smiloval a nějakou almužnu jim dal (bylo by to podobné jako žebrání = žití z milodarů druhých). Jenže to není všechno, protože jakmile by někdo začal šetřit (na horší časy či na bydlení atd.), tak by tyto peníze v oběhu chyběly = v oběhu by bylo ještě méně peněz.. = množství peněz v oběhu by se snižovalo a lidé by stále více "chudli". Jelikož by lidé chtěli peníze, tak by museli svou práci nabízet stále levněji (aby obstáli v konkurenci na trhu práce, kde je pouze nějakých 10% opravdu potřebných pracovních míst a 90% nepotřebných, a tedy neplacených). Tedy nakonec by přežila jen ta hrstka zemědělců, rozvaděčů vody a dalších vyloženě potřebných profesí pro život, kteří by ale předtím díky tvrdému konkurenčnímu boji souhlasili s prací např. 12-16 hodin denně každý den = byli by to defakto otroci, kteří by neměli svůj život.

Nakonec jsem si vzpomněla, že jsem někde na tadescu už dříve od někoho četla, že v novém kvantovém finančním systému by se "tiskly" peníze podle potřeb obyčejných lidí (že lidé by byli na prvním místě). V tom případě by to bylo v pořádku (bohužel to nemohu dohledat, ale sobě věřím, že jsem to četla - tedy tento článek je spíš varování "co by, kdyby"). Ale v aktuálním komentáři nic takového už zmíněno nebylo, a proto mě to zneklidnilo, protože pokud pouze "zastavíme nekonečné tisknutí peněz na dluh" = tedy pokud zavedeme omezené množství peněz v oběhu, které se zvyšovat nebude (bez ohledu na to, jestli jsou peníze kryté či nikoli = to z tohoto hlediska nehraje roli), tak obyčejní lidé v jakémkoli systému, který pracuje převážně na bázi "kapitalismu", nepřežijí. Přežije pár zemědělců, kteří budou pracovat jako otroci pro "elitu" a zbytek populace bude mrtvý. Tak jenom pozor, aby se dobrá idea neobrátila v NWO.

Navíc, když opomeneme co koho baví, základní práci (= pro uspokojení základních potřeb lidí) může dělat každý. Různí lidé mají různé vlohy a talenty, ale pracovat pro zabezpečení základních potřeb a přežití lidí zvládne každý. Někdo se na určité práce hodí více (jelikož je fyzicky silnější), ale zasadit semínko do hlíny zvládne i ta nejnafintěnější holka z velkoměsta (a pokud "neumí/nemůže", tak by to v sobě objevila, kdyby dostala hlad). Jelikož základní práci na zabezpečení základních životních potřeb lidí zvládne každý, podle čeho by se vybíralo, kdo se na to hodí nejvíc? Toto v sobě má opravdu každý, že by tu práci MOHL dělat. Samozřejmě ne každého by bavilo pracovat v tomto oboru a někdo jiný má zase např. velmi chytrý mozek, takže by bylo škoda jím plýtvat na sázení stromů, když může dělat vědecké objevy.. Ale pokud je potřeba pouhých 10% lidí k tomu, aby byly zabezpečeny základní životní potřeby pro všechny, tak buď mezi sebou mohou lidé soutěžit o to, kdo získá tuto základní práci (a zbytek lidí je "nepotřebný" = nedostane peníze = zemře) a tomu se říká "tvrdý kapitalismus", nebo mohou být vytvořena "umělá pracovní místa" a všichni musí povinně pracovat 8 hodin denně, aby to bylo spravedlivé, a peníze se rozdělí všem, tedy jdou od "těch užitečných" mezi všechny, tedy i mezi ty "neužitečné, kteří se jenom flákají na uměle vytvořených pracovních místech, ale ve skutečnosti žádné hodnoty nevytvářejí" - tomu by se asi říkalo "tvrdý komunismus", A NEBO může každý pracovat např. hodinu denně = základní práce se rozdělí mezi všechny rovným dílem = všichni dostanou zaplaceno = všichni budou žít (a všichni budou "ti potřební"). Nemluvě o tom, že hodně věcí dokáží vyrobit stroje, což by se opět mělo využít ve prospěch všech (i těch, kteří stroje vymyslet neumí). Protože by se jednou mohlo stát, že stroje budou umět zastat veškerou práci a to by pak "mělo právo žít" např. jen pár vědců, kteří vymysleli stroje, a všichni ostatní "by si žít nezasloužili"?? Systém, ve kterém má člověk právo žít jen pokud pracuje/je prospěšný, narazí ve chvíli, kdy už lidé všechno mají a nic nepotřebují.. Lidé pracují proto, aby si ulehčili život, aby se měli dobře. A pokud by toho bylo dosaženo, tak by už pracovat nemuseli. Ale s přístupem, že nepracující (či bez toho, aby byl užitečný) člověk nemá právo žít, by museli lidé zemřít ve chvíli, kdy toho štěstí, pro které celý život pracovali (a pro které pracovali i předchozí generace), dosáhnou. To je nesmyslný paradox v uvažování "pravicově/levicově/přiklánějících se k pravici/přiklánějících se k levici/středově orientovaných lidí".

Ono uvažování "na co by měli existovat lidé, které nepotřebuji" vede k "musím být pro ostatní užitečný/potřebný, abych měl právo žít" a to vede k tomu, že doktor potřebuje pacienty = NEMOCNÉ lidi, aby mohl být užitečný a potřebný (= aby měl příjem = aby mohl žít). Hrobař potřebuje mrtvoly, nezisková organizace chudáky, prodavač čehokoli zákazníky (=vnucuje lidem své výrobky reklamou), výrobce zboží odběratele (=vyrábí zboží tak, aby vydrželo po celou dobu záruky, což jsou dva roky, a pak aby se rozbilo), výrobce zbraní válku atd. To je naprosto na hlavu. Já nechci, aby mě někdo potřeboval. Když vidím, že někdo potřebuje pomoc nebo něco funguje špatně, tak pomůžu, přiložím ruku k dílu. Ale vyrábět si "závislé lidi", kteří mě potřebují, proto, abych "měla právo žít"? To je zvrácenost.

Zatím je na tom lidstvo tak, že je co zlepšovat = že si nemusíme vytvářet umělé problémy či závislost lidí, aby bylo co dělat, jelikož tato civilizace není vyspělá = zlepšit by se toho dalo spoustu. Proto v současné době nechápu vytváření umělých problémů, vnucování potřeb lidem apod., když TADY JE TOHO HODNĚ, CO DĚLAT A CO ZLEPŠIT. Ještě nežijeme v ideálním světě, ještě není vše vynalezeno, naše společnost nefunguje ideálně.. Tedy ta úvaha s potřebností je myšlena spíše do budoucna (až se svět celkově zlepší), nyní je práce dost i bez umělého vytváření "potřebnosti".